Český unikát na olympiádě v Miláně. Pejšová trénuje s muži a vyhlíží velký přestup

Český reprezentační tým, který startoval na olympiádě v Miláně, tvořily hokejistky působící v zahraničních klubech. Jedinou výjimkou byla brankářka Julie Pejšová. Ta jediná hraje doma v Čechách. V Milevsku si připsala starty za juniorku a trénovala s druholigovým A-týmem.

• Účastí na olympiádě si Julie Pejšová splnila sen
• V zahraničí mají hráčky nesrovnatelně lepší podmínky
• Reprezentační gólmanka sbírá starty v juniorské krajské lize

Ve třiadvaceti letech jste zapsala první start na olympijských hrách. Jaký je to pocit?

Jsem na to strašně pyšná. Přímo v dějišti olympiády mi to tolik nedocházelo, teď s odstupem času jsem ale hrdá, a za všechny holky můžu říct, že jsme rády, že jsme na olympijských hrách byly.

Vloni vám na mistrovství světa v Českých Budějovicích smolně utekl bronz. Mnozí fanoušci tajně doufali, že v Miláně by to mohlo, jak se říká, cinknout. Jste hodně zklamané, že jste skončily už ve čtvrtfinále?

Určitě nás to mrzí, ke sportu to ale patří. Získat medaili na olympiádě je obrovská věc, vyžaduje však velkou odvahu si něco takového vůbec přát a pracovat pro naplnění tak velkého cíle. Nic víc než zisk olympijské medaile ve sportu není. Obětí za to, že si sportovec medaili přeje, je, že to nakonec nemusí vyjít. To je přirozené, někdy se to povede a jindy zase ne. My jsme pro to udělaly všechno.

Ženskou ligu hrát nestačí

Dostala jste příležitost v utkání s Kanadou, zápas se vám ale moc nepovedl a po třech obdržených brankách jste střídala. I tak to ale byla cenná zkušenost, ne?

Jsem za to ráda a nebyla to žádná náhoda, že mě do utkání s Kanadou postavili do brány. Trenéři znají mé výkony, vědí, jak chytám na trénincích a v zápasech, kdy se hraje převážně na jednu branku. Takové zápasy mě baví a obvykle mi vychází. Tentokrát mi to ale úplně nevyšlo. Proti soupeřům jako Kanada je to těžké. Buď zazáříte, nebo vás prostě přejedou. Nyní to nebylo ono, budu ale makat dál, aby to příště bylo lepší.

Zámořské celky jsou napřed, ale zdá se, že týmy z Evropy jsou velice vyrovnané a o medaili může bojovat kterýkoliv z nich. Jak to vidíte vy?

Myslím si, že Finky jsou kvalitou někde jinde než třeba Švýcarky nebo Švédky, po čtvrtfinále však jely, stejně jako my, domů. Švýcarky naopak složily dobrý tým a na olympijském turnaji hrály podobně jako Švédky moc dobře. Švédsko a Švýcarsko se ostatně utkaly spolu o třetí místo. Evropské týmy tedy zřejmě vyrovnané jsou, když to takhle dopadlo.

Vlastně všechny členky českého olympijského týmu, kromě vás, hrají v zahraničí. U nás nemají dostatečně dobré podmínky?

Nechci českou ženskou ligu vůbec shazovat, ale problém je v tom, že nejde o profesionální soutěž a hráčky s reprezentačními ambicemi tak v naší lize nejsou. Holky, které se chtějí posunout na lepší úroveň, musí hrát ještě někde jinde. Buď hrají s juniory, nebo odchází do zahraničí. Nestačí hrát naši ženskou soutěž, pokud to chcete někam dotáhnout.

Pejšová hraje s juniory

Kde se toho české hráčky nejvíc naučí?

Americkou ligu považuji za nejlepší na světě a druhá nejkvalitnější je podle mě ve Švédsku. Také ve Švýcarsku hodně investují do ženské soutěže a výbornou ligu mají i ve Finsku. Naše hráčky naopak odcházejí do zahraničí, protože v Čechách není možnost hrát hokej na profesionální úrovni. Proto je skoro zázrak, že se můžeme s Evropou měřit. Je to hlavně zásluhou holek, které se v šestnácti rozhodly odejít za lepšími podmínkami do ciziny.

Vy jste ale příkladem, že i v českých podmínkách se lze dobře připravit na vrcholný ženský hokej…

Je třeba hrát alespoň s juniorkou kluků, aby se hráčka dobře připravila. Já hraji krajskou ligu juniorů za Milevsko, a to je kvalitnější soutěž než ženská liga. Kromě toho chodím na tréninky s druholigovým áčkem. Pokud se ale chcete dostat na tu nejvyšší úroveň, je třeba stát se profesionálkou a být za hokej placená. V zahraničních ženských ligách mají hokejistky nesrovnatelně lepší podmínky.

Zvažujete odchod do zahraničí?

Zajímám se o možnosti hraní ve Švédsku, ale uvidíme, jaká bude nabídka. Podmínky pro import hráček ze zahraničí se tam dost zpřísnily. Každopádně bych si ráda vyzkoušela, jak funguje profesionální hokej na klubové úrovni.

Mezi kluky zapadla výborně

Zmínila jste, že hrajete za juniorku v Milevsku a běžně trénujete s muži. Jak se cítíte v mužském kolektivu?

Některé holky nemají dobré zkušenosti a tvrdí, že se k nim kluci nechovali hezky. Já se ale mezi milevskými kluky pohybuji odmala a zapadla jsem mezi ně dobře. Týmu pomáhám svými výkony a chovám se kamarádsky. I chlapi v Milevsku jsou rádi, když s nimi jdu na trénink. Ptají se mě, jak se mám, starají se o mě, a celkově jsou moc fajn. Však mi taky kluci po utkání s Kanadou psali zprávy, ať jsem v pohodě. Podpořili mě a já si toho nesmírně vážím.

Co je vaším největším snem?

Teď si dávám od hokeje krátkou pauzu a musím si promyslet, co bude dál. Těch hokejových snů je víc. Byla bych moc ráda, kdybych mohla v příští sezóně odchytat v Milevsku nějaký zápas za chlapy, i když v áčku je to málo pravděpodobné. Další možností je vyzkoušet profesionální ženskou ligu v zahraničí. Asi největším snem je zahrát si za čtyři roky na další olympiádě. To je však ještě hrozně daleko, teď vím s určitostí jen to, že od příštího týdne se zase naplno vrhnu do tréninku.

Zdroj: Autorský rozhovor