Šššvédsko na MS v hokeji 2026: Proč Zárubova autentická výslovnost Švédů narazila u fanoušků?

Dlouholetý komentátor České televize Robert Záruba se na mistrovství světa 2026 ve Švýcarsku rozhodl pro nečekaný krok. Začal vyslovovat švédská jména přesně podle autentických severských pravidel. Diváci u televizních obrazovek tak zničehonic slyšeli jména jako Laršon nebo Peršon. Tato lingvistická změna vyvolala na sociálních sítích obrovskou vlnu ohlasů a donutila uznávaného experta k bleskovému ústupu. Co přesně se během přenosů stalo a proč je skutečná švédština pro české uši tak strašně nezvyklá?

• Robert Záruba začal na MS 2026 vyslovovat skupinu „rs“ u švédských jmen měkce jako hlásku „š“
• Česká veřejnost reagovala velmi negativně a stěžovala si na rušení zážitku ze hry
• Ačkoliv experti Zárubovu fonetickou přesnost chválili, ČT se nakonec vrátila k tradiční verzi

Švédské inovace na švýcarském ledě

Květnové mistrovství světa v hokeji 2026 hostí Švýcarsko. Dějištěm napínavých duelů se stala města Curych a Fribourg. Právě zde se zrodila jedna z největších diváckých kauz celého šampionátu. Dlouholetý šéfkomentátor ČT Sport Robert Záruba přistoupil k nečekané a radikální změně.

Rozhodl se upravit výslovnost švédských hokejistů. Cílem byla větší jazyková autenticita. Jména s kombinací písmen „rs“ tak v televizním přenosu dostala zcela nový zvuk. Z oblíbeného Larsona se stal Laršon. Slavný Persson se proměnil v Peršona. Podobně dopadl i hvězdný obránce Ekman-Larsson. Vše pak naplno vyvrcholilo během vypjatého zápasu mezi Českem a Švédskem.

Český hokejový tým sice nakonec oslavil důležité vítězství 4:3, ale diváci u obrazovek řešili úplně jinou věc, protože mnohým zněl televizní přenos s novou výslovností podobně jako známý refrén „ššš“ ze slavné písničky Zuzany Norisové, což pochopitelně vyvolalo pobavené úsměvy i obrovské rozčílení.

Bouře na sítích

Reakce českého publika na sebe nenechala dlouho čekat. Sociální sítě X i Facebook okamžitě zaplavily stovky komentářů. Mnozí fanoušci si hlasitě stěžovali, že je nová výslovnost při sledování zápasu silně ruší. Někteří diváci dokonce z absolutní frustrace přepínali na zahraniční přenosy.

Samozřejmě se vzápětí objevila i spousta internetového humoru. Část internetu začala komentátora vtipně přezdívat „Robert Peršon Záruba“. Jiní diváci zase nostalgicky vzpomínali na starý rozhlasový skit Leoše Mareše o fiktivní švédské hokejové sestavě plné nesmyslných jmen s hráči jako Rozervhaal Paarkund.

Zárubovo vysvětlení: Švédština se za třicet let změnila

Odezva nespokojených fanoušků nenechala zkušeného komentátora chladným. Robert Záruba se proto rozhodl celou situaci detailně vysvětlit na sociální síti X. Ve svém rozsáhlém vlákně upozornil na zajímavý lingvistický vývoj ve Skandinávii. Švédové jsou sice velmi tolerantní a běžně akceptují tvrdou anglickou výslovnost svých jmen.

Samotné Švédsko však v uplynulých desetiletích prošlo poměrně zásadní jazykovou proměnou. Tradiční spisovná podoba, takzvaná královská švédština, totiž z běžného života i médií téměř úplně vymizela. Ve veřejném prostoru naopak zcela převážila měkká severská výslovnost. Lidé se dnes sami představují jako Laršon nebo Peršon. Tuto skutečnost si Záruba pečlivě ověřoval u svých švédských kolegů.

Před letošním šampionátem celou situaci detailně konzultoval se švédskými komentátory Chrisem Härenstamem a Lassem Granqvistem, k nimž se přidal i legendární hlasatel zápasů národního týmu Tre Kronor. Od nich dostal jednoznačné potvrzení o úplném vymizení tvrdé verze jmen.

Záruba navíc připomněl, že podle pravidel českého jazyka bychom se měli u vlastních jmen striktně držet originální spisovné verze. Změnu proto zavedl už na konci dubnových turnajů Euro Hockey Tour. Inspiroval se mimo jiné u kolegy Ondřeje Zamazala, který podobný krok již dříve úspěšně aplikoval při televizních florbalových přenosech.

Záruba řešil i další detaily ohledně výslovnosti koncového písmene G. To se ve švédštině velmi často čte jako hláska J. Tento správný lingvistický přístup pak výrazně usnadňuje nutné skloňování takových jmen v české gramatice. Nakonec ale uznávaný expert celou osvětovou snahu předčasně ukončil s velmi jasným odůvodněním.

Česká veřejnost podle něj zkrátka ještě není na takovou radikální úpravu vůbec připravená. Komentátor proto potvrdil okamžitý návrat k zažitým zvyklostem, aby nová a pro mnohé rušivá výslovnost zbytečně neodváděla pozornost diváků od samotného probíhajícího hokejového zápasu.

👀 Návrat k původní výslovnosti. Robert Záruba o švédských jménech v televizním vysílání. 🗣🇸🇪 pic.twitter.com/gK6ngzyffu

— ČT sport (@sportCT) May 19, 2026

Hrdina přepíná na Kanadu a bouřlivá debata na síti X

Do vyhrocené diskuze na sociálních sítích se aktivně zapojil také trojnásobný vítěz Stanley Cupu Jiří Hrdina. Ten na platformě X vystupuje pod přezdívkou Dallas Stars. Bývalý vynikající útočník na svém profilu nebral ohledy na letité kolegiální vazby a napsal: „Přiznávám, že všechny ty Laršony, Peršony už nedávám… přepínám na TSN…“

Legendární centr následně v diskuzi svůj vyhraněný postoj mírně korigoval. Uznával sice, že švédský originál skutečně zní spíše jako měkké š, ale k českému komentáři mu tato inovace prostě neseděla a vyloženě mu vadila. Hrdina dále argumentoval dlouholetým zvykem.

Podle něj se celá desetiletí vyslovovalo vše přesně tak, jak se to píše. Zmínil také praxi ze zámořské NHL. Tam se s podobnými lingvistickými detaily angličtí komentátoři rozhodně netrápí. Samotným hokejistům prý poangličtěná verze jmen vůbec nepřekáží.

Rozdělení fanoušci a vzpomínky na staré přešlapy

Pod Hrdinovým příspěvkem se okamžitě strhla obrovská názorová lavina. Fanoušci se rázem rozdělili na dva velmi nesmiřitelné tábory. Část publika s bývalým hokejistou naprosto souhlasila. Podle nich se podobné lingvistické pokusy zkrátka nedají poslouchat.

Někteří diskutující Zárubovi ostře vyčítali nedostatek nadhledu. Zastánci tradiční verze navíc vytáhli z paměti starší komentátorské experimenty. Jeden z fanoušků připomněl zapomenutý šampionát, během něhož šéfkomentátor České televize četl u švédských hráčů koncovku berg jako béry a z Henrika Zetterberga dělal Ceterbéryho.

Našli se ovšem i hlasití obhájci nového přístupu. Ti Hrdinovi naopak vyčítali, že dává palec dolů nad prokazatelně správnou výslovností. Padaly i oprávněné argumenty o letitém tolerování prznění českých jmen v zahraničí.

Celá kauza pak nevyhnutelně přešla k debatě o přechylování. Hrdina i mnozí další fanoušci poukazovali na zjevnou názorovou nekonzistenci. Považovali za vysoce úsměvné, když se na jednu stranu lpí na dokonalé severské fonetice, ale vzápětí se ženská příjmení nemilosrdně počešťují přidáním koncovky ová.

Proč zní severský originál pro české ucho zvláštně

Odborníci na severské jazyky nicméně snahu České televize od začátku plně podpořili. Jazyková technoložka Lucie Erazímová působící na Stockholmské univerzitě tento krok schvalovala. Skupina „rs“ v běžné mluvené švédštině opravdu splývá do hlásky, která leží někde mezi českým es a eš.

Tato jazyková inovace totiž vychází ze skutečného pravidla, kdy při takzvané retroflexní asimilaci dochází ve skupinách písmen k výrazné hláskové proměně, jež se blíží polskému es zet. Nová Zárubova verze tak byla z čistě lingvistického hlediska mnohem přesnější než ta předchozí.

Má to však jeden velký háček. Pro cizince je švédská výslovnost zkrátka neuvěřitelně obtížná. Zahrnuje velmi specifickou intonační melodii, složité samohlásky i těžko zachytitelné regionální dialekty. Švédský novinář žijící v Praze Carl Rüster to shrnul naprosto trefně, když do médií pronesl svou zřejmě jedinou výtku.

„Zárubovi fandím, i když je to od něj marná snaha,“ uvedl uznávaný překladatel v rozhovoru pro isport.cz. Snaha o naprostou dokonalost v cílovém jazyce prostě naráží na fonetické limity. Samotní Švédové si navíc s výslovností v cizině hlavu příliš nelámou. Například v kanadsko-americké NHL se tvrdé vyslovování jména Larson toleruje zcela běžně.

Rozporuplný vztah k jazykové korektnosti

Kauza Peršon navíc znovu otevřela ještě jedno velmi zajímavé téma. Robert Záruba dlouhodobě bojuje za jazykovou přesnost a správnost ve vysílání. Je například velkým zastáncem a obhájcem přechylování cizích ženských jmen. To je přitom další společenské téma, které českou společnost pravidelně a hlasitě rozděluje.

Zastánci moderních trendů považují koncovku -ová za historický přežitek. Oficiální pravidla českého pravopisu však mluví poměrně jasně. Čeština je silně flektivní jazyk, který k přirozenému fungování vět a pádů naprosto nutně vyžaduje standardní skloňování.

Pokud cizí příjmení nepřechýlíme, ztrácí se možnost jej správně gramaticky ohýbat a vznikají pak krkolomné věty, ve kterých se průměrný český posluchač nebo čtenář jen velmi těžko orientuje. Řešením pak bývá jedině přidání opěrného podstatného jména, například slova hráčka.

U Záruby tak došlo k obrovskému paradoxu. V případě přechylování u něj dlouhodobě vyhrává funkčnost naší mateřštiny. U švédských hokejistů naopak upřednostnil cizojazyčnou věrnost originálu na úkor letitého domácího zvyku.

Nakonec ale na obou frontách mistrovství světa suverénně zvítězil selský rozum a divácký komfort. Hokejový šampionát totiž zůstává především zábavou pro miliony fanoušků. Složité lingvistické experimenty tak musely jít alespoň protentokrát stranou.

Zdroj: isport.cz, idnes.cz