Zápas hrůzy s Norskem. Češi zopakovali staré chyby a hrozí jim stěhování i krutý soupeř

KOMENTÁŘ: Českou hokejovou reprezentaci čekal během pondělního odpoledne zápas s Norskem. Utkání, které na první pohled mělo být formalitou a posloužit ke zlepšení herní a střelecké pohody. Dosavadní zápasy Norska na mistrovství světa měly být vztyčeným prstem, že k zápasu je nutné přistoupit zodpovědně, nikoliv jako proti Slovinsku a Itálii. Bohužel opak byl pravdou.

• Ještě horší výkon než proti Slovinsku
• Nepovedený výkon se na mistrovství světa opakoval
• Poslední zápas ve skupině již nemusí nic znamenat

Češi dostali čtyři góly, na vysvědčení by to ale bylo „za pět“

Pokud si někdo po utkání se Slovinskem říkal, že hůř už česká hokejová reprezentace hrát nemůže, pondělní odpoledne ho šeredně vyvedlo z omylu.

Proti Slovinsku Češi nastoupili aktivně a i díky přesilové hře si vypracovali několik gólových příležitostí. Slovince v úvodu utkání však podržel vynikající brankář Horák, a tak při troše shovívavosti se nepříznivý výsledek i jakási nervozita daly pochopit.

Hokej / před 3 hodiny

Proti Norsku zazářila elitní česká formace: Bída – Zmar – Utrpení

Pondělní přístup byl ale do očí bijící. Již na konci třetí minuty předvedl trestuhodnou rozehrávku nejvytěžovanější český obránce Hronek, který namazal Salstenovi. Ten nestihl ani poděkovat a uklidil puk do české branky. Byla to první střela na českou branku.

I to by se dalo ještě pochopit, před českým týmem bylo sedmapadesát minut hry a na turnaji si vyzkoušeli, že umějí otočit i nepříznivý vývoj utkání. To by ale nesměli čeští hokejisté o čtyři minuty později ztratit puk v útočném pásmu. Norové si s nabídnutou šancí poradili a začátek zápasu byl spíše podle předlohy Alfreda Hitchcocka.

Chyba Hronka v rozehrávce a první branka Norska

Kdo očekával změnu v projevu českých hokejistů, byl nemile překvapen. Žádné souboje s protihráči, aby soupeři srazili sebevědomí. Trochu přísnější měřítko snesla činnost elitního českého útoku, který ale na všechno nestačil. Další formace na něj nedokázaly navázat, a tak Norové neměli problém s udržením aktuálního vedení.

Čtyři minuty před koncem z ojedinělé šance vykřesal jiskřičku naděje Chmelař. Norům se ale kolena nerozklepala, protože Češi nezařadili vyšší rychlostní stupeň, aby soupeře zatlačili. I tak přestávka mezi třetinami a druhá třetina, při které to budou mít Norové daleko na střídačku, dávaly naději.

Průběh druhé třetiny však přinesl zklamání. Během celé třetiny nenastala situace, že by si svěřenci trenéra Thoresena ve svém obranném pásmu museli připadat jak na Matějské pouti. A že by norský brankář měl plné ruce práce, jako třeba slovinský Horák nebo italský Clara? Ani náhodou.

Střely při přesilovkách létaly do rohu kluziště místo na branku. A na spočítání gólových šancí by stačily prsty jedné ruky. Individuální průnik Sedláka, gólová pobídka Voženílkovi na brankoviště a střela ze slotu Beránka, to je vše.

Poslední třetina přinesla zklamání i těm nejoptimističtějším fanouškům. Když Norové po osmi minutách poslední třetiny zvýšili na 3:1, Češi za tu dobu ještě nevystřelili na branku. Těžko pak mohli vyrovnat.

Ani za tohoto stavu se český výkon nikterak nezměnil. Prakticky žádné souboje, vůle poprat se o výsledek. Ve chvíli, kdy byl Sedlák nepříjemně atakován soupeřem, musel se ho zastat na ledě kapitán Červenka. Ten poslední, od koho by se to asi čekalo. Špatný výkon podtrhla čtvrtá branka, kdy nahození od modré tečoval před brankou nikým nehlídaný Brandsegg-Nygard.

Do další vyložené šance se dostal několik minut před koncem Červenka. S jednou formací se prostě na světovém šampionátu uspět nedá.

Po několika měsících se opakovala historie z olympijských her

Po olympijských hrách zněla z české kabiny slova, že o výsledku do jisté míry rozhodl těžký čtvrtfinálový soupeř. I když si za umístění mohli sami tím, jak především k zápasu se Švýcarskem přistoupili.

Člověk by si řekl, že to musí být zkušenost, ze které se hráči poučí. Olympijské hry i mistrovství světa jsou turnaje, kde zápasy na sebe rychle navazují, a dá se pochopit nějaký výpadek zapříčiněný vnějším vlivem. Ať už dva zápasy ve dvou dnech, pozdní start zápasu, horší kvalita ledu nebo „zápas blbec“.

U české reprezentace se na letošním světovém šampionátu tento výkon opakoval už potřetí. Prohra v prodloužení se Slovinskem nestačila, stejně tak špatné dvě třetiny s Italy. A tak musel přijít další trest. Přitom výsledky Norska během posledních dvou týdnů vzbuzují respekt.

Nutno konstatovat, že dneska nebylo vlastně z čeho udělat dobrý výsledek. Na norskou branku létalo málo střel, nebyl důraz na brankovišti. Norové si díky předchozím zápasům mohli věřit. Přitom dost možná stačilo během úvodních minut vstoupit do utkání tak, jako proti Dánům nebo Švédům. Bohužel se tak nestalo.

Utkání s Kanadou může být jen zápas o čest

Norští hokejisté díky dnešní výhře mají stejně bodů jako česká reprezentace. A to znamená, že pokud porazí Dány, ani případná a překvapivá výhra Česka nad Kanadou svěřencům trenéra Rulíka v tabulce nikterak nepomůže.

Pokud Češi skončí třetí, budou se muset stěhovat do Curychu. A za soupeře budou mít Finsko nebo Švýcarsko. Oba týmy zatím působí na turnaji bezchybným dojmem.

Svěřence trenéra Rulíka tak možná bude čekat zápas, ve kterém budou muset napravit reputaci z dnešního zápasu. Výsledek ale v tabulce nemusí nic znamenat a zápas může české hokejisty stát síly, které pak mohou chybět ve čtvrtfinále.

Dalo by se říct: stejná písnička jako na olympijských hrách. Stačilo dneska Nory jakkoliv porazit a český tým mohl skončit druhý. A velmi pravděpodobně by jej čekal ve čtvrtfinále soupeř z Lotyšska. Zdá se býti něco shnilého v hokejovém království českém.

Zdroj: Autorský článek