Taktická analýza: Jak Belgie nečekaně vyřadila Brazílii?

Po zápase se tradičně rozebíraly góly, nepísklá penalta na Gabriela Jesuse, simulování Neymara atd., ale nikdo zatím podrobněji nerozebral celý zápas. Nutno hned na začátek dodat, že kouč Belgie Roberto Martínez svými tahy svého protějška Titeho hodně překvapil.

Na papíře sice podle médií Martínez nastoupil ve formaci 3-4-3, což ale není pravda. Dalo by se říci, že Belgičané nastoupili v hybridní formaci 4-3-1-2. Rozložení sil na place vidíte na obrázku.

V následujících bodech si stručně rozebereme odlišnosti oproti ostatním formacím a taktikám:

• Obranná čtyřka – Vertonghen a oba stopeři se drží drtivou většinu času na svých místech, nikam nevyjíždí, pouze si drží pozici. Výjimkou je pravý bek Meunier, který sice nemá ofenzivní volnost, ale není tak svázaný taktikou jako jeho kolegové z obrany. Proto jsme ho mohli v zápase často vidět presovat hodně nahoře, čemuž napomáhá jeho nevyčerpatelný fond.
• Středová trojice ho útoku prakticky úkoly nemá. Trenér Martínez po nich ale chtěl, aby naprosto zacpali prostory mezi liniemi, což se povedlo. Středová trojice je navíc dokonale vyvážená – běhavý Chadli na jedné straně, ve středu stabilní Witsel, který držel pozici a v případě propadnutí jednoho z kolegů v obraně či záloze dokázal zastoupit své spoluhráče. Úplně napravo hrál Fellaini, který měl za úkol zhušťovat levou stranu z pohledu Brazílie, což se mu povedlo dokonale.
• Ofenzivní trojka hrála svůj vlastní zápas. Nebyli svázaní taktickými pokyny a naplno mohla procitnout jejich genialita. Zajímavé bylo, jak Lukaku s Hazardem na popud trenérského týmu využívali horších beků Brazílie. Levý obránce Marcelo je sice nejlepším obránce současnosti co se týče útočení, ale nestíhá se vracet, čehož Lukaku využíval. Držel se daleko více u lajny, než je u něj zvykem, to stejné Hazard. Jediným hráčem ve středu hřiště se stal De Bruyne, který měl na křídlech hledat právě výše zmíněnou dvojici.

Brazílie nastoupila v klasickém složení. V sestavě a vlastně ani na hřišti nebyla k vidění žádná změna. Na trávníku již mírně ano. Brazilci pravděpodobně očekávali, že míč budou mít v držení většinu času, ale určitě neočekávali, že ho Belgičané Brazílii ihned před zápasem „odevzdají“.

Podobnou taktiku využívá v důležitých zápasech Mourinho se svými celky. Protivníkovi přenechají iniciativu a soustředí se na rychlé protiútoky a vykrývání prostorů mezi liniemi. To se Belgičanům povedlo. Po brejku padl druhý gól, Belgie se poté do podobných situací dostávala i následně, ale nedokázala je dotáhnout k zakončení, či dokonce vsítit gól.

Od podobného technicky zdatného týmu typu Belgie byste nečekali, že se nedokáží tak obětovat pro tým a vykrývat prostory. Ale středová trojice to dokázala. I když jen do nějaké sedmdesáté minuty, ale i tak jde o úctyhodný výkon. Naprosto skvěle hrál Fellaini, který ovládl hřiště a byl skoro všude.

Brazílie se ke konci zápasu dostala do velice silného tlaku, ale nedokázala své velké šance využít. Díky aktivitě dokázala otevřít do té doby bezchybnou zálohu Belgie, svého soka mačkala, ale hlavně díky naprosto fantastickému Courtoisovi v bráně „Ďáblů“ nakonec vyrovnávací branku nedala.

Zápas ale rozhodl hlavně skvělý kouč Martínez, který mimochodem Belgii dostal do čtvrtfinále svými střídáními proti Japonsku.