Hokejová reprezentace zná nástupce Radima Rulíka! Tým převezme Zdeněk Moták

Český hokejový svaz musel celkem narychlo řešit otázku, kdo převezme národní tým po letošním mistrovství světa. Současný lodivod hokejové reprezentace Radim Rulík totiž oznámil, že po mistrovství světa u reprezentace skončí a vrátí se k extraligovému hokeji.

• Reprezentaci převezmou Moták s Grossem
• Odvolaní trenéři bez práce dlouho nezůstali
• Rulíkův konec mnohé překvapil

Moták skončil u juniorského týmu dříve, než začal

Podle informací serveru iDNES.cz převezme po letošním mistrovství světa v hokeji reprezentaci Zdeněk Moták, jeho asistentem bude Pavel Gross. Oba uvedení trenéři by se měli letošního světového šampionátu zúčastnit, aby se s reprezentací seznámili co nejdříve.

Pozice trenéra české hokejové reprezentace není nikterak záviděníhodná. Na základě úspěchů z přelomu tisíciletí se očekávají každoročně medailové úspěchy ze světových šampionátů. A to i přesto, že v nejprestižnější hokejové lize již nepůsobí tolik českých hráčů jako dříve.

Fanoušci by každým rokem rádi slavili a připomínali si úspěchy v podobě Nagana, Vídně či naposledy domácího mistrovství světa. I tuto skutečnost musí český hokejový svaz brát v potaz, protože od začátku jmenování reprezentačního trenéra se dotyčný musí vypořádat se skutečností, že se jeho práce nebude hodnotit jen podle výsledků na ledové ploše.

V tomto ohledu bude pro nově vybrané trenéry dobrá reputace z tuzemské soutěže výhodou. Zdeněk Moták navázal v Třinci na úctyhodné výsledky Václava Varadi. Dokázal získat dvakrát extraligový titul, cestu za hattrickem mu pokazila loni brněnská Kometa.

Pavel Gross dokázal v posledních letech pozvednout tápající Spartu a dvakrát se probojoval do semifinále. V roce 2024 snahu o mistrovský titul zastavil právě Třinec se Zdeňkem Motákem, o rok později mistrovská Kometa s Kamilem Pokorným.

Ani jeden z trenérů nedokázal v sezoně naplnit vysoké extraligové ambice

Český hokejový fanoušek je prostě náročný. A s tím souvisí velký tlak, který s sebou nese pozice reprezentačního trenéra. Pro pesimistické fanoušky může být volba výše uvedených trenérů trochu překvapivější, protože ani jeden z trenérů v aktuálním ročníku nedokázal naplnit předsezonní ambice týmů, které měly dovést k mistrovskému titulu.

Zdeněk Moták skončil na lavičce Třince v prosinci loňského roku. Začátek soutěžního ročníku neměli Oceláři špatný, ale po několika měsících se začali tabulkou propadat. Na tuto skutečnost Moták sám reagoval a na pozici hlavního trenéra Třince se rozhodl několik dní před koncem kalendářního roku skončit.

Na pracovní nabídku nemusel čekat příliš dlouho. Po tak trochu očekávaném konci Patrika Augusty u juniorské reprezentace měl být Moták hlavním kandidátem na jeho pozici. Spekulace se potvrdily a bývalý třinecký trenér se stal novým trenérem české hokejové dvacítky.

Pavel Gross vrátil sparťanským fanouškům radost z hokeje a dobrých výsledků. V roce 2024 skončil po 52 odehraných kolech základní část druhý za Pardubicemi. K postupu do finále ale Spartě nestačilo proti Třinci ani průběžné vedení 3:0 na zápasy a finále se nedočkala.

Loni základní část vyhrál o parník před Hradcem Králové. Kromě dobrých výsledků se prezentoval i pěkným hokejem, kterým bavil i nestranné diváky. Během letní přestávky se ale pražský klub rozhodl tým přebudovat a Gross nebyl v jednoduché situaci.

Bylo jasné, že aby si vše sedlo, potřebuje svůj čas. A předpokládalo se, že Sparta obětuje na úvod soutěže dobré výsledky během prvních týdnů, možná měsíců nové sezony, pro úspěšné zakončení ročníku. O to překvapivější byl Grossův konec již během října loňského roku.

Rulík po dosažení trenérského vrcholu končí u reprezentace

Radima Rulíka na startu jeho trenérské reprezentační kariéry nečekalo nic lehkého. Klubovou reputaci měl velmi dobrou, naposledy dovedl Pardubice do semifinále, kde v sedmém zápase podlehly později mistrovskému Třinci. Což nebyla žádná ostuda.

Na reprezentační lavičce vystřídal Kariho Jalonena, který po prvním roce svého působení u národního týmu získal bronzové medaile. Další sezona už se mu ale nepovedla a typicky finský defenzivní styl neměl pro vedení českého hokejového svazu, ani pro fanoušky, moc pochopení.

Český trenérský stratég nebyl v lehké situaci. Musel co nejrychleji poznat fungování národního týmu, protože vrcholem hned jeho první sezony bylo domácí mistrovství světa. Své role se vůbec nezalekl a nenechal se ani rozhodit komentáři expertů v případě některých nominovaných reprezentantů.

Těžkou misi zvládl na jedničku s hvězdičkou. I když začátek šampionátu byl poněkud rozpačitý, tlak médií bral spíše na sebe, aby se hráči mohli soustředit na to, co umí nejlépe. A s každým dalším zápasem získával více a více fanoušků na svoji stranu. Zlatá medaile z domácího turnaje musela být velkým zadostiučiněním.

Další mistrovství už tak dobře nedopadlo, ale trenér měl velkou důvěru, a tak ani nečelil velké vlně kritiky. A velká výzva na sebe nenechala dlouho čekat – zimní olympijské hry. Opět velké očekávání ze strany fanoušků, ale také ještě větší konkurence než na světových šampionátech.

Český tým se po úvodních zápasech dostával pod kritiku a objektivně řečeno, někdy i zaslouženě. Poslední zápas proti Kanadě ukázal, že se může vyrovnat i těm nejlepším hráčům a o českém nepostupu rozhodlo asi i pověstné štěstíčko.

O to překvapivější byly po olympijském turnaji zvěsti, že Rulík u české reprezentace skončí. Po turnaji si trenér vzal čas na rozmyšlenou a v polovině března oznámil, že od nového soutěžního ročníku bude trénovat Kladno.

Zdroj: Autorský článek