Nezničitelný Chris Pronger: Pár měsíců po Naganu během utkání málem zemřel. Za dva dny už hrál
Jméno kanadského obránce Chrise Prongera jste už určitě slyšeli. Dnes už osmačtyřicetiletý chlapík toho dokázal v hokeji hodně. V roce 2007 vyhrál s Anaheimem Stanley Cup, má zlatou medaili z mistrovství světa i olympijských her. Ke členství v Triple Gold Clubu přidal ještě na začátku své bohaté kariéry zlato z juniorského šampionátu. V roce 1998 si ale prožil úplně jiný příběh.
Urostlý obránce, který měřil téměř dva metry a vážil 100 kilogramů si nechodil od začátku kariéry pro ránu daleko. Hned ve své první sezoně NHL si vydobyl respekt, byl dokonce vybrán do nejlepšího týmu nováčků. Nakonec se z nej stal jeden z nejuznávanějších borců nejlepší ligy světa.
Čeští hokejoví fanoušci si jej jistě pamatují z památného olympijského semifinále v Naganu v roce 1998. Málokdo však ví, že jen o pár měsíců později prožil Pronger daleko větší a důležitější zápas. Svou pravdu nyní odhalil na sociální síti.
„Stalo se to ve druhém kole play-off Stanley Cupu, kdy jsme hráli proti Detroitu. Zablokoval jsem střelu, která mě trefila přímo na srdce. Píchalo mě to tam, tak jsem se chytnul a měl problém popadnout dech,” popisuje legendární kanadský obránce. Přiznal, že na ledě na chvíli ztratil vědomí, ale našel dostatek síly, aby se dostal alespoň na střídačku, kde už následně omdlel a zhroutil se.
V tu chvíli to nevypadalo s Prongerem dobře. Měl přetočené oči a modré rty: „Sundali mi helmu a snažili se nahmatat tep, ale žádný nenašli,” pokračoval Pronger. Následně mu museli rozstřihnout výstroj, aby se mu dostali na hrudník. Trenér St.Louis Blues ho silně udeřil do hrudníku, aby nastartoval jeho srdce.
Na střídačce se už všichni chystali na resuscitaci, když v tom najednou Chris Pronger popadnul dech: „Mé rty se sevřely, znovu zrůžověly a mé oči se vrátily do své přirozené polohy. Když jsem znovu nabyl vědomí, byl jsem zmatený. Vůbec jsem nevěděl, kde jsem. Trvalo mi několik sekund, než jsem se zorientoval,” popisuje dramatické okamžiky z 10. května 1998.
Následně byl už obránce Blues převezen do nemocnice, kde strávil jednu noc a podstoupil řadu srdečních vyšetření. Doktoři zjistili, že měl specifickou srdeční příhodu (Commotio Cordis neboli otřes srdce) a byl do té doby jediným profesionálním sportovcem, který ji přežil. Celkem znali jen čtyři lidi, kteří něco takového přežili, takže se svým způsobem jednalo o zázrak.
„Poté, co jsem strávil den s doktorkou Coleovou a jejím týmem, šel jsem domů se zapnutým 24-hodinovým monitoringem srdce, abychom měli více údajů o tom, jak se vypořádávám s následky toho, co se stalo,” popsal první okamžiky po návratu z nemocnice. Ještě více fascinující na celém příběhu je, že po necelých 48 hodinách už naskočil do dalšího utkání. O tom, že bude hrát, informoval trenéry během rozbruslení.
Do NHL naskočil už v 18 letech a stihnul odehrát nakonec neuvěřitelných 1.167 utkání. V roce 2011 pak dostal kotoučem do oka, po kterém byl nucen nakonec ukončit kariéru. Dva roky byl ještě oficiálním hráčem Arizony, i když za ni už nenastoupil. Konec bohaté hokejové kariéry definitivně ohlásil v roce 2013.
Zdroj: Chris Pronger – Twitter
