Klukům na MS fandíme, říká Tereza Vanišová. Ohlédla se také za domácím šampionátem

Svůj světový šampionát má už za sebou, ten mužský sleduje spíš po očku, neboť jak sama říká, časový posun a účast v play-off ženské PWHL je dost náročný. Zatímco čeští hokejisté se snad budou v nejbližších dnech prát na MS o mediale, česká reprezentantka Tereza Vanišová chce zvednout Stanley Cup v ženském podání.

Devětadvacetiletá forvardka Tereza Vanišová byla součástí týmu na nedávném světovém šampionátu v Českých Budějovicích. Společně s týmem však musela polknout hořkou pilulku, neboť sen o medaili před zraky českých fanoušků a rodiny se v utkání o bronz rozplynul.

Rychle však musela přeřadit na severoamerickou misi s názvem PWHL, kde jí čeká s týmem Ottawa Charge finále. Nejen o zámořské lize, ale taky o tom, že by v ženském hokeji uvítala hru tělem, nabídla Ruiku pár vět.

Rozhovor s Terezou Vanišovou

Na začátek přijměte gratulaci k postupu do finále PWHL. Váš tým to zvládnul ze čtvrtého místa. Dá se říct, že je soutěž vyrovnaná podobně jako NHL?

Ano, celá liga je opravdu vyrovnaná, každý bod je důležitý. Do poslední chvíle nebylo ani jisté kdo se dostane do play off, protože záleželo úplně na posledních zápasech.

V lize hraje nicméně jen šest týmů. Není trochu stereotypní, hrát stále proti stejným soupeřkám?

Nepřijde mi to, každý zápas je jiný, každopádně liga se už příští rok bude rozšiřovat o další dva týmy a myslím, že postupně i dále.

Jak vůbec vnímáte celý projekt PWHL? Zatím asi splňuje minimálně to, co se od soutěže čekalo. Je to tak?

Já si myslím, že ano. V lize hrajou nejlepší hráčky světa, takže nic lepšího už není. Myslím, že liga se bude do budoucna jen a jen zlepšovat, jak v podmínkách tak i v platových stropech.

Nemohu samozřejmě vynechat nedávný šampionát v Českých Budějovicích. Úžasné vzpomínky, atmosféra, ale taky porážka v zápase o bronz. Jaké emoce ve Vás převládají po čase?

Atmosféra byla skvělá, moc jsme si to užili a jsme vděčné, že nás tolik lidí přišlo podpořit. Bohužel stále převládá zklamání z toho, že jsme to nedotáhly do konce, ale bohužel je to sport.

Přestože se nepodařilo dosáhnout na medaili, dá se účast na tomto turnaji označit jako jeden z největších zážitků Vaší kariéry?

Určitě to byl jeden z největších zážitků díky tomu, že to bylo doma a že mě mohla přijít podpořit rodina.

V těchto dnech probíhá také mužský šampionát. Stíháte ze severoamerického kontinentu výkony českých hokejistů sledovat?

Přiznám se, že sleduji jen výsledky, máme pořád celkem nabitý program v play-off a ten časový posun taky nepomáhá.

Jak blízko k sobě má ženská a mužská reprezentace? Vnímám, že minimálně vzájemná podpora je tam asi velká.

Nevím jak z jejich strany, ale my je určitě sledujeme a fandíme.

Kdybyste měla vybrat jednu věc, kterou byste z mužského hokeje etablovala do toho ženského. Bude to hra tělem nebo něco jiného?

Určitě hra tělem. Osobně si myslím, že to k hokeji patří a bylo by to atraktivnější i pro fanoušky.