Fenomén jičínské házené: 30 let bez sestupu, nezapomenutelný titul a líheň talentů

Třicet let v extralize. A v ní jeden a doslova senzační mistrovský titul v roce 2013. Taková je bilance házenkářského klubu HBC Jičín, tradičního účastníka nejvyšší soutěže mužů. Východočeský celek spoléhá především na každodenní práci a díky tomu patří už neodmyslitelně k házenkářskému prostředí v rámci republiky. O extraligové historii i současnosti HBC Jičín hovořil v exkluzivním rozhovoru pro Ruik zkušený funkcionář a trenér Aleš Babák, jednatel a sekretář klubu a vedoucí A-týmu mužů.

• „Jsme rodinným klubem a držíme při sobě,“ říká Aleš Babák
• Úspěšný tým se rychle rozutekl a Tomáš Babák je stále v zahraničí
• V Jičíně vychovali i dalšího reprezentanta Dominika Skopára

Postup v roce 1997 přinesl do Jičína házenkářský boom

Třicátá sezona házenkářů Jičína v extralize. Jak se vám toto sportovní spojení poslouchá?

Je to úžasné. Do extraligy jsme postoupili už v roce 1997 a nikdy od té doby jsme neměli problémy se záchranou. V dnešní době to beru jako obrovské plus pro jičínský sport. Často se mě ptají, čemu takovou stabilitu klubu přičítám. První věc byla důležitá. Postup do ligy přinesl boom házené do Jičína i okolí. A z toho jsme těžili v následujících letech v extralize. Jsme rodinným klubem, držíme při sobě a klíčovým prvkem je soudržnost.

Mistrovská sezona 2012/2013: v deseti kolech nadstavby ztratili jen pět bodů

Připomeňte házenkářské veřejnosti mistrovskou sezonu Jičína 2012/2013. Bylo to něco výjimečného, že?

Vedli jsme tým jako trenéři společně s mým bratrem Petrem Babákem. Nehrálo se ještě play-off, ale základní část a poté nadstavba ve skupině o první až šesté místo. Do ní se započítávaly body ze základní fáze a nadstavbou jsme prošli velice dobře. V házené se za vítězství udělují dva body a my jsme jich v deseti kolech nadstavby poztráceli jen pět.

V čem bylo kouzlo tehdejší hráčské generace?

Spousta kluků spolu působila už od minižáků až do kategorie mužů. Tým dospěl a svým způsobem si všechno sedlo. Měli jsme skvělý mančaft od gólmanů přes výbornou obranu až k útoku. Někteří hráči prošli v té době i juniorskou reprezentací a neměli jsme obavy hrát ani proti nejlepším českým týmům. Startovali jsme dokonce i v Evropské lize, což byla po Lize mistrů druhá nejvyšší pohárová klubová soutěž v Evropě.

Po titulu se tým rozutekl. Tomáš Babák zamířil do Švýcarska a bundesligy

Těžko se asi dal udržet mistrovský kádr pohromadě. Pocítili jste, že je o špičkové hráče zájem?

Tým se rychle rozutekl. Můj synovec Tomáš Babák, který je synem mého bratra Petra Babáka, odešel hned po titulu do Švýcarska. Byl nejlepším střelcem a poté zamířil do Německa a stal se výraznou postavou české reprezentace. Hrál na mistrovství světa i mistrovství Evropy. Ještě loni nastupoval na šampionátu v Dánsku, ale pronásledovaly ho zdravotní problémy. Má za sebou prakticky jedenáct sezon v bundeslize, která je označována jako nejlepší klubová soutěž na světě.

Dominik Skopár: další jičínský odchovanec v reprezentaci

Do reprezentace se probojoval i další jičínský odchovanec Dominik Skopár, který se přes Plzeň dostal do německých Drážďan. Jaký je to hráč?

Věděli jsme, že je talentovaným a šikovným házenkářem, ale překonal naše očekávání. Rychle se adaptoval z dorostu na dospělou házenou a rázem se stal nováčkem v reprezentaci mužů. Plzeň mu samozřejmě pomohla. V Jičíně jsme rádi, že jsme dokázali vychovat hráče s velkou perspektivou.

Současnost: trenérská dvojice Horyna a Šulc

Jičín – to není jen nostalgie, ale i současnost. Kdo trenérsky vede váš celek v extralize?

Ondřej Horyna taky hrával házenou, prošel si trenérským řemeslem od mládeže přes béčko mužů až k áčku. Nyní začal čtvrtou sezonu jako hlavní trenér. Spolu s ním je trenérem Ondřej Šulc, odchovanec Jičína a bývalý reprezentant. Působil jako hráč v Karviné, kde získával tituly, pak byl pět let ve Francii. Vrátil se na sklonku kariéry do Jičína a ještě v minulé sezoně ve svých dvaačtyřiceti letech nastoupil v lize.

Zdroj: Autorský rozhovor