Komentář: Finále mistrovství světa moc hokejové krásy divákům nenabídlo

Je dobojováno. Finští hokejisté a fanoušci ještě dost možná slaví, naopak ve Švýcarsku se smutní. Poslední zápas hokejového mistrovství světa rozhodla branka Konsta Helenia v prodloužení. Deset tisíc přihlížejících diváků ale sledovalo spíše taktickou a opatrnou bitvu.

• Letošní finále dodrželo tradici posledních let
• K bezbrankové remíze dopomohli brankáři
• Švýcarsko doplatilo na produktivitu

Poslední čtyři finále MS nabídla čtyři branky

Stává se již nemilou tradicí, že závěrečný zápas světového šampionátu nabídne divákům místo pohledného hokeje opatrnou bitvu. Do jisté míry se to dá pochopit, protože je to utkání, ve kterém jde o všechno. Nebýt letos ve finále hokejistů pořadatelské země, atmosféra během finále by asi za moc nestála.

Během mistrovství světa v Praze diváci čekali na úvodní branku zápasu téměř padesát minut, než se trefil David Pastrňák. Druhou branku přidal při hře soupeře bez brankáře Kämpf. Díky tomu byl tento finálový zápas nejgólovější za poslední tři roky.

Loňskému finálovému zápasu ve Stockholmu přihlíželo dvanáct a půl tisíce diváků. A během základní hrací doby diváci branku neviděli. Zápas po dvou minutách prodloužení rozhodl útočník Buffala Tage Thompson. A to ještě může děkovat pravidlům IIHF, že se hrálo tři na tři. Kdo ví, jak dlouho by jinak taktická bitva pokračovala.

A stejně tak tomu bylo i letos v Curychu. K vidění byl opatrný hokej s hlavním úkolem především neudělat zbytečnou chybu. První třetina byla v režii Finů, Švýcaři se nedokázali vyrovnat s nervozitou a tíhou zodpovědnosti před domácím publikem. Trenérův proslov mezi první a druhou třetinou zřejmě pomohl a od druhé třetiny byli právě domácí hokejisté lepším týmem.

S ojedinělými šancemi si poradili brankáři

Nebyl to zápas, který by byl úplně bez šancí. Finský brankář Annunen si během šedesáti minut připsal devatenáct zákroků. Jeho protějšek Genoni během základní hrací doby pochytal dvaadvacet střel soupeře. Ale na obou stranách se jednalo spíše o střely s cílem dostat odražený kotouč do branky.

Vyložených šancí zápas moc nenabídl. Výjimkou byla šestá minuta zápasu, když Genoni vychytal Määtu. A když už branka v první třetině padla, po přezkoumání nebyla uznána kvůli zásahu kotouče vysokou holí.

O vyřazovacích zápasech se říká, že je rozhodují přesilové hry. V utkání mezi Švýcarskem a Finskem toto neplatilo. Zápas byl tak opatrný, že se během početních výhod ani jeden z brankářů moc nezapotil. Alespoň ne kvůli tomu, že by měl hodně práce. A to bylo vyloučení vzhledem k nastavenému metru na světovém šampionátu víc než dost.

Zřejmě nejvíce práce během finálového střetnutí měl Annunen šest minut před koncem základní hrací doby. I za přispění jeho spoluhráčů však puk za brankovou čáru nedoputoval. Poslední slovo si vzal Genoni, když minutu před koncem třetí třetiny vychytal Granlunda.

Bez vstřelené branky ve finále nemohou Švýcaři pomýšlet na zlaté medaile

Švýcarští hokejisté se probojovali potřetí za sebou do finále světového šampionátu. Letos měli Švýcaři během základních skupin nastřílených nejvíc gólů. Ale v důležitém zápase je podobně jako Kanadu zradila jejich největší zbraň.

Ve finále se utkaly dva týmy s nejlepšími obranami na turnaji. I proto se letos nedá domácím hokejistům moc vytknout, že se jim nepovedlo skórovat. Nicméně neskórovat ve finále třikrát po sobě je již na pováženou.

Zdroj: Autorský článek