Byl u posledního titulu Vsetína, hrál s hvězdami. Radim Kucharczyk vzpomíná ale i na Znojmo a Olomouc
Bývalý hokejový útočník Radim Kucharczyk vystřídal jako hráč osm extraligových klubů. V součtu nejvyšší soutěže, první ligy a baráže odehrál přes tisícovku zápasů. Získal titul se Vsetínem, za který po návratu nastupoval ještě ve dvaačtyřiceti letech. Poté se dal na trenérskou dráhu a nyní je Radim Kucharczyk ve vsetínském klubu trenérem staršího dorostu.
- Kucharczyk vzpomíná na tituly se vsetínským týmem
- Po konci ve Znojmě vybojoval postup Olomouce
- Aktuálně naplno trénuje vsetínský dorostenecký hokejový tým
Radim Kucharczyk se ohlédl za svou bohatou kariérou v exkluzivním rozhovoru pro Ruik.cz.
Vzpomenete si na svoje vsetínské extraligové začátky?
Bylo to v sezoně 1998/1999, když jsem ještě jako mladíček nastupoval i s košíkem. Vsetín tehdy vyhrál titul, ale žádné zásluhy si nepřičítám. Hrálo se na tři pětky a samozřejmě dominovali starší a zkušení hráči. Pak Vsetín získal svůj poslední titul v roce 2001, u čehož jsem byl už s určitým zapojením do kádru. Zažil jsem v klubu ještě skvělou generaci, kdy za Vsetín nastupovali kromě Jirky Dopity i Pavel Patera, Martin Procházka, Radek Bělohlav, Jirka Burger, Honza Srdínko, Jiří Veber, Jan Tomajko i další hvězdy.
Postupně ale vsetínská síla a sláva v rámci extraligy ochabovala…
Já jsem ještě zůstal společně i s Jirkou Hudlerem. A odchody hvězd nám paradoxně pomohly, protože jsme se začali více prosazovat a dostávat od trenérů hodně prostoru na ledě ve druhé pětce. Bylo to pro nás plus i směrem do další kariéry. Pak jsem taky ve Vsetíně skončil a Jirka Hudler šel do Detroitu.
Kam vás zavedly další hokejové kroky?
Do finského Ilvesu Tampere. Tam jsem byl jen do Vánoc a v lednu se stěhoval do Třince, který mě koupil z Finska. V play-off jsem utrpěl vážné zranění, se kterým jsem laboroval skoro dva roky. Nastartoval jsem se až po přestupu do Karlových Varů, kde mě trénovali Radim Rulík a Václav Baďouček a přišel Zdeněk Venera. Odešel jsem do Znojma. Tam jsem byl tři sezony. A spoluhráči? Kromě Jirky Dopity i Roman Erat, Radim Bičánek, Radek Haman a další.
Proč jste skončil ve Znojmě?
Tři roky byly super, měli jsme skvělou partu. Pak bohužel Znojmo prodalo extraligovou licenci do Komety Brno. A já zamířil do tehdy prvoligové Olomouce. Domluvil jsem se s Jirkou Dopitou, který koupil olomoucký klub, a šel jsem tam. Pět let jsme se snažili o postup do extraligy a v roce 2014 to vyšlo.
Takže jste se po nějaké době vrátil na extraligový led. Jaké to bylo v Olomouci?
Uspěli jsme v tehdejší čtyřčlenné baráži, když jsme poslali o soutěž níž Kladno. V něm skončil Pavel Patera a Jirka Dopita sháněl hráče pro Olomouc. Pavel Patera se stal olomouckým lídrem v týmu a doteď s ním mám dobrý vztah. Jako trenér odvádí v Karlových Varech výbornou práci. Jeho tým předvádí v extralize moderní hokej, Vary to mají dobře postavené a rád se na jejich hru dívám.
Z extraligové Olomouce jste jako hráč odešel v roce 2016. Od té doby se v týmu toho hodně změnilo i s ohledem na přesuny v hráčském kádru.
Myslím, že z těch, se kterými jsem hrál, tam zůstal jen obránce Jiří Ondrušek. A potkáváme se i s Martinem Vyrůbalíkem, který je v Hodoníně. Tím, že jsem trenérem staršího dorostu ve Vsetíně, tak si voláme ohledně hráčů do mládeže.
Vy už ale také máte za sebou trenérskou štaci u áčka Vsetína. Jaké to bylo?
Hrál jsem za Vsetín do dvaačtyřiceti let v první lize. Pak jsem se opravdu dal na trénování. Před několika lety jsme společně s Jiřím Weintrittem přišli k áčku a dovedli jsme Vsetín do finále Maxa Ligy. Poté jsem se přesunul k juniorce a mládež trénuji tři roky.
Tým VHK ROBE Vsetín vede v současnosti celkem přesvědčivě tabulku první ligy.
Samozřejmě vývoj v soutěži sleduji, ale nemám možnost chodit na zápasy. Hodně mě zaměstnává práce s kluky v dorostu, což zabere včetně tréninků a utkání dost času.
