Úleva na severu: Záchranu Litvínova v extralize i slavnou éru rodinných klanů hodnotí srdcař Kodrle
Hokejový Litvínov se zachránil v extralize. To je základní fakt po baráži a zprávu o setrvání týmu mezi elitou přijali s úlevou a pozitivním ohlasem i někdejší hráči severočeského klubu, který účinkuje v nejvyšší soutěži nepřetržitě od roku 1959. Litvínovským srdcařem je i bývalý útočník Čestmír Kodrle. Jako hráč byl dokonce u do té doby největšího klubového úspěchu, tedy u druhého místa „chemiků“ v československé lize v sezoně 1977/1978.
- Tehdejší druhé místo bylo pro Litvínov prvním velkým úspěchem
- Klub je založený na sepětí napříč generacemi
- V baráži byl patrný rozdíl mezi extraligou a první ligou
Po boku legend: Od Hlinky po Růžičku
„Už je to hodně dlouho, ale moc si toho vážím, že jsem u toho mohl být. Když jsem přišel z Ústí nad Labem do Litvínova, trenéři vytvořili dvě rovnocenné útočné formace. Tu první vedl samozřejmě Ivan Hlinka, který už měl na svém kontě tři tituly mistrů světa. V obraně dominoval Jirka Bubla, rovněž tehdejší trojnásobný mistr světa. A dobře to doplňovala i třetí formace,“ vrátil se hokejový „pamětník“ Kodrle při vzpomínkách v rozhovoru pro Ruik.cz na přelom sedmdesátých a osmdesátých let.
„Vzpomínám si, že s námi začínal i šikovný mladík Vladimír Růžička. Takže jsem se v jednom týmu potkal se spoluhráči Ivanem Hlinkou i Vláďou Růžičkou. Ivan byl na vrcholu a „Růža“ začínal. A když jsem se po čtyřech letech v Litvínově vracel do Ústí nad Labem, tak naopak z Ústí přišel do Litvínova sedmnáctiletý Petr Rosol. Právě s Růžičkou a Petrem Klímou vytvořili už v Litvínově skvělou útočnou trojici. Trojka Rosol, Růžička, Klíma byla ozdobou československé ligy,“ rekapituloval Kodrle jednu z etap litvínovského hokeje.
Unikátní DNA klubu: Sepětí napříč generacemi
„Litvínov byl vždycky specifický tím, že odjakživa byl založený na klubovém sepětí napříč generacemi. Byly tam rodinné klany, v dobrém slova smyslu – kdysi hráč a potom předseda klubu Zdeněk Zíma, jeho syn Zdeněk Zíma mladší tam hrál dlouho a pak i trénoval mládež. Vladimír Kýhos starší i Vladimír Kýhos mladší odehráli za Litvínov rovněž řadu sezon, potom se z nich stali trenéři.
S Vláďou Kýhosem, který letos slaví sedmdesátiny, jsem nastupoval v jedné lajně. Byli tam jako hráči a trenéři Josef Beránek starší i Josef Beránek mladší. A otec Ivana Hlinky, tedy Josef Hlinka, Litvínov rovněž trénoval. A našlo by se více souvislostí,“ probíral se svými poznatky a archivem Kodrle.
Odchovancem Litvínova je i autor vítězného gólu z Naganu 1998 Petr Svoboda, jehož otcem byl někdejší litvínovský sekretář Karel Svoboda. A rovněž jeho další syn Karel Svoboda mladší hrál za Litvínov.
A další hráčské vazby v rámci klubu: obránci Jan Vopat starší a Jan Vopat mladší, útočníci Vladimír Machulda starší a Vladimír Machulda mladší, obránci Vladimír Macholda a syn Petr Macholda. Otcem Jiřího Šlégra je už zmiňovaný Jiří Bubla. Robert Reichel přivedl k hokeji syna Kristiana Reichla.
Syn bývalého útočníka a trenéra Jaroslava Hübla staršího Jaroslav Hübl mladší byl brankářem. Oba jsou v příbuzenském vztahu k útočníku Viktoru Hüblovi, extraligovému rekordmanovi v několika statistikách.
Záchrana s Jihlavou byla jasnou povinností
Čestmír Kodrle se zastavil i u právě skončené baráže mezi Litvínovem a Duklou Jihlava. „Byl vidět markantní rozdíl mezi extraligou a první ligou. Potvrdili to i televizní a rozhlasoví reportéři během celé série. Pro Litvínov existovala povinnost extraligu zachránit. Kdyby to nevyšlo, byl by to hrozný průšvih. Všichni jsme ale se záchranou počítali. Jihlavě podle očekávání došly síly,“ hodnotil Kodrle.
Litvínov s Jihlavou se střetávaly i v dřívější minulosti. „Zažil jsem to a musím připomenout, že se hrálo ale jiným systémem a Dukla Jihlava získávala tituly. Bylo to tím, že tam nejlepší hráči z ostatních československých klubů chodili na vojnu. Není podstatné dívat se zpátky. Spíš by se měli v Litvínově soustředit na přípravu před příští sezonou – ať už jde o finanční podmínky či hráčský kádr,“ dodal Kodrle.
Zdroj: Autorský článek
