Spojte se s námi


Hokej

Hokej hrajeme z lásky a proti mužům toho více obětujeme, říká kapitánka reprezentace Mills

Jako kapitánka dovedla ženskou hokejovou reprezentaci k historickému úspěchu. Nejznámější česká hokejistka Alena Mills si hokej zamilovala už v mládí, jako teenagerka kvůli němu odcestovala za moře a v Americe také vystudovala prestižní univerzitu.

Publikováno

dne

Jako kapitánka dovedla ženskou hokejovou reprezentaci k historickému úspěchu. Nejznámější česká hokejistka Alena Mills si hokej zamilovala už v mládí, jako teenagerka kvůli němu odcestovala za moře a v Americe také vystudovala prestižní univerzitu. Jak se tváří na předsudky veřejnosti vůči ženskému hokeji a jak to bude do budoucna s platy pro hokejistky?

V patnácti letech jste se rozhodla přestěhovat do Spojených států. Studovala jste na střední škole, a pak i na univerzitě, zatímco jste se věnovala i hokeji. Jak na tu dobu vzpomínáte?

Udělalo to ze mě člověka, jakým jsem dnes. Každá zkušenost na této cestě, každý trenér, učitel či spoluhráč mě nějakým způsobem ovlivnili a do mého života něco předali. Potkala jsem hromadu skvělých lidí, kterým nedokážu dostatečně poděkovat za to, co pro mě udělali. Pokud bych měla být konkrétnější, otevřelo mi to oči.

Už na střední škole jsem měla spolužačky ze všech možných koutů světa. Naučila jsem se pochopit cizí kultury a rychleji dospět. Měla jsem tu možnost poznat americký život zblízka. Díky univerzitě jsem skloubila sport na vysoké úrovni se vzděláním a získala diplom na Brown University. Celý tento systém mě naučil dobře pracovat s časem, umět plánovat i třeba pracovat s tlakem. 

Jak osobně vidíte výhody amerického systému, který umožňuje studentům vzdělávání, ale i sportovní kariéru a nenutí teenagery volit mezi jedním nebo druhým? 

Odpověď je vlastně ve vaší otázce. Americký systém umožňuje sportovcům nedělat kompromis mezi sportem a vzděláním. Student neboli sportovec dostane možnost zdokonalit se v obou směrech a získat další čtyři roky navíc na rozhodování.

Řekla bych, že americké školství si uvědomuje důležitost sportu u mladých a v místní společnosti jsou sportovci s diplomem upřednostňování ve firmách, kde si náboráři uvědomují jejich přínos společnosti. 

Mohla jste si po dokončení studia zvolit, jakou cestou se vydáte. Vybrala jste si hokej. Když se podíváme na rozdíly mezi mužským a ženským hokejem, je tu značný platový rozdíl. Je to tak, že ženy hrají hlavně pro lásku ke sportu, zatímco u mužů mohou být i rozdílné zájmy, třeba peníze, sláva? 

Těžko můžu odpovědět za všechny hokejistky, každý má tu motivaci asi někde jinde. Vidím ale to, že každý, kdo hraje hokej, ho má prostě rád, je tam ten faktor lásky k tomu sportu. Dokážu si představit, že v některých případech je láska silnější než kariéra, protože ženy se hokejem plně uživí jen v ojedinělých případech.

Holky často sportu obětují i mnoho let, kdy sotva přežívají a živí se prací, která je nenaplňuje, jen aby mohly dál hrát s vidinou lepších zítřků. Já skutečně žiju hokejem každou minutu, neustále sleduji videa, snažím se inspirovat a najít cestu, jak se ještě zlepšit, abych se neustále posouvala. Vím, že mi nic nespadne do klína, takže tomu jdu naproti. 

Tím, že se hokejem ženy vyloženě nezajistí, pak hledají způsoby uplatnění po kariéře. Vám k tomu pomohlo americké prostředí, univerzitní vzdělání. Máte už plán, co budete dělat po kariéře? 

S otázkou budoucnosti po kariéře si pohrávám už delší dobu, proto jsem moc ráda, že jsem se už během ní seznámila s Robertem Sovíkem, bývalým kapitánem juniorské Sparty. V jeho organizaci, která pomáhá českým sportovcům s přestupem a etablováním na americké univerzity, pomáhám s těmito procesy okolo hokeje.

Vytvořili jsme si skvělý přátelský vztah a ráda bych se podílela na růstu této společnosti i nadále. Tím, že i Robert prošel vzděláním na americké univerzitě, máme mnoho společného a v jeho firmě můžu ideálně využít to, co jsem se ve škole naučila.

Zároveň jsem se v posledních letech naučila o hokeji tolik nových věcí, které bych ráda předávala do ženského hokeje v Česku. Dokážu si tedy představit, že okolo hokeje se bude točit můj život i po skončení aktivní hráčské kariéry. 

V čem konkrétně vaše pomoc dalším hokejistkám s přesunem za moře spočívá? 

Náplní mé práce v USA Sport & Study je spolupráce ve větším týmu, kde pro danou mladou hráčku hledáme tu nejvhodnější univerzitu jak z akademického tak sportovního hlediska. Snažíme se skloubit kvalitní hokejové podmínky pro rozvoj její sportovní kariéry spolu s oborem, který by ji bavilo studovat tak, aby měla co největší šanci se v budoucnu věnovat jednomu nebo druhému na té nejvyšší úrovni.

Jakmile vybereme vhodné místo, následuje příprava na úspěšný přesun a etablování. Připravujeme ji na testy, pracujeme na angličtině, komunikujeme s univerzitou i trenéry a řešíme i nezbytné papírování. 

Změní se v budoucnu výdělky v ženském hokeji? Jak dlouho to může trvat? 

Jestli se změní? Určitě! Pokud bychom ale řešili, jestli budou výdělky v ženském hokeji někdy dosahovat těch mužských, to už si nemyslím. Mužský hokej je extrémně atraktivní pro fanoušky, nejen na mezinárodní úrovni, ale především v zámoří i v kvalitních evropských ligách nebo Rusku.

Bylo by skvělé, kdyby v Evropě vzniklo několik kvalitních soutěží, které dají ženám přijatelné finanční podmínky. Může vzniknout konkurence mezi ligami a tím pádem i lepší platové podmínky. Jak dlouho to ale může trvat, to je ve hvězdách. 

Jak obtížné to mají vaše spoluhráčky z reprezentace, které třeba nestudovaly v Americe a vedle tréninků nemají čas na rozvíjení vedlejší kariéry? Jaké jsou pak jejich možnosti? 

Většina ze spoluhráček studuje buď střední nebo vysokou školu, některé pak odešly hrát do zahraničí, kde se buď uživí, nebo pracují. Na rozvíjení pracovní kariéry to vedle té hokejové úplně není, většina hráček má jen omezené možnosti vzhledem k častým tréninkům, takže dělají práce, které je nebaví a rozhodně se jim pak nebudou chtít věnovat po kariéře. 

Po štaci v Americe jste hrála i v Rusku. Jak velká změna co se týče hokejových podmínek to pro vás v tu dobu byla? Jak to bylo diskomfortní? 

To byl rok 2013 a ten přesun byl šílený. Na univerzitě jsme měli jasně daný program na celý semestr, co se týkalo školy a dokonce na celý rok z hlediska zápasů a tréninků. V Petrohradu se to celé šilo horkou jehlou a plány byly nejvýš na týden dopředu. Kvalita prostředí, zázemí, trenérů i jejich tréninkových metod byla mnohem horší než na americké univerzitě.

Co se týče toho prostředí, v Americe jsme si mohli vybrat, jaké brusle budeme obouvat, s jakou hokejkou budeme hrát. V Rusku byl jeden týmový sponzor, takže nebylo na výběr, i když to třeba polovině týmu nevyhovovalo. Na vysoké jsme měli možnost jít na led nebo do posilovny takřka kdykoliv, to v Rusku v roce 2013 nebylo běžné. Celkově řečeno, tehdy to byl rozhodně krok zpět. Později se to ale naštěstí zlepšovalo. 

Jste kapitánka reprezentace. Svou mentalitou a odolností vůči tlaku jste rozhodně lídrem a z hlediska přístupu máte možná něco, co by si přál leckterý mužský hokejista. Bylo to ve vás odjakživa, nebo vás někdo inspiroval? 

Nevím, jestli mě někdo přímo inspiroval. Odjakživa k hokeji ale přistupuju tak, že se snažím být tou nejlepší verzí sebe sama. Někdo v tom může vidět prázdnou frázi, u mě to tak ale skutečně funguje. Mám odmalička vysoko nastavenou laťku.

Když vím, že jsem do přípravy dala maximum a jsem na určitém fyzickém i mentálním maximu, nebudu pak teoreticky litovat, kdyby se mi zápas nebo celá kariéra nevydařila, protože jsem do toho dala všechno. Hokej mě navíc extrémně baví, takže se to z mého pohledu nedá popsat slovem oběť. Dělám to na maximum a s láskou. 

Sledujete NHL? Máte mužské hokejové vzory? 

Když mám čas, tak se na zápasy NHL ráda podívám. V mládí jsem fandila Coloradu Avalanche, takže to byl Joe Sakic, Milan Hejduk, Peter Forsberg a Patrik Roy, kteří v roce 2001 vyhráli Stanley Cup. Pak byl dlouho mým oblíbencem Pavel Datsyuk z Detroitu Red Wings.

Teď už konkrétní favority nemám, baví mě prostě sledovat kvalitní hokej na té nejvyšší úrovni. Občas mi trenér poradí, abych se detailněji podívala na techniku střelby u jednoho nebo na bruslení u jiného hráče, tak si pustím zápas a dávám pozor, kdykoliv je daný hráč na ledě. 

Mohlo by to fungovat i obráceně? Co by mohly ženy hokejistky přinést do mužského hokejového světa, třeba z hlediska přístupu k samotné hře? 

Na první dobrou mě napadá, že obětavost. Myslím, že ženy musí obětovat mnohem víc, aby mohly hokej hrát a třeba se jím i živit. Nechci stereotypizovat, rozhodně tím neříkám, že hokejisti nemusejí přinášet oběti, mluvím obecně. Když už tedy vidíte hokejistku na vysoké úrovni v kvalitním klubu, musí vám být jasné, že ta holka jede na maximum a té hře obětovala spoustu věcí. 

Určitě jste se setkala s předsudky. Co vzkazujete těm, kteří říkají, že hokej je mužským sportem? 

Aby nám dali šanci! Diváci nemůžou očekávat, že ženský hokej bude stejně rychlý jako ten, na který jsou zvyklí třeba z mistrovství světa mužů. My nemáme tolik testosteronu. Diváci si v tom ale mohou najít svou krásu a to, co je na ženském hokeji bude bavit.

Dneska je normální koukat se na ženský tenis nebo MMA, tak proč by si veřejnost nemohla zvyknout na ženský hokej? Předsudky vůči našemu sportu byly a asi i dál budou, důležité ale je, že ubývají, zatímco fanoušků přibývá. 

Jaký je váš největší hokejový sen? 

Moc bych si přála, aby budoucí generace českých hokejistek mohla hrát ženský hokej v Česku za kvalitních podmínek. Aby na ně veřejnost nenahlížela přes prsty a s odporem a neptala se jich “Ty hraješ fakt hokej? Není to náhodou bráchova výstroj?” Ale aby se spíše ptali, proti komu zrovna hrajete a popřáli vám štěstí. 

Reklama

Hokej

Češi v NHL: Vaněček si připsal první nulu za Devils, Nečas zaznamenal čtyři body

Do začátku NHL zbývají necelé dva týdny a všechny týmy čeká posledních pár přípravných zápasů. V těch z dnešní noci se ukázalo několik českých hokejistů a někteří dokonce zazářili. V brance New Jersey Devils naskočil Vítek Vaněček a připsal si čisté konto, Martin Nečas pomohl Carolině k demolici Columbusu.

Publikováno

dne

Do začátku NHL zbývají necelé dva týdny a všechny týmy čeká posledních pár přípravných zápasů. V těch z dnešní noci se ukázalo několik českých hokejistů a někteří dokonce zazářili. V brance New Jersey Devils naskočil Vítek Vaněček a připsal si čisté konto, Martin Nečas pomohl Carolině k demolici Columbusu.

New Jersey Devils nastoupilo do přípravného zápasu proti Bostonu Bruins. Vítek Vaněček nastoupil v brance Devils, odchytal celý zápas a připsal si čisté konto, když pochytal všech 24 střel Bostonu.

Jedinou branku zápasu vstřelil slovenský hokejista Tomáš Tatar. Do zápasu ještě nastoupil Tomáš Nosek a Jakub Lauko za Boston. Ondřej Palát, Davidové Pastrňák ani Krejčí do zápasu nezasáhli.

Carolina Hurricanes rozdrtila Columbus 8:1 a velkou zásluhu na tom nese i český útočník Martin Nečas, který v zápase vstřelil dvě branky a také si připsal dvě asistence.

Obránce Filip Král naskočil do zápasu Toronta Maple Leafs proti Montrealu. Žádný bod si nepřipsal, ale jeho tým zvítězil 5:1. Za soupeře nastoupil Juraj Slafkovský, který v zápase zaznamenal gólovou přihrávku.

Velký počet Čechů jsme mohli vidět v zápase Detroitu proti Pittsburghu, který skončil výsledkem 3:2 pro tučňáky. Dominik Kubalík vstřelil jednu branku a Filip Zadina zaznamenal asistenci. Jakub Vrána, Filip Hronek a Jan Rutta do zápasu také nastoupili, ale nebodovali.

Colorado Avalanche porazilo Dallas Stars 3:1 a k výhře pomohli i dva Češi. Třicet osm zákroků v zápase si připsal Pavel Francouz, pouze jediná střela ho překonala. Ve čtvrté formaci za Colorado nastoupil i Sedlák, ale nebodoval.

Zdroj: NHL

Pokračovat ve čtení

Hokej

Alois Hadamczik: Hráči, kteří míří do KHL, jsou pouze blázni, jedinou motivací jsou peníze

Prezident českého hokejového svazu Alois Hadamczik se tvrdě opřel do českých hokejistů, kteří podepsali v ruské KHL. Nikdo z hráčů, kteří budou hrát v ruské Kontinentální hokejové lize nemyslel na nic jiného, než jsou peníze. Nevidí jiný důvod, proč by do Ruska jinak chodili.

Publikováno

dne

Prezident českého hokejového svazu Alois Hadamczik se tvrdě opřel do českých hokejistů, kteří podepsali v ruské KHL. Nikdo z hráčů, kteří budou hrát v ruské Kontinentální hokejové lize nemyslel na nic jiného, než jsou peníze. Nevidí jiný důvod, proč by do Ruska jinak chodili.

Proč někteří čeští hokejisté šli do KHL? Jde o blázny, nic jiného si Hadamczik nemyslí. Kdybyste se těchto hráčů zeptali, proč odešli, tak by se neřešilo nic jiného než peníze. Alois Hadamczik si silně stojí za tímto svým přesvědčením.

„Nemá cenu, abych jim volal, abych se ptal, proč se tak rozhodli? Protože je tam jediný důvod, a tím jsou peníze, jinak by tam nemohli jít,“ říká Alois Hadamczik pro Sport.cz. „Ti, co podepisují nové smlouvy, jsou pro mě trošku blázni. Prostě bych tam nešel.“

Podle prezidenta svazu nemá cenu, aby se novináři těmito hráči zaobírali. Kromě peněz nic nevidí. Neuvědomují si, co všechno Rusko během poslední doby napáchalo, čímž odkazuje na ruskou agresi na Ukrajině.

Koncem srpna přišla zpráva ze svazu, že čeští hokejisté, kteří působí v KHL, nedostanou žádnou pozvánku na reprezentační sraz. Sám Alois Hadamczik nechce Kari Jalonenovi, trenérovi české reprezentace, do výběru mluvit. Přesto by si přál, aby se nad těmito hráči ani neuvažovalo.

Současný trenér českého hokejového svazu dříve působil i jako reprezentační trenér. Českou reprezentaci vedl od roku 2005 do roku 2008 a poté od roku 2010 do roku 2014. Náš výběr dovedl jednou ke stříbrné medaili a dvakrát k bronzové.

Nařízení by se mělo týkat pouze hráčů, kteří v KHL podepsali až poté, co začala ruská agrese. Takže Michala Jordána a Libora Šuláka se podle všeho nařízení netýká, i když mohli přestoupit jinam. Naopak po zahájení války do KHL přišel Rudolf Červený a z NHL Dmitrij Jaškin, který v Petrohradu dokonce dostal roli kapitána.

Zdroj: Sport.cz

Pokračovat ve čtení

Extraliga

Jaromír Jágr naznačil a připustil možný konec kariéry! K čemu všemu se legendární 68 přiznala?

V rozhovoru pro deník Sport Jaromír Jágr naznačil možný konec kariéry. Na led se údajně vůbec nechystá. Údajně mu chybí čas, chuť, i jakákoli motivace. Starosti má s organizací a vedením klubu a především s z rekonstrukcí zimního stadionu.

Publikováno

dne

V rozhovoru pro deník Sport Jaromír Jágr naznačil možný konec kariéry. Na led se údajně vůbec nechystá. Údajně mu chybí čas, chuť, i jakákoli motivace. Starosti má s organizací a vedením klubu a především s z rekonstrukcí zimního stadionu.

Jágrovo Kladno začalo sezónu poměrně slušně. Minimálně ve srovnání s předchozími ročníky. Z úvodním pěti kol Kladno nevyšlo ani jednou na prázdno a vždy bralo minimálně bod. Všechno to byla velmi vyrovnaná utkání, včetně první prohry s Třincem 1:2.

Poslední zápas z nedělního kola byl však první jednoznačný. Rytíři nestačili na živějšího a bruslivějšího soupeře na ledě Mladé Boleslavi. Výsledkem byl nezdar 0:4. Právě po prohraném duelu ve ŠKO-ENERGO Aréně Jágr poskytl rozhovor deníku Sport.

Nejprve došlo k hodnocení právě skončeného utkání: „Dostali jsme tu lekci, Boleslav byla o hodně lepší, nedala nám absolutně šanci. Domácí byli prvním týmem, který nás od začátku zápasu přehrál. Z mého pohledu proti nám hrál nejlepší tým, proti kterému jsme zatím nastoupili.“ zaznělo.

Následovalo srovnání hráčů, platů a rozpočtu Kladna a Mladé Boleslavi. Podle redaktora deníku Sport jsou na tom kluby podobně. Majitel Rytířů si to však nemyslí: „My rozhodně půlmilionové hráče nemáme. Jejich rozpočet se nedá s naším srovnávat, my za sebou nemáme Škodovku.“

Pak přišla série klíčových otázek. Na led se příliš nehrnete. Jak dlouho vydržíte pouze na střídačce? Neblíží se Váš návrat na led? Nechybí Vám hraní?

JJ reagoval pro mnohé překvapivě: „Abych byl upřímný, ani nemám chuť se vracet. Kdyby se konal Winter Classic, který jsem slíbil, asi bych se musel přinutit jít hrát. Popravdě, nemám motivaci, nemám chuť. Hokej mám rád, ale je to dřina. Na zimáku strávím mnohem víc času než dřív především kvůli organizačním věcem. Před sezonou jsme byli trochu ve stresu, museli jsme řešit spoustu záležitostí, abychom vůbec zvládli první zápas.„, řekla legenda z Kladna.

Na otázku, zda je možné, že už hrát vůbec nebude, odpověděl Jágr takto: „Je to možný. Jak říkám, uvidím, jak to dopadne s Winter Classic. Třeba by mě to nakoplo, ale momentálně nemám ani chuť.“

Jágr je půl roku bez ostrého zápasu, nebo zápasového tempa. Cítí se více jako majitel klubu, než hráč. Sám sobě přiznává, že letos má Kladno kvalitní kádr a musel by si hodně odříkat a zapracovat na sobě, aby se objektivně vešel do sestavy. Loni si připadal, že musí klukům pomoci i na ledě, ale letos už je to jinak.

Před sezonou řešil spoustu věcí ohledně rekonstrukce zimního stadionu a vzhledem k jeho funkcím a postavení v klubu tráví na „zimáku“ více času, než kdy dřív. Jestli ještě uvidíme v Kladenském dresu na ledě v zápasu legendární číslo 68, je otázka.

Sám Jágr zmínil, že aktuálně k návratu na led nemá důvod, motivaci, čas, ani chuť. Zřejmě jediná událost, která by to přiměla zvážit comeback by byl velký zápas pod otevřeným nebem.

Nezbývá než čekat, jak se vše vyvine. Kladnu se zatím v rámci možností daří. Přejme tak hodně štěstí nejen klubu, ale také jeho majiteli, ať už bude budoucnost vypadat jakkoli.

Zdroj: Hokej.cz, deník Sport

Pokračovat ve čtení

Oblíbené