Okénko minulosti: Nejlepší střelec stříbrné party z MS 1962 Adolf Scherer se málem svobody nedočkal. Jen tak tak unikl policejnímu zásahu
Smutná zpráva pro československý fotbal: ve věku 85 let zemřel útočník Adolf Scherer, se třemi góly nejlepší střelec stříbrného mistrovství světa z roku 1962 v Chile. Nebyly však doby, kdy byl opěvován. Protože nelegálně opustil socialistické zřízení, měl být vymazán ze všech kronik. I jeho příběh líčí renomovaný fotbalový historik Lubomír Král ve třísvazkovém díle ´Fotbalové osudy´, které vychází v nakladatelství Epocha.
Nenávist komunistického režimu si uvědomoval. „Gumovali mne, jak se jen dalo…“ připomínal snahu vymazat ho z povědomí fanoušků.
„O šampionátu v Chile se psalo, že jsme se Španělskem vyhráli po gólu Štibrányiho, zápas s Brazílií skončil 0:0, s Mexikem jsme prohráli 1:3, gól dal Mašek. Ve čtvrtfinále jsme zdolali Maďarsko 1:0, ale už se nevzpomínalo, že gól jsem dal já. A semifinále s Jugoslávií? K mým dvěma trefám přidal třetí Kadraba, další emigrant. Tři semifinálové góly neměly střelce,“ už se jen smál komunistické hlouposti.
Jeho cesta za svobodou do Francie nebyla jednoduchá, voněla hollywoodským filmovým scénářem. Za zásluhy o československou reprezentaci získal v klubu Olympique Nimes se souhlasem státních orgánů původně angažmá, v nejvyšší francouzské soutěži v letech 1969-1972 v 65 duelech nastřílel 23 gólů.
Povolení však skončilo, musel se vrátit domů, do normalizovaného Československa. Nastupoval za druholigový Strojárne Martin. „Po půl roce se rozhodl vyřešit zbytek své kariéry a života po svém,“ popisuje spisovatel Král ve svazku ´Jak svět přichází o (fotbalové) básníky´:
„V Martine zařezával v podnikové účtárně od 6:00 hodin až do skončení pracovní doby, bez jakýchkoliv úlev. Stejně tak příjmy nebyly nikterak valné, perspektiva vlastně nulové, skončil by pravděpodobně někde v nižších soutěžích jako trenér. V té době byl již rozvedený a kromě dvou dětí jej zde nic nedrželo,“ přibližuje Schererovu životní situaci.
Využil příležitosti exhibičního utkání výběru ligy proti legionářům z Nimes a vydal se za svobodou. „Dostal sice výjezdní doložku, ale přitom moc nechybělo a sen o sladké Francii by se mu definitivně rozplynul,“ odhaluje se v knize, že se ještě všechno mohlo zvrtnout.
„Sotva se letadlo směr Paříž odlepilo od bratislavské ranveje, tak do odletové haly dorazila policejní eskorta, která jej měla před cestou zadržet. Pouhých pár minut rozhodlo o jeho budoucí životní cestě s nálepkou emigrant.“
V městečku St. Gilles, kde našel nejlepší střelec stříbrné party trenéra Rudolfa Vytlačila z mistrovství světa 1962 v Chile nový domov, ukončil svou fotbalovou i životní pouť.
Měl pohnutý osud. A další podobné příběhy nabízí rozsáhlé třísvazkové dílo Lubomíra Krále – Fotbalové osudy.
