Zemětřesení ve Zlíně: Je vůbec správné a oprávněné hráčům sahat na výplatu?

Velké téma na začátku tohoto týdne byla porážka prvoligového Zlína proti Slavií Praha 0:4. Respektive následky, které tato porážka v klubu Beranů vyvolala. Generální manažer Robert Hamrla informoval fanoušky na sociální síti, že za ostudnou porážku stáhne hráčům 40 % z jejich platu. Nepopulární krok pochopitelně vyvolal vášnivé diskuse, jestli je vůbec něco takového možné.

Jedna věc je, jestli je tohle počínání morálně správně a druhá, jestli je vůbec zákonně oprávněné. Nejjednodušeji by šlo na tyto otázky odpovědět ne a ano. Ale problém je samozřejmě mnohem hlouběji. Je zakořeněný v tom, že hráči nejsou plnohodnotnými zaměstnanci klubu, tudíž se na ně nevztahuje zákoník práce.

Sportovci v České republice jsou OSVČ. Už v minulosti si často hráči stěžovali, že smlouva mezi hráčem a klubem je pro hokejisty velmi nevýhodná. Laicky řečeno, že klub může vůči hráči prakticky vše, zatímco hráč nemá takřka vůbec žádná práva. A v tomto stínu kráčí také současná situace ve Zlíně.

Svým způsobem by mohl hráč říct, že bez řádné výplaty hrát nebude, na což má pochopitelně právo. Jenomže by to pravděpodobně znamenalo rozvázání smlouvy a hráč by se musel bránit občanskoprávním sporem, který by si musel zaplatit sám a pravděpodobně by se táhnul několik měsíců.

To by však znamenalo časově dlouhý zásah do kariéry samotného hráče, o který pochopitelně sám hokejista nemá zájem. V takovou chvíli hráči klub nezaplatí, vyřadí ho z kádru, ale bude na něj nadále držet práva. A ty dlouhé měsíce, které by se hráč soudil, nebude moct uzavřít kontrakt jinde. Bez ohledu na to, že by třeba jednoho dne onen soudní spor nakonec vyhrál.

Teoretické řešení z dlouhodobého hlediska by bylo, kdyby hráči v Česku hromadně žádali, aby byli něco jako zaměstnanci. To by však pro spoustu znamenalo poměrně velkou finanční ztrátu na daních a proto v tomhle ohledu žádný jednotný názor neexistuje. Svým způsobem hokejistům pracovní poměr OSVČ vlastně vyhovuje.

Opačný případ by byl, kdyby došlo třeba k porušení smlouvy ze strany hráče. Nic takového se ale ze strany hokejistů zlínských Beranů nestalo. Bylo to naopak vedení samotného klubu, které svými nevydařenými kroky v minulých letech dostalo hokejový Zlín do této těžké situace.

Nad současnou situací se pozastavují i hokejoví odborníci. Bývalý hokejista a dnešní expert na O2 TV Sport říká, že se mu takový přístup manažerů nelíbí: „Když bude mít hráč domluvenou nějakou smlouvu a bude se po něm chtít 10 gólů a on jich dá 20, tak taky nedostane 50 % platu jako bonus,” řekl v rozhovoru na tohle téma pro web tn.cz.

Rovněž se mu nelíbí, že v době sociálních sítí tyto problémy manažeři ventilují na veřejnosti, čímž se snaží ze sebe shodit veškerou zodpovědnost za výsledky a hází vinu jen na hráče: „Fanoušek má mít pohled do zákulisí, ale měly by být nějaké hranice. Toto by od zástupce klubu nemělo jít ven,” poznamenal.

Ve finále na to podle Koreise doplatí v budoucnu sám manažer: „Tyto věci si hráči mezi sebou řeknou, a navíc když to manažer píše na sociální sítě. Umím si představit, že když hráč dostane podobnou nabídku ze Vsetína, nebo ze Zlína, tak radši zvolí ten Vsetín,” doplnil. 

Současnou situací by se mohly zabývat třeba hráčské odbory. Problém však je, že ty v českém hokejovém prostředí téměř vůbec nefungují. Ani zdaleka se nedají srovnat s hráčskými odbory v NHL, kde mají hráči a liga pečlivě vyjednanou kolektivní smlouvu do posledního detailu.

Smlouvy mezi hráči a kluby jsou nastaveny v českém prostředí různě. Pro hokejovou organizaci by bylo v tomto ohledu nejvýhodnější, kdyby měli nastavenou nižší základní mzdu, která by se navyšovala například získanými body do tabulky formou prémií. Ostatně podobný sytém funguje například u třineckých Ocelářů.

Těžko by ale tento sytém mohl fungovat v klubu, jehož složení týmu je od začátku sezony odsouzeno na boje o záchranu. To však není případ Zlína, který si před sezonou vytyčil jasný cíl – rychlý návrat do Tipsport Extraligy. Složení kádru navíc této metě odpovídalo.

Berani se momentálně nacházejí v těžké situaci. Jejich dvanáctá pozice v tabulce aktuálně nestačí ani na předkolo. O zálusk na extraligu si dělá naděje více klubů, zdaleka ne jen Zlín.

Hamrla se už nechal v rozhovou pro iSport slyšet, že cíle pro rychlý návrat do české nejvyšší soutěže musí momentálně hodit do koše, jelikož realita je značně odlišná. Zároveň dodal, že oněch 40 %, které chce teď hráčům vzít, mohou posloužit jako motivace pro lepší výsledky, čímž by mohl hráčům nasmlouvané peníze později vrátit.

Tak či tak, bude si muset Hamrla dobře rozmyslet, jakou cestou se chce vydat. Pokud budou hráči ve Zlíně dohrávat sezonu pod neustálým tlakem, kdy budou jejich výplaty ohroženy, těžko bude v budoucnu takový hráč s klubem jednat o prodloužení kontraktu.

Druhý pohled samozřejmě říká, že za neadekvátně odvedenou práci si nezaslouží pracovník adekvátně zaplaceno. Každopádně je špatně, když v takových chvílích smlouva mezi hráčem a klubem připomíná jen zbytečný cár papíru, kterým se může ohánět jen jedna strana. 

Zdroj: Chance liga