Červenka hodně odkoukal od Bednáře i Jágra,“ říká obránce Jiří Vašíček
Kompletní medailovou sbírku s pražskou Slavií vybojoval v extralize hokejový obránce Jiří Vašíček, který pak ještě přidal i stříbro s Kometou Brno. Stihl to v období let 2008 až 2012 a nejvýš samozřejmě staví mistrovský titul ve slávistickém dresu. Na tehdejší angažmá Jiří Vašíček i s nadhledem a respektem zavzpomínal v exkluzivním rozhovoru pro web Ruik.cz.
- S hokejovou pražskou Slavií má titul a další dvě medaile
- „I obránce musí dávat do hry více obratnosti,“ uvažuje Vašíček
- Hraje za Choceň a je asistentem trenéra ve Žďáru nad Sázavou
Hokejová Slavia byla v minulosti jedním z nejúspěšnějších klubů v extralize. Po prvním triumfu v roce 2003 zažila „medailovou“ éru i za vaší přítomnosti. Jak se za ní ohlížíte?
Tenkrát si člověk úplně neuvědomoval, jakou kvalitu jsme ve Slavii měli. Myslím, že jsem to pochopil až zpětně. Snad všichni její hráči kromě mě někdy byli v nároďáku. Je ale paradoxní, že před mistrovskou sezonou 2007/2008 se nám asi nevydařila příprava a báli jsme se, aby to neskončilo špatně. Nakonec jsme ligu zakončili titulem. A pak přišly stříbro a bronz.
Jaká byla vaše úloha v nabitém slávistickém kádru?
Dokázal jsem se vždycky postavit za tým. Díky tomu mě tam trenér Vladimír Růžička trpěl tak dlouho. Ve Slavii i v extralize byli lepší hokejisté, ale já jsem se to snažil dohánět bojovností a zarputilostí. Na Slavii i celou kariéru vzpomínám moc rád. Děkuji osudu, že jsem se nějakým způsobem vypracoval.
Poznal jste řadu skvělých spoluhráčů. Jeden z nich – útočník Roman Červenka dominuje extralize i v této sezoně, kdy mu v prosinci bude jednačtyřicet let.
Za prvé, Roman Červenka byl a je vynikající hokejista. Rozvinul svůj talent a k tomu přidal práci. Hodně odkoukal od starších spoluhráčů, hlavně od Jardy Bednáře. A taky se potkal na ledě s Jardou Jágrem. Roman Červenka se dokáže udržovat nejen hokejovou kvalitou, ale i po fyzické stránce. Ve všech aspektech drží krok a je lepší než spousta hráčů v extralize.
Býval jste tvrdým a nekompromisním obráncem. Jaký je váš názor na současné beky v extralize?
Všude se to omlazuje. Sport se posouvá víc do rychlosti i techničtější hry. Z tehdejších typů, co jsme byli my, hrají podobným stylem v podstatě jen Richard Nedomlel a Michal Gulaši v Kometě Brno. Opravdu, dnes musí i obránci dát do hokeje víc obratnosti. Když hráči padají do střel, tak si je cení každý trenér. Ale vyžadují i ostatní herní prvky. Hráči, kteří tam bývali na ledě jen na srážení, tak v komplexním hokeji ubývají.
Kromě Slavie Praha a Komety Brno jste hrál i za Pardubice a Hradec Králové a potom v nižší soutěži za několik týmů. Co je vaší náplní v současnosti?
Žiju v Pardubicích, působil jsem jako hráč například ve Dvoře Králové, Hronově, Žďáru nad Sázavou a nyní hraji v Chocni. Zároveň jsem asistentem trenéra ve Žďáru nad Sázavou ve druhé lize. Kdyby fakt hokejově hořelo a bylo by to potřeba, tak bych se znovu oblékl do výstroje. Kluci ve Žďáru si ale zaslouží, aby jim takový dědek v pětačtyřiceti letech nezabíral místo na ledě. Spíš se snažím poradit a pomoci svými poznatky, aby se mohli posunout v kariéře někam výš.
Stačíte při vlastním vytížení sledovat alespoň ze širšího pohledu i Maxa Ligu, tedy druhou nejvyšší soutěž?
Celkově není špatná, ale hraje se pochopitelně malinko jinak než extraliga. Myslím, že prvoligovým týmům chybí přece jen větší kvalita na to, aby mohly postoupit do extraligy. To se ukazuje v baráži, která je nějakým způsobem nastavená. Tak to je a podle toho to vždycky dopadlo stejně.
