Okénko minulosti: Pozemek pod vedlejším hřištěm Sparty Praha na Letné prodán, odchází další část fotbalové historie

Majitel Sparty Praha podnikatel Daniel Křetínský nasypal klubovou pokladnu tím, že pozemky pod tréninkovou plochou, kde se bude stavět luxusní hotel, prodal své firmě. Sparta má oficiálně peníze, ovšem další část fotbalové historie magické místo Letnou opouští. A narůstá obava, zda z ní jednou nezmizí definitivně.

Fotbal a pražská Letná, to je spojení, které funguje přes sto let. Už na konci 19. století se na ni stěhovaly týmy vyznávající ´míč kopaný´a upravovaly si hřiště (nikoli stadiony). Názvy měly různé: Kotva, Vodárna, Hvězda, ale i Česká vlajka, či Habáni nebo Obři. Velice činorodí byli němečtí sportovci a studenti Malostranského, Akademického i Křemeneckého gymnázia.

Ještě v předminulém století na Letnou dorazily dva majestátní kluby, které časem nasbíraly velké úspěchy: Slavia Praha a DFC Prag, klub pražských německých židů, který nepřežil norimberské zákony za protektorátu Čechy a Morava. Slavnostně obnovil svou činnost až v roce 2016.

Sparta se po kočování po Vinohradech – tam jako AC Královské Vinohrady vznikla – Císařské louce, Maninách či jinde usadila na Letné až v roce 1905, kde si postavila i stadion. Musela však platit pronájem ve výši 1800 Kč ročně – tehdy velký obnos – německému továrníkovi Richterovi, v roce 1914 proto získala od Rady města Prahy nové pozemky, na nichž dnes stojí hlavní stadion, v květnu 1917 sehrála první oficiální zápas.

Chtělo to ovšem jediné: v době Velké války neprotivit se císařsko-královské moci Rakousko-Uherské monarchie, nepodporovat – aspoň navenek – snahu o osamostatnění se a vytvoření samostatného slovanského státu.

Přišla na Letnou jako poslední, ale v podobě kukačky ostatní ´starousedlíky´ z Letné postupně s pomocí politických rozhodnutí vystrkala. DFC Prag přestal vyvíjet činnost za protektorátu, Slavia musela pryč za komunistického režimu, naposledy doma na Letné hrála v prosinci 1950.

Naopak sparťanská država mohutněla, za komunistického režimu se rozšířila o pozemky, které nyní podnikatel Křetínský s velkým ziskem prodal. „Za 1. republiky tam byla ledová příroční plocha a zahrádkářská kolonie,“ vzpomíná historik a pamětník Miloslav Jenšík.

Hřiště vedle hlavního stadionu nebylo určené jen k přípravě A mužstva, nasbíralo i soutěžní zážitky. Hrála na něm sparťanská mládež, ale i rezerva, která dokonce na trávník přivedla druhou nejvyšší soutěž v letech 1966 – 1971. I vedlejší plocha něco zažila a má se čím chlubit.

Podnikatelsky nesmírně lukrativní transakce – cena pozemků se odhaduje na miliardu korun – určila, že už nebudou fotbalovému klubu patřit. A hrozí, že ´míč kopaný ´ opustí magické pražské místo jednou definitivně. Sparta má na Strahově, kde pozemky nejsou tak žádané, rozsáhlé tréninkové centrum…