Tvrdá realita baráže: Propastný rozdíl mezi ligami a očekávaná záchrana Litvínova

Baráž o hokejovou extraligu skončila podle očekávání. Litvínov uhájil příslušnost v nejvyšší soutěži. Dukla Jihlava vstřebává fakt, že po prvenství v Maxa Lize na další metu v podobě postupu mezi elitu už nedosáhla. Samozřejmě se už v průběhu baráže vedly polemiky o tom, kdo má z aktérů blíž k extralize. I podle odborníků z hokejového prostředí splnil favorit svůj cíl.

• Kvalita extraligy je jiná než jakou má Maxa liga, říká Gureň
• Baráž jsem hrál sedmkrát, vzpomíná Pabiška
• Na litvínovské straně dominovali zkušení hráči

Propastný rozdíl mezi ligami: Proč neměla Jihlava šanci

K expertům na hokejové dění patří i bývalý obránce Miloslav Gureň, hráč řady celků doma i v zahraničí. Nynější předseda druholigového klubu z Uherského Brodu se k tématu baráže vyjádřil i pro Ruik.cz.

„Pro Litvínov, kde jsem jako hráč také krátce působil, to byla v základní části extraligy nepodařená sezona. Nejsem s tamním klubem výrazně spjatý, i když ho pochopitelně sleduji jako celou extraligu. Dlouho dopředu už vzhledem ke svým neúspěchům v základní fázi věděli, že jsou v problémech a baráž je nemine,“ uvedl Gureň.

„Všeobecně se Litvínov považuje za hokejovou baštu s velkou historií. Už před baráží jsem tvrdil, že by ji měli zvládnout. To se také stalo. K tomu, abych favorizoval Litvínov proti Jihlavě, mě vedly i praktické poznatky. V minulých letech jsem komentoval baráž i v televizních přenosech. V nedávné době, ale i letos platilo, že kvalita extraligy je přece jen jiná než Maxa Liga. Takže rezultát v podobě vítězné série Litvínova 4:1 mě nepřekvapuje,“ glosoval Gureň vyznění barážového příběhu.

„Jde o žití a nežití.“ Veterán o brutálním tlaku baráže

Spoustu dojmů z baráže má bývalý útočník Lukáš Pabiška. „Je to hrozně těžká záležitost. Mluvím z vlastní zkušenosti. Baráž jsem hrál sedmkrát. Jde v ní o žití a nežití, ať už se jedná o hrozbu sestupu nebo touhu po postupu. Tedy ve stylu dolů – nahoru,“ svěřil se někdejší hráč Liberce, Mladé Boleslavi, Vítkovic i Benátek nad Jizerou.

„Pokud chce prvoligový celek realizovat případné postupové sny, musí mít už v první lize takříkajíc extraligové mužstvo. A to už od začátku sezony, aby tým na sobě systematicky pracoval,“ vypíchl Pabiška.

„V Mladé Boleslavi jsem zažil mužstvo, v němž byli mistři světa David Výborný, Michal Broš, dále i Tomáš Klimenta, Jan Holub a další hráči, kteří celý život hráli nejvyšší soutěž. Tenkrát měla baráž jiný formát – čtyři týmy mezi sebou, po dvou z extraligy a z první ligy a dva šli do extraligy,“ připomněl. Svou první baráž absolvoval už jako mladík v roce 2002 v barvách Liberce.

„Bylo to při historickém postupu libereckého týmu do extraligy pod trenérem Josefem Jandačem. Stihl jsem ale jen dva zápasy proti Kladnu, potom jsem odjížděl s reprezentační „osmnáctkou“ na mistrovství světa na Slovensko. Byl jsem členem kádru, který vybojoval bronz. Ze spoluhráčů tam byli brankář Mensator, Hudler, Klepiš, Michálek atd. Vedli nás trenéři Břetislav Kopřiva a Pavel Marek. A proti nám nastoupil taky Ovečkin,“ poznamenal Pabiška.

Rozhodující faktor: Extraligová kvalita a bratři Kašovi

A jak viděl Pabiška právě skončenou baráž? „Už předem jsem tvrdil, že se Litvínov zachrání. Na druhou stranu jsem nedoufal, že by Jihlava mohla postoupit. Byl tam rozdíl v úrovni hráčů, čímž nechci Duklu shazovat. Na litvínovské straně byla velká kvalita – Ondřej Kaše, David Kaše. Celkově tam jsou zkušená jména, což se projevilo i na ledě,“ dodal Lukáš Pabiška.

Zdroj: Autorský článek