Vzpomínka na Horor v Manile! Zápas o život a slávu aneb příběh nejslavnějšího souboje historie boxu. V hlavní roli Muhammad Ali a Joe Frazier

Přesně před 48 lety se zrodil zápas, který navždy změnil svět boxu. Vraťme se proto zpět v čase, abychom znovu prožili jeden z nejikoničtějších okamžiků v dějinách boxu. Dva nesmiřitelní rivalové, Muhammad Ali a Joe Frazier, se utkali v trilogii, která je známá v odborných kruzích jako Horor v Manile.

Dnes slaví výročí legendární střetnutí, které zanechalo nesmazatelnou stopu nejen ve světě boxu. Vydejme se proto na cestu soubojem, ve kterém se potřetí mezi sebou střetli dva titáni boxu doslova ve válce na život a na smrt.

Zrod rivality, která přesahuje hranice sportu

Abychom pochopili celý kontext mezi oběma muži, musíme se přenést do roku 1971, kdy se ve slavné Madison Square Garden konal „Zápas století„. Muhammad Ali se z drzého kluka, který v pouhých 22 letech okouzlil svět boxu zdemolováním děsivého Sonnyho Listona, stal renomovaným světovým šampionem a hlasem afroamerického lidu.

V onom doposud nejočekávanějším zápase historie tohoto sportu se neporažený Ali utkal s držitelem „jeho“ titulů, které ztratil kvůli odmítnutí účasti ve válce ve Vietnamu. Tím mužem nebyl nikdo jiný, než s taktéž neposkvrněným štítem bojující Joe Frazier.

Trashtalk ze strany Aliho, jenž šel daleko za hranice, které dokázal Frazier snést, rozděloval společnost. Rivalita, která přecházela hranice sportu, měla onoho dne skončit. Když ale Frazier dokázal svého soupeře porazit, vše začalo nanovo.

Nebylo tak divu, když byla o tři roky později uspořádána odveta s podtitulem „Super Fight II“. I když se nejednalo o titulový duel, protože ani jeden z obou rivalů nebyl šampionem, zápas byl samozřejmě plný očekávání dychtivých fanoušků.

Napětí poté zvýšili oba muži, když se poprali v televizním studiu. Samotný zápas měl pak kontroverzní průběh s nejednoznačnými momenty a nejasnými rozhodnutími rozhodčích. Ali sice zvítězil na body, ale po souboji se ve velkém spekulovalo o spravedlnosti výsledku.

Trilogie s podtitulem Horor v Manile navždy změnila svět boxu

Rozzuřený Ali tak dychtil po třetím zápase, který měl nadobro ukončit všechny debaty. Jeho přání bylo vyslyšeno právě 1. října 1975, kdy se konala trilogie s názvem „Horor v Manile“. Jak už z názvu vypovídá, dějištěm monumentální bitvy byly Filipíny.

Zápas probíhal za složitých podmínek, kdy intenzivní horko a vlhkost hrály významnou roli, přidávajíc se k už tak vysokým sázkám tohoto zápasu. Teplota v aréně pod hliníkovou střechou se odhadovala na téměř neuvěřitelných 49°C. Zápas se navíc konal kvůli mezinárodnímu publiku již v 10 hodin dopoledne.

Muhammad Ali, mistr psychologické války, samozřejmě dodával zápasu příslušný hype svým drtivým trashtalkem, který neustával i během samotného souboje. Ali začal dominantně, využíval své převahy v dosahu a rychlosti úderů, aby přesvědčivě ovládl první dvě kola.

Ali si byl tak jistý svou převahou, že i v průběhu zápasu neustávaly jeho pokusy o zesměšnění soupeře. Frazier jakoby nemohl najít svůj rytmus a v zápase se víceméně hledal. Zlom pak nastal od třetího kola, když se Ali pokusil o to, co mu dokonale vyšlo o rok předtím proti George Foremanovi v souboji známém jako The Rumble in the Jungle.

Ali zády pověšený na provazech se snažil o rychlé kontry, nicméně svému soupeři dovolil to, v čem byl nejsilnější. V boji nablízko dokázal Frazier několikrát tvrdě zasáhnout a „Smoking Joe“ byl zpět! Od té chvíle se Aliho obrana znatelně zhoršila.

Šesté kolo pak ukázalo, jak odolným bojovníkem Muhammad Ali byl. Během tohoto kola Ali absorboval ty nejtvrdší údery svého po pomstě prahnoucího soupeře. I když byla znatelná jistá ztuhlost, Ali stál stále na nohách a rychlými kontry tečkoval Fraziera, který se hnal dopředu.

Muhammad Ali i Joe Frazier dali do zápasu celý svůj život

Se závěrečným gongem šíleného devátého kola pak Ali přišel do svého rohu, kde údajně pověděl, že je nejblíže své smrti, jak kdy byl. Frazier měl zase problémy s nateklým otokem okolo oka, které se vybarvilo po desítkách přesných zásahů. Toho samozřejmě Ali začal více využívat a Frazier schytával daleko více úderů, z nichž velké množství údajně vůbec neviděl.

Od té chvíle začalo ohromné bití, které doprovázely děsivé výkřiky fanoušků v blízkosti ringu. Ve třináctém kole absorboval Frazier okolo třiceti čistých úderů, kterými před rokem Ali vyřadil obávaného George Foremana. Frazier ale v „zombie módu“ pokračoval v neustálém tlaku na svého soupeře.

Čtrnácté kolo pak dokonale podtrhlo název celého eventu. Po hororovém kole musel trenér „Smoking Joea“ Eddie Futch podstoupit bolestné rozhodnutí zastavit zápas, aby zabránil dalším poškozením svého svěřence. Ali, který byl taktéž za hranicí svého limitu, jen stěží vstal ze své židle, ale nebyl schopen výraznějších oslav.

Joe Frazier samozřejmě nebyl s rozhodnutím svého trenéra za jedno a později přiznal, že byl ochoten toho dne v ringu i zemřít. Ali později přiznal, že by do patnáctého kola kvůli vyčerpání možná ani nenastoupil.

Doslova šílený zápas zanechal trvalý odkaz nejen ve světě boxu, ale také v oblasti sportu a technologie. Ukázal nezlomné srdce a odhodlání dvou šampionů, kteří do zápasu vložili celý svůj život. Jejich legendární bitva dodnes inspiruje generace sportovců a fanoušků a připomíná nám, kam až může lidská odhodlanost zajít na cestě za odkazem nesmrtelnosti.

Zdroj: Dokument Horor v Manile, Wikipedia, Youtube