Nenáviděné Lipsko. Čím si averzi většiny fanoušků zasloužilo?

Německé fotbalové Lipsko zná dnes už každý, a to zdaleka nejen díky Patriku Schickovi. Velkému procentu sportovních srdcařů je ale stále trnem v oku. A jak už to tak bývá, jedná se v první řadě o peníze.

Nejhlubší kořeny dnešního RB Lipska sahají pouze do roku 1990, což nepůsobí nikterak světoborně, povážíme-li, že většina tradičních fotbalových klubů zažila Franze Josefa. Před zmíněnými 29 lety ale nevzniklo Lipsko jako takové, nýbrž pouze klub SSV Markranstädt – jeho předchůdce. K fungujícímu, ale pouze v páté nejvyšší soutěži hrajícímu Markranstädtu pak v roce 2009 přišli zástupci společnosti Red Bull s nabídkou, která se neodmítá.

Následoval rychlý proces změny dresu, loga a kompletní remodelace všeho, co se neslučuje s Bundesligovými ambicemi. Důležitý byl v první řadě přislíbený rozpočet na přestupy, jehož výše měla dle The Guardianu dosahovat 85 milionů eur. A za zmínku určitě stojí i nové jméno klubu. RB, jak každý zasvěcený dobře chápe, je přímým odkazem na jméno zmíněného „okřídleného“ mecenáše. Protože je ale reklama tohoto ražení v Německu zakázána, tamější chytré hlavy přišly s oficiálním názvem „RasenBallsport“.

V renovovaném klubu bylo ponecháno 11 hráčů původního Markranstädtu, k nimž se přidalo 16 hráčů přivábených povětšinou z druhé ligy, případně rezervních a juniorských týmů velkých německých klubů. A výsledek? Po sedmi letech úspěchů a neustálého nakupování nových hvězd z toho byla Bundesliga. A jak už dnes víme, Lipsko si dělá ambice i za hranicemi.

Takto strmý vzestup, za nímž stojí v první řadě ohromné peníze přivážené po postranní koleji, se většině Němců pochopitelně příčí. A to ať už ze závisti nebo z přesvědčení o správném čistém sportu, v němž peníze zaujímají pouze vedlejší místo. A připočteme-li ještě nepsané, ale respektované „pravidlo 50 + 1“, které RB pro fanoušky nelibě obchází, domalujeme dokonalý portrét klubu, jehož sláva se nedotýká jenom hvězd, ale také žluči milionů fanoušků, s níž pak často hýbe.