Zlínská noční můra pokračuje. Berani po osmé v řadě padli a klesli na dno

Od pohádkové jízdy do prvoligového finále uplynulo jen několik měsíců. Přesto se hokejový Zlín aktuálně nachází v úplně jiné, mnohem temnější realitě. Domácí porážka s Kolínem prohloubila výsledkovou mizérii Beranů už na osm zápasů v řadě. Z kdysi obávaného favorita se stal otloukánek, který se krčí na úplném dně Maxa ligy. Kde se stala chyba, proč sázka na těžkopádné veterány selhává a jak blízko je propast?

• Zlín po domácí prohře 2:3 v prodloužení s Kolínem natáhl sérii porážek už na osm zápasů
• Loňský finalista se obrovsky trápí v ofenzivě a propadl se na úplné dno tabulky Maxa ligy
• Zatímco zkušení lídři týmu herně i bodově strádají, jediné pozitivní záblesky přinášejí mladí

Křeč proti Kolínu jako obraz sezony

Vstupné za jedenáct korun mělo vrátit naštvané diváky na tribuny. Tento chytrý marketingový tah zafungoval a na stadion si našlo cestu přes tři tisíce fanoušků. Samotný výkon na ledě ale příliš důvodů k radosti nenabídl. Zlín proti Kolínu sice tvořil hru a svého soupeře místy jasně přehrával. Získal však pouze jeden bod.

Domácí museli po nešťastném odrazu dvakrát dotahovat ztrátu. Vyrovnání Martina Vaculíka tým povzbudilo. Hrubka defenzivy ale brzy nabídla vedení hostujícímu Štěpánu Pokornému. Trenér Peter Oremus musel v samotném závěru sáhnout ke hře bez brankáře. Tento risk nakonec zachránil Lukáš Válek gólem pouhých 22 sekund před koncem.

Záchvěv naděje ovšem v prodloužení rychle vyprchal. Individuální nedisciplinovanost připravila mužstvo o lepší výsledek. Čtyřminutový trest Radka Čípa za vysokou hůl potrestal soupeř beze zbytku. Kolín odvolal brankáře a v početní převaze rozhodl o zisku prémiového bodu. Osmá porážka v řadě se stala krutou realitou.

Nepoučitelní. Od záchranářských bojů ke stříbru a zpět na dno

Kontrast s jarním vrcholem sezony působí až zarážejícím dojmem, ačkoliv má jeden podstatný háček. Ještě letos v dubnu sice Zlín bojoval v dramatickém sedmém finále proti Dukle Jihlava, této pohádkové jízdě z devátého místa ale předcházela obrovská výsledková krize.

Už letos v únoru se totiž Berani potáceli na hraně dvanáctého až čtrnáctého místa. Úplně stejně jako nyní jim tehdy reálně hrozil pád. Z jarního varování si ovšem sportovní úsek očividně nevzal žádné ponaučení a noční můra se opakuje.

Zázračné vzkříšení z play-off je definitivně zapomenuto. Nový ročník sice začal nadějnými výhrami nad Chomutovem a Přerovem, poté ovšem přišel strmý propad. Zářijový výbuch na ledě Vsetína v poměru 1:7 odstartoval temnou sérii.

Následovaly bodové ztráty se Slavií, Táborem, pardubickým béčkem, Třebíčí, Havířovem a naposledy s Kolínem „Můžeme si za to sami. Nemám rád slova štěstí a smůla. Osm utkání neprohrajete smůlou,“ zhodnotil příčiny úpadku pro web iSport.cz zlínský obránce Petr Šenkeřík.

Tento upřímný výrok naprosto přesně vystihuje aktuální rozpoložení zlínské kabiny. Speciální formace prakticky nefungují. Přesilovky představují pro Zlín obrovskou slabinu. Mužstvo v nich nedává góly a dokonce v nich i inkasuje. Hráči si nedokážou přesně přihrát, ztrácejí puky a chybí jim potřebný pohyb.

Selhání lídrů a hrozba strmého pádu

Kde leží hlavní příčina současné výsledkové krize? Sportovní vedení dlouhodobě sází na zkušenost. Tento přístup ale hrubě naráží na realitu moderního hokeje. Maxa liga neustále zrychluje. Vyžaduje dravost, agresivitu a vynikající bruslení. Zlínská soupiska naproti tomu působí velmi pomalu.

Angažování starších hráčů se neukazuje jako krok správným směrem. Zkušení veteráni zklamávají. Jména jako Petr Holík, Radek Číp nebo Robert Říčka zůstávají svými výkony daleko za očekáváním. Tým postrádá skutečného lídra. Hráči často hledají zbytečně složitá řešení.

Jediným světlým bodem ofenzivy tak zůstává dravé mládí. Třetí formace ve složení Vaculík, Holba a Doktor často jako jediná snese přísnější měřítka. Dobře bruslí, nebojí se osobních soubojů a vytváří si brankové šance. Samotná mladická energie ale celý ročník nezachrání. Defenzivu drží nad vodou spolehlivý brankář Daniel Huf. Bez jeho zákroků by skóre vypadalo mnohem hrozivěji.

Čekání na příchod nových posil připomíná spíše hašení rozsáhlého požáru kapkou vody. Zlín se musí v první řadě probudit vnitřně a najít ztracenou identitu bojovníků. Na rozdíl od nejvyšší extraligy se totiž v Maxa lize nehraje o záchranu žádná ošidná baráž, která by propadajícímu týmu nabídla záchrannou síť. Pravidla jsou nekompromisní.

Pokud by soutěž skončila dnešním dnem, Berani by se jako nejhorší celek tabulky s profesionální mapou okamžitě rozloučili a přímo by spadli do poloprofesionální druhé ligy. Zlepšení herního projevu a probuzení lídrů z letargie tak rázem představuje jedinou cestu, jak odvrátit historickou katastrofu organizace.