Evropská hegemonie na okruhu ATP: vizualizace odhaluje neúprosnou realitu

Mužský tenis zažil éru Federera, Nadala a Djokoviče, po ní přišlo dvojvládí Sinnera s Alcarazem. Jedna věc se však nemění. Vizualizace grandslamových vítězů odhaluje, jak výraznou převahu si na okruhu ATP už více než dvě dekády drží Evropa.

• Evropská nadvláda pokračuje i po finále US Open 2026
• Alexander Zverev je dalším evropským vítězem grandslamového turnaje
• Vizualizace neúprosně odhaluje jednoznačnost tenisové scény posledních dvaceti let

Čekání USA pokračuje

Americké čekání na grandslamového šampiona pokračuje. Ani Ben Shelton ve včerejším finále domácího grandslamu neuspěl, poslední major tak zástupce USA dobyl před třiadvaceti lety.

Na US Open se tehdy radoval čerstvě jednadvacetiletý Andy Roddick, který tak navázal na legendy typu Andre Agassiho, Petea Samprase ale také Johna McEnroe nebo Jimmy Connorse. Málokdo by v té chvíli odhadoval, že sám Roddick už žádný velký titul nepřidá.

Na čtyřech grandslamových podnicích pak prohrál ve finále, přidal také další tři semifinálové účasti. Na samotný vrchol už pak ale zejména díky hegemonii Rogera Federera nikdy nevystoupil.

Evropská nadvláda

Právě fenomenální Švýcar stál na začátku jednoznačné nadvlády Evropanů na okruhu ATP. Vítěze dvaceti grandslamových turnajů brzy doplnil Rafael Nadal. Ten Federera v počtu vyhraných majorů ještě o dva překonal.

Nadal si vydobyl neochvějnou pozici krále Roland Garros. V Paříži se radoval celkem čtrnáctkrát. Mezi roky 2011 a 2023 pak většinu ostatních majorů opanoval Novak Djokovič. Ten svůj vítězný účet dotáhl na číslo 24 a v této chvíli se nezdá příliš pravděpodobné, že svou už tak unikátní sbírku rozšíří.

Nejen legendy

I v době, kdy tenisovým kurtům vládla velká trojka, se čas od času objevil tenista, který si dokázal dojít pro svůj vytoužený grandslam. Brit Andy Murray a Švýcar Stan Wawrinka jej dokázali vyhrát dokonce třikrát.

Jeden titul pak získali Rus Daniil Medveděv, Rakušan Dominic Thiem, Chorvat Marin Čilič a také Argentinec Juan Martín del Potro. Všichni se dočkali na posledním majoru sezony v USA. Právě Del Potro pak v následující vizualizaci představuje poslední neevropský titul v záplavě žlutého moře evropských triumfů na turnajích velké čtyřky.

Konec pestrosti

Rok 2004 tak v této statistice představuje zřetelnou hranici a začátek velké uniformity z hlediska úspěchů hráčů dle jednotlivých světadílů. Na ty nejslavnější teď velice úspěšně navazuje nově vzniklé dvojvládí Jannika Sinnera s Carlosem Alcarazem. Od Australian Open 2024 po to letošní získala tato dvojice devět grandslamů v řadě.

A když si teď oba nastupující hegemoni vybrali slabší chvilku způsobenou zdravotními komplikacemi, dočkal se vytoužené mety Alexander Zverev, tedy další Evropan. A právě on stál teď v New Yorku u stopky pro americké ambice o návrat do elitního listu.

Možnost změny

Tenisté USA jsou v popředí pelotonu stíhajících absolutní špičku ATP. Ben Shelton má ve třiadvaceti letech spoustu času před sebou. A dá se předpokládat, že jeho finálová účast v New Yorku nebyla poslední v kariéře.

V elitní desítce ATP stále figurují Taylor Fritz a Frances Tiafoe. Těsně pod top ten už pak číhá dvacetiletý Learner Tien. Ten si ve svém druhém roce na okruhu zahrál čtvrtfinále v Austrálii a osmifinále na domácím grandslamu.

Brazilci zase vzývají další progres Joao Fonsecy. Jenže to všechno jsou v této chvíli spíše zbožná přání z jednotlivých koutů světa. Konec evropské nadvlády se rozhodně nezdá být nadohled.