Český talent Trejbal čelil absurdnímu psychologickému testu na draftu NHL

Když se osmnáctiletý hokejista připravuje na nejdůležitější pohovor svého dosavadního života, obvykle očekává dotazy na herní systémy, bruslení nebo střelu. Realita NHL Scouting Combine je však v posledních letech diametrálně odlišná.

• Kluby NHL na každoročním Scouting Combine testují psychiku mladých hráčů
• Český talent Tobias Trejbal zaujal pragmatickou odpovědí v situaci s baseballovou pálkou
• Tyto praktiky jsou považovány za absurditu, která neodráží šanci na úspěch v NHL

Z prestižní události v Buffalu se stává dějiště psychologických her, kde budoucí hvězdy čelí absurdním scénářům zahrnujícím vraždy pro láhev vody nebo potápění vlastních ponorek. Hranice mezi hloubkovým skautingem a nevkusným cirkusem nebyla nikdy tenčí.

Extrémní scénáře: Pustý ostrov a drsné morální dilema

Nejčastějším zdrojem těchto neortodoxních dotazů bývá tradičně organizace Montreal Canadiens. Právě zástupci tohoto slavného kanadského klubu prosluli svými psychologicky hraničními metodami.

Letos čelil jedné z naprosto nejdrsnějších otázek elitní prospekt Caleb Malhotra. Na formálním setkání byl tázán, zda by na pustém ostrově dokázal zabít člověka, aby pro sebe získal jeho láhev s vodou.

Velmi podobný typ psychologické zátěže zažil na vlastní kůži i český talent Tobias Trejbal. Zástupci Canadiens ho nečekaně postavili před drsné pouštní dilema s jedinou lahví a baseballovou pálkou.

Jeho blesková reakce dokonale ilustruje, pod jakým tlakem hráči na pohovorech operují. Místo dlouhého morálního zaváhání zvolil překvapivě pragmatický a velmi tvrdý přístup. „Řekl jsem jim, že má sice rodinu v bezpečí domova, ale já mám celý život před sebou, chci hrát v NHL, takže bych ho tou pálkou praštil,“ odpověděl Trejbal podle serveru Daily Faceoff zaskočeným zástupcům Montrealu.

Z hokejového draftu se stává laboratoř psychologických testů

Proces výběru talentů do kanadsko-americké NHL prochází zvláštním a nepředvídatelným vývojem. Každý červen se největší naděje světového hokeje sjíždějí do amerického Buffala. Zdejší komplex poskytuje generálním manažerům jedinečnou možnost zblízka poznat charaktery jednotlivých hráčů.

Týmy však v posledních letech zjevně přestávají věřit tradičním metodám a osobnostním dotazníkům. Místo komplexních rozborů videa stále častěji volí cestu extrémních hypotetických scénářů. Tento kontroverzní trend se naplno projevil během letošního ročníku v roce 2026. Jednotlivé kluby se doslova předhánějí v tom, kdo pro mladíky vymyslí bizarnější situaci.

Hráči jsou tak v hotelových pokojích vystaveni obrovskému mentálnímu tlaku. Skautům už dávno nejde jen o čistý hokej a taktické myšlení na ledě. Hlavním cílem je testování okamžitých reakcí na šokující a často vysoce morbidní podněty z fiktivního světa.

Testování ega: Trefíš koš, nebo na draftu končíš?

Fyzické a psychologické prověrky ale nekončí jen u morbidních představ. Skauti často volí i praktické zkoušky pod uměle vytvořeným tlakem. Zástupci Montrealu letos přišli s velmi specifickým testem sebevědomí a přesnosti. Položili před mladíky puk s jednoduchým úkolem. Hráči se museli trefit do připraveného odpadkového koše.

Pravidla byla neúprosná. Prospekti si mohli vybrat naprosto libovolné místo v místnosti. Zástupci klubu jim však suše oznámili, že pokud minou, organizace je na draftu stoprocentně vyškrtne ze svého seznamu.

Novinář Marco D’Amico přinesl zajímavé svědectví o průběhu tohoto experimentu. Podle něj se elitní mladíci Chase Reid i Caleb Malhotra rozhodli masivně riskovat. Oba došli až na samotný konec dlouhé místnosti. Oba nakonec svůj hod minuli. Tento test tak spíše než hokejové dovednosti odhalil jejich obrovské sebevědomí a ochotu sázet vše na jednu kartu.

Chase Reid said the Habs asked prospects at the NHL Combine to try and throw a puck into a garbage can.

They could throw from anywhere in the room, and, if they missed, MTL wouldn't draft them.

Pressure test, if you may.

Reid and Caleb Malhotra went to the end of the room and…

— Marco D'Amico (@mndamico) June 5, 2026

Od potápění ponorek po obří krajtu na hotelové chodbě

Extrémní dotazy pochopitelně nepadají pouze letos, jde o dlouhodobý fenomén. Paleta absurdních témat napříč celou ligou je nesmírně široká a často sahá hluboko do minulosti. Hráči například musí zničehonic řešit fiktivní konflikty z období druhé světové války.

Mladý útočník Casey Mutryn letos popisoval situaci o potopení nepřátelské ponorky za cenu obětování deseti členů vlastní posádky. O tři roky dříve, na draftu v roce 2023, musel rakouský obránce David Reinbacher řešit takřka totožné válečné dilema.

Kreativita najatých skautů zjevně nezná absolutně žádných hranic a nedrží se jen válečných konfliktů. Útočník John Farinacci v roce 2019 musel vysvětlovat svůj detailní postup při nečekaném setkání s dvacetistopou krajtou v hotelové chodbě.

Organizace New York Islanders zase ráda testuje rychlou kreativitu talentovaných mladíků pomocí obyčejné cihly. Hlavním úkolem je vymyslet co nejvíce možných způsobů využití tohoto stavebního materiálu během pouhých třiceti sekund.

Experimenty bez dat: Proč nejúspěšnější kluby tyto metody odmítají

Odborná veřejnost se nad těmito experimentálními metodami stále častěji pozastavuje. Z důležitých pohovorů se postupně stává podivný cirkus plný zbytečných macho póz. Odborníci upozorňují, že zcela chybí jakákoliv relevantní data potvrzující dlouhodobou účinnost těchto testů.

Blesková reakce vystresovaného teenagera na fiktivní vraždu totiž rozhodně negarantuje úspěšnou kariéru hokejového profesionála. Historie draftu přitom ukazuje velmi jasný a nezpochybnitelný vzorec. Hráči s papírově nejhorším hodnocením z úvodních pohovorů se poměrně často stávají velkými hvězdami ligy.

Naopak někteří suverénní mistři rétoriky nakonec neodehrají mezi elitními mantinely ani jednu jedinou minutu. Dlouhodobě úspěšné organizace jako Tampa Bay, Dallas nebo Carolina proto logicky spoléhají na naprosto odlišný přístup.

Kluby sbírající poháry věří moderní analytice, tvrdým statistickým datům a kvalitnímu hráčskému rozvoji. Současná obsese bizarními otázkami odhaluje spíše obrovskou interní nejistotu samotných ligových celků.

Ve snaze eliminovat jakoukoliv chybu při výběru zkoušejí někteří manažeři najít univerzální magickou formulku. Honba za dokonalým psychologickým profilem formou absurdních hádanek však pouze zakrývá neschopnost efektivně vyhodnocovat skutečný sportovní potenciál.

Zdroj: RMNB, Blue Line Station, Hockey Feed