Kteří z fotbalistů z České republiky se dokázali prosadit ve španělské La Lize?

Z nejlepších pěti evropských fotbalových soutěží je právě ta španělská nejméně častou adresou českých fotbalistů. Jen sedm reprezentantů České republiky mělo tu čest fotbalově působit ve státě ležícím na Pyrenejském poloostrově. Pojďme si společně připomenout některá z těchto porevolučních angažmá.

Od roku 1989 si zahrálo pouze sedm našinců nejvyšší fotbalovou soutěž Španělska. Pojďme si postupně projít ta úspěšnější a dlouhodobější angažmá, kdy se reprezentantům České republiky podařilo prorazit do základní sestavy a možná se i zapsat do paměti místních fanoušků.

Prvním fotbalistou, který dokázal ve Španělsku prorazit, byl Radek Bejbl. Po domácím titulu a účasti Slavie v semifinále poháru UEFA byl o Radka Bejbla velký zájem. Bejbl ze Slavie přestoupil do madridského Atlétika v roce 1996.

Tehdy to ještě nebylo takové Atlético, jak ho známe dnes. Ještě nešlapalo tak dychtivě na paty těch největších gigantů. I tak si ale Bejbl s Atlétikem zahrál Ligu mistrů, nastoupil do 105 zápasů a vsítil 2 góly. Po sestupu Atlétika Madrid do druhé ligy v roce 2000 zamířil rodák z Nymburka do francouzského Lens.

I když je kariéra Jaroslava Plašila primárně spojena s jinou fotbalovou zemí, i jeho musíme považovat za jednoho z mála hráčů, který se dokázal ve španělské nejvyšší lize prosadit. Plašil přestoupil už jako velmi mladý do akademie AS Monaka. V Monaku strávil celkově sedm let a v roce 2007 přestoupil do španělské Osasuny Pamplony.

V Osasuně Plašil strávil sice jen dvě sezóny, ale nutno říci, že úspěšné dvě sezóny. Postupně se propracoval mezi důležité hráče týmu a klubu výrazně dopomohl k udržení první ligy. Plašil za Osasunu nastoupil do 66 soutěžních zápasů, v kterých vstřelil 8 gólů.

Dalším fotbalistou, který zanechal ve Španělsku hlubokou stopu, je obránce Tomáš Ujfaluši. Pro odchovance Sigmy Olomouc byl kontrakt v Atlétiku již třetím velkým angažmá. Ujfaluši přestoupil už v roce 2000 do Hamburku, po čtyřech letech se stěhoval do italské Fiorentiny a po dalších čtyřech letech přišel přestup do Madridu.

Už během své první sezóny se Tomáš probojoval do základní sestavy, během svých tří sezón v Atléticu odehrál 92 soutěžních zápasů. Ve své první sezóně Atléticu dopomohl k čtvrtému místu v lize, v té následující dokonce k triumfu v nově vzniklé Evropské lize a Superpoháru UEFA.

Posledním hráčem, kterému se dnes budeme podrobněji věnovat, je zároveň fotbalistou, který ve Španělsku stále působ. Není to nikdo jiný než brankář Tomáš Vaclík. Postup ve Vaclíkově kariéře je jistě všem dostatečně známý. Nejdříve se z Žižkova dostal do Sparty, kde si postupně vydobyl pozici jedničky a i díky úspěšným letům letenského klubu se v roce 2014 dočkal přestupu do švýcarské Basileje.

V Basileji během čtyř sezón nasbíral tři ligové tituly a velké zkušenosti v milionářské Lize mistrů. Až v roce 2018 se Tomáš Vaclík konečně dočkal vysněného přestupu do velkoklubu. Vaclíka oslovila španělská Sevilla, doposud za ní nastoupil k 59 soutěžním utkáním a o jeho pozici jedničky není nejmenších pochybností.

K úplnosti chybí dodat zbývající fotbalisty z České republiky, kteří se po revoluci v La Lize objevili. Byli jimi Michal Bílek za Real Betis, Pavel Hapal za Tenerife a Petr Kouba za Deportivo de La Coruña.