Může Česko vyhrát MS v hokeji 2026? Analýza národního týmu
Pomalu finišuje příprava národního týmu na světový šampionát, který bude rozlučkou Radima Rulíka s reprezentací. A dost možná také reparátem za nepovedené představení na zimních olympijských hrách. Může Česko vyhrát MS v hokeji 2026?
- První velkou posilou Filip Hronek
- Šanci dostanou brankáři z evropských soutěží
- Obránci mohou příjemně překvapit
Může Česko vyhrát MS v hokeji 2026?: Tým se musí spolehnout na hráče z Evropy
Do začátku turnaje zbývají více než dva týdny, a tak není možné přesně určit, kolik posil ze zámořských soutěží tento rok výběr Radima Rulíka doplní. S případnými posilami pochopitelně vzrůstají ambice a naděje českých hokejistů na zisk medaile, stejně tak jako tomu bylo na domácím mistrovství světa v Praze a Ostravě.
Pokud situaci nezkomplikuje zranění, jistým účastníkem mistrovství světa by měl být Filip Hronek. Vancouveru se letošní ročník příliš nepovedl, a tak je Hronkových 49 bodů slušným příslibem dobré formy pro světový šampionát. Kromě dobré defenzívy se bude očekávat i podpora útočné činnosti a významná role při přesilových hrách.
O pozici v národním týmu zabojují z nejprestižnější ligy světa ještě Adam Klapka a Jaroslav Chmelař. Prvně jmenovaný má za sebou kompletní sezonu v NHL, ve které nasbíral 18 bodů za 6 gólů a 12 asistencí. A má dostatečnou motivaci trenérům předvést, že měl být nominován i na olympijské hry.
Chmelař začal pravidelně nastupovat za New York Rangers až během března. Za měsíc a půl vstřelil čtyři branky a na další dvě přihrál.
Tím výčet posil z NHL zatím končí a trenéři budou muset čekat, jak se budou vyvíjet vyřazovací boje o Stanleyův pohár. Mezi útočníky z evropských soutěží se to rýsuje na osvědčenou sestavu. V nominaci aktuálně nechybí třeba Černoch s Beránkem, Voženílek, Tomášek nebo Kubalík. A extraligová sezona ještě neskončila pardubickému Sedlákovi, Červenkovi nebo Kondelíkovi.
Silné stránky reprezentačního výběru
Pokud v nejprestižnější lize světa dokáže český hokej v něčem držet krok, jsou to brankáři. Tradičně byli oporami na světových šampionátech a dost možná je to jediná pozice, se kterou má český trenérský štáb každoročně příjemné starosti.
Dan Vladař s Philadelphií je velmi blízko k postupu do dalšího kola přes Pittsburgh. Karel Vejmelka s Utahem zatím úspěšně konkuruje Los Angeles a po třech odehraných zápasech má v sérii mírně navrch. A to mu kryje záda ještě Vítek Vaněček.
Ve hře o Stanleyův pohár je i Jakub Dobeš s Montrealem proti Tampě. A na závěr hrdina dva roky starého mistrovství světa Lukáš Dostál, který s Anaheimem úspěšně a možná i trochu překvapivě trápí partu kolem McDavida a Draisaitla. Olejáři musejí vyhrát tři zápasy za sebou, pokud chtějí postoupit.
Na první pohled by se faktor brankářů mohl zařadit spíše mezi slabé stránky, ale k reprezentaci se aktuálně připojil Jiří Patera z Abbotsfordu (farma Vancouveru). V nominaci je také Kořenář ze Sparty nebo Kváča z Liberce. A k tomu ještě chytá pravděpodobně životní play off Roman Will v Pardubicích.
Pro bostonské Bruins se série s Buffalem nevyvíjí moc dobře. Stejně jako Edmonton musejí třikrát za sebou vyhrát, pokud nemá nastat konec sezony. Tato nepříjemná situace by mohla pomoct české reprezentaci, pokud by Pastrňák se Zachou prošli zdravotní prohlídkou.
Další výhodou české hokejové reprezentace je trenérský tým. Radim Rulík a jeho kolegové mají čerstvé zkušenosti z olympiády a vyhráli domácí mistrovství světa. Svůj tým dokážou z hlediska taktické stránky bravurně připravit a tím částečně smazat rozdíly v kvalitě soupeřů.
Slabé stránky reprezentačního výběru
Obrana. Je to možná i trochu obehrané téma z uplynulých zimních olympijských her. Ale bohužel tato skutečnost se nedá napravit mávnutím kouzelného proutku. Na první pohled by to nemusel být tak palčivý problém jako na olympijských hrách v Miláně.
Na druhou stranu samotný šampionát může tuto domněnku vyvrátit a bude záležet na předvedených výkonech nominovaných hráčů. Forma Tomáše Kundrátka se výrazně zlepšila oproti zimním měsícům. A třeba se dočká i Tomáš Galvas a naváže na povedené představení z juniorského světového šampionátu.
U některých hráčů může hrát významnou roli více než hráčské umění nedostatek zkušeností. A tak se snad příjemného překvapení můžeme dočkat v případě ještě českobudějovického Tomáše Cibulky. Nebo u o trochu zkušenějšího Jiřího Ticháčka.
Dalším faktorem, který českým hokejistům nebude „úplně hrát do karet“, bude podpora fanoušků. Ne že by se chystal nějaký bojkot, jako tomu bylo v případě fotbalové reprezentace. Čeští příznivci jistě dorazí i do Švýcarska v obstojném počtu. Ale tak silný hnací motor, jakým byla podpora na domácím mistrovství světa, pravděpodobně vytvořit nedokážou.
Zdroj: Autorský článek
