Po angažmá v KHL budil Buček v Třinci vášně, přesto říká: Nic si nevyčítám

Byla to možná nejvášnivější kapitola v minulém ročníku Tipsport Extraligy. Když Třinec oznámil na podzim příchod slovenského talentovaného útočníka Samuela Bučka, strhla se na třineckou organizace silná kritika. Předtím totiž kývnul na angažmá v KHL, které se stalo po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu krajně nepopulární.

Zatímco mnoho slovenských fanoušků drželo Bučkovi palce, v českém prostředí se valila na něj a na klub Ocelářů obrovská vlna kritiky. Nejen mezi fanoušky, ale taky mezi experty a novináři.

Oceláři se slovenským útočníkem první vlnu odporu ze strany veřejnosti nakonec ustáli. Postupně se Buček zapracoval do sestavy, ačkoliv se nikdy nestal pevným členem třineckého kádru. Na jeho nízký ice-time si nevedl zrovna nejhůř. Převážně ze čtvrté formace nastřádal 10 bodů za 7 branek a 3 nahrávky.

Z veřejně nedostupných informací však jeho pozice v kádru postupně ještě víc slábla. A to natolik, že druhou polovinu vyřazovacích bojů už sledoval jen z tribuny.

„Na místě, kde se cítím nejlépe, hrála legenda klubu. Nedostal jsem tolik šancí, abych ukázal, že můžu být na jeho úrovni,” ohlíží se zpětně v rozhovoru pro slovenský web Šport.sk.

Zpátky na Slovensko, ale bez výčitek

Nyní se čtyřiadvacetiletý rodák z Nitry vrací zpátky domů, odkud před dvěma lety vyrazil do světa. Říká, že hlavně poslední rok ho vyformoval v lepšího člověka. Odchodu do KHL však dodnes nelituje.

„Nevyčítám si nic, i když jsem si nad tím lámal hlavu. Stále tvrdím, že všechno zlé je k něčemu dobré. Vždy je něco za tím, proč se vracím do Nitry. Možná ještě nejsem připravený, abych se prosadil venku,” hledá Buček po své kostrbaté pasáži kariéry pozitiva.

Ze zámoří do KHL se údajně vydal proto, že byl znechucen, když mu americký agent nezvedal telefon. Původně mu prý slibovali v Americe dvoucestnou smlouvu, avšak nakonec byl na stole kontrakt pouze do AHL a ECHL. 

Proto se začal poohlížet po alternativě v Evropě. A přestože z Finska ani Švédska neměl zajímavé nabídky, kývnul Nižněkamsku.

„Říkali mi, že bych tam měl hrát přesilovky a mít svou pozici. Přišel jsem tam ale pozdě a tréner měl hotové mužstvo. Můj prostor na ledě byl minimální a k tomu se ozvaly problémy se zápěstím po operaci,” vylíčil náhlý konec v Rusku.

Buček: Rusko jsem bral čistě sportovně

Ať už byl jeho příběh v KHL jakýkoliv, Česko ho přivítalo v rozpacích. Nejhlučněji bylo pochopitelně na sociálních sítích. Buček si ale z kritiky velkou hlavu nedělal „Neangažoval jsem se do politiky, uvědomoval jsem si válku na Ukrajině. Ale šel jsem hrát hokej. Všichni se do mě obouvali, ale podepisují tam hráči i z jiných států. Bral jsem to čistě sportovně.“

Po jeho příchodu do Třince se spekulovalo, že se v kabině úřadujících šampionů setkal s odporem. To ale slovenský hokejista odmítá: „Je to fáma, nedal mi to nikdo vyžrat. Přišel jsem do kabiny, kluci byli ticho,” vypráví zpětně. Napětí si však uvědomoval, neboť postoj českého národa oproti tomu Slovenskému se při pohledu na válku na Ukrajině liší.

„Postoj Čechů vůči Rusku je narozdíl od Slovenska jednoznačný. Jsou výrazně proti tomu.” Řekl, že se následně sám postavil před celou kabinu a narovinu řekl, že si je vědom celé situace a jeho angažmá v Rusku. „Ale jsem profesionál a přišel jsem hrát do Třince hokej,” zopakoval svůj postoj i mezi třineckými hokejisty.

Zdroj: Tipsport Extraliga, šport.sk