Radím Rulík soupeře totálně podcenil. Posazení Matěje Blümela proti Slovinsku byla velká chyba

KOMENTÁŘ – Na tento večer nebude český hokej vzpomínat v dobrém. Druhé vystoupení našich hokejistů na MS v hokeji 2026 proti Slovinsku mělo být formalitou. Utkání, ve kterém si český tým vyzkouší vazby hráčů do dalšího průběhu turnaje. Místo toho přišla nečekaná porážka 2:3 v prodloužení. Největší diskuse vzbudila neúčast útočníka Matěje Blümela.

• Národní tým v sobotu nečekaně podlehl Slovinsku 2:3 v prodloužení
• Do utkání nenastoupil Matěj Blümel, který dostal od trenérů volno
• Posadit zkušeného hokejistu s nálepkou střelce byla chyba

Není pro trenéra jakékoliv reprezentace nic horšího než po naprosto zpackaném zápase předstoupit mezi novináře. Kouč národního týmu Radim Rulík se nejdříve potil na střídačce, když sledoval, jak jeho svěřencům utíká zápas, který by měl jeho tým desetkrát z deseti vyhrát.

Následně mu bylo nejspíš horko také při rozhovorech, kdy musel trpkou porážku vysvětlovat. Celou českou hokejovou veřejnost zajímala jedna podstatná věc. Proč se trenéři rozhodli proti Slovinsku posadit na tribunu útočníka Matěje Blümela, který má jako jeden z mála našich hokejistů předpoklady střílet góly?

„Chtěl jsem po úvodním zápase dostat do hry další útočníky. Taky jsem chtěl rozložit síly, abychom měli energii,“ vysvětloval po zápase v televizním rozhovoru svůj nečekaný taktický manévr Radim Rulík. Na jednu stranu se to dá pochopit. I trenérský štáb čekal, že proti Slovinsku to bude spíš formalita. Nakonec se ale ukázalo, jak moc českému týmu ryzí střelec chyběl.

Hvězda chce a musí hrát za všech okolností

Matěj Blümel přijel do Švýcarska s jediným úkolem, dávat góly. Obzvlášť v době, kdy vinou zranění nebo únavy odřeklo podle očekávání účast na mistrovství světa několik rozdílových hráčů z NHL. Blümel sice strávil téměř celou sezonu na farmě, ale hrál tam ústřední postavu. Ve dvaašedesáti zápasech zaznamenal 54 bodů za 23 branek a 31 nahrávek.

Tak proč nechat takového hráče odpočívat? Pětadvacetiletý rodák z Tábora je možná v nejlepším hokejovém věku. Stále se snaží probojovat do prvního týmu NHL, v nižší zámořské soutěži patří mezi to nejlepší. Hokejista jeho druhu chce hrát co nejvíc. Co je ale možná ještě důležitější, měl by hrát co nejvíc.

V případě světového šampionátu ani tak nejde o to, aby trenérům dokázal, že do týmu patří. To je věc, kterou asi všichni víme. Ale celý rok hraje na úzkém kluzišti. Sami hokejisté často říkají, že největší problém je adaptace na evropské rozměry. A kdy jindy je lepší tuto adaptaci absolvovat, než v zápasovém režimu?

Ani Crosbyho není třeba na MS šetřit

Je pravda, že turnaj se většinou na mistrovství světa nerozhoduje v základních skupinách. Směrodatné je čtvrtfinále. I tak by ale mělo být v zájmu trenérů postupně celý tým i jednotlivé hráče na toto klíčové utkání připravit. Dá se diskutovat o hráčích na hraně sestavy. Vyzkoušet si, kteří mají aktuálně lepší formu a zapadnou do systému.

Dokážete si ale přestavit, že by například v Kanadě přišel trenér za Sidneym Crosbym se slovy, že ho chce třeba proti Italům pošetřit? Nic takového. Nejlepší hráči mají mít v týmu tak pevnou roli, že budou hrát za všech okolností.

Rovněž si je potřeba uvědomit, že každý zápas může vyhrát i papírově slabší tým, tu a tam se to na velkých turnajích stává pravidelně. V tomto ohledu došlo ze strany Radima Rulíka k velkému podcenění soupeře. Češi vyslali v sobotu večer proti Slovinsku na branku pětatřicet střeleckých pokusů, přesto se ujaly jen dva.

Není moc velkým překvapením, že národní tým trápí na mezinárodních turnajích produktivita. Je to prakticky pravidelná bolest celého českého hokeje. Přesto si trenéři dovolili posadit hráče, který má pro střílení branek výrazně vyšší předpoklady než drtivá většina týmu. Pak se to může někdy chtě nechtě zkrátka trochu vymstít.

Zdroj: Autorský článek