Od Koláře po hvězdy Slavie a Sparty. Ikona Varnsdorfu vzpomíná na unikátní továrnu na talenty
FK Varnsdorf a Pavlo Rudnytskyy. Takové sportovní spojení trvá už 16 let. Bývalý záložník a kapitán týmu odehrál za severočeský klub ze Šluknovského výběžku 15 sezon ve druhé lize a následně se stal trenérem A-mužstva, jež se po loňském sestupu prakticky rozpadlo a s úplně novým kádrem Varnsdorf nakonec obstál ve třetí lize. Teď se chystá na příští ročník ČFL. Pavlo Rudnytskyy je ikonou a symbolem sportovního Varnsdorfu, proto jsem ho v exkluzivním rozhovoru pro Ruik.cz požádal i o shrnutí jeho působení v klubu.
- Týmem prošli trenéři, kteří jsou v první lize: Frťala, Skuhravý, Holeňák a spol.
- Brankáři Kolář a Kovář se dostali až do pražské Slavie, útočník Vojta do Sparty
- Rudnytskyy má stále blízko k Teplicím i Ústí nad Labem
Z mládeže Teplic až k ikoně Varnsdorfu
Jaké byly vaše fotbalové začátky?
Prošel jsem v Teplicích celou mládeží od mladších žáků až po B-tým. V něm jsem se neprosadil a odešel jsem na hostování do Ústí nad Labem. A s brankářem Radkem Porcalem jsme se pak dostali do Varnsdorfu, kde jsme dosud.
Loni jste ve Varnsdorfu ukončil hráčskou kariéru. Na co budete nejvíc vzpomínat?
Bylo toho dost. Za tak dlouhou dobu ve druhé lize jsme něco zažili a vystřídala se tady spousta trenérů a spoluhráčů, že by to byl velký seznam.
Líheň talentů: Od Koláře a Kováře po trenérská esa
Řada bývalých varnsdorfských koučů působí ve fotbale i v současnosti, a to i na zajímavých postech, že?
Ano. Aleš Křeček je technickým ředitelem na FAČR, Zdenko Frťala trénuje Teplice, Roman Skuhravý je v Baníku Ostrava, byl tady i Roman Veselý, David Oulehla je v Ústí nad Labem, Pavel Drsek je trenérem reprezentační „osmnáctky“, Miroslav Holeňák je asistentem v Liberci, Ivan Kopecký byl asistentem v Artisu Brno, Petr Papoušek je asistentem ve Viktorii Žižkov. Od každého z nich jsme si jako hráči něco vzali.
Čím se Varnsdorf během své druholigové éry především vyznačoval?
Tím, že se mnozí hráči odrazili z Varnsdorfu do další kariéry. Klubem prošli brankáři Přemysl Kovář a Ondřej Kolář, co pak přestoupili přes Liberec do pražské Slavie. Radim Breite šel taky do Liberce a do Olomouce. Matěj Radosta, Petr Kodeš, Michal Bílek, Josef Švanda jsou nyní v Teplicích, Matyáš Vojta ve Spartě, Vojtěch Stránský v Liberci, David Lischka v Bohemians Praha 1905, Abdullahi Tanko přestoupil do Baníku Ostrava a teď je v Pardubicích.
Jak byste charakterizoval práci klubu?
Vedení dávalo šanci mladým, aby se posouvali. Povedlo se prakticky každou sezonu sestavit konkurenceschopný tým, který byl důstojným soupeřem všem celkům ve druhé lize. Trápili jsme i kluby s většími rozpočty i lepšími hráči. Klobouk dolů před všemi za to, že tady byla druhá liga tak dlouho.
Odepřený ligový sen a nová výzva na lavičce
Byť trénujete ve třetí lize, jistě sledujete i dění ve vyšších soutěžích. Ke kterým klubům máte blízko?
Především k Teplicím, kterým držím v první lize palce. Jejich trenér Zdenko Frťala nás vedl ve Varnsdorfu několik let a v sezoně 2014/2015 jsme obsadili druhé místo ve druhé lize, které tehdy znamenalo po sportovní stránce postup do první ligy. Varnsdorf se do ní nedostal kvůli nevyhovujícímu domácímu stadionu. V Ústí mě trénoval Svatopluk Habanec, který tam byl i v posledních dvou letech a odešel do Opavy. S oběma trenéry mám dobré vztahy.
Jak se vám daří „přesun“ z trávníků na trenérskou lavičku?
Po loňském sestupu Varnsdorfu jsem hrál ještě za Vilémov v krajském přeboru, ale myslím, že skončit s aktivním fotbalem na druholigové úrovni v sedmatřiceti letech je tak akorát. Vystudoval jsem trenérskou A-licenci. Trenéřina je víc náročná a vyžaduje více času. Zatím mě to baví.
