Komentář: Trest pro Vondroušovou je brutálně nepřiměřený. A není to její vina
Případ Markéty Vondroušové vyvolal mimořádně silnou odezvu napříč tenisovým světem i mezi fanoušky. Česká tenistka dostala čtyřletý trest za odmítnutí dopingové kontroly provedené mimo její zapsané hodinové okno, což je sankce obvykle vyhrazená pro nejzávažnější porušení pravidel. Rozhodnutí ITIA otevřelo debatu o přiměřenosti trestů, o fungování antidopingového systému i o tom, zda současná pravidla dokážou rozlišovat mezi úmyslem a chaotickou situací.
- Markéta Vondroušová vyfasovala čtyřletý trest
- Česká tenistka je pro ITIA pouze prostředkem k odstrašení ostatních
- Její trest je zcela nepřiměřený
Vondroušová a její průšvih
Zkusme si stručně projít případ Markéty Vondroušové. Česká tenistka odmítla dopingový test, který proběhl večer mimo její zapsané hodinové okno v systému ADAMS. Kontrolorka dorazila v době, kdy už neměla povinnost být garantovaně dostupná. Vondroušová uvedla, že postup komisařky byl nestandardní a že se necítila bezpečně.
Antidopingová pravidla ale umožňují testování kdykoliv během dne, pokud je sportovec zastižen. Hodinové okno je jen minimální garance dostupnosti, ne jediný čas, kdy lze kontrolu provést. Tribunál proto vyhodnotil odmítnutí testu jako nejzávažnější porušení pravidel, bez ohledu na okolnosti.
Dodejme důležitou okolnost. Vondroušová se v inkriminované etapě svého života necítila být psychicky zcela v nejlepší kondici. A to pravděpodobně ovlivnilo její jednání. Dodejme jedno kdyby: V případě, že by v dané chvíli nebyla doma, k žádnému problému by nedošlo.
Výsledkem je každopádně čtyřletý trest, který odpovídá sankci za úmyslné porušení antidopingových pravidel. Vondroušová tak dopadla hůř než hráči s pozitivním testem, kteří dokázali nízkou míru zavinění a trest si výrazně zkrátili. Odmítnutí testu tuto možnost neumožňuje a pravidla neznají mírnější variantu.
Obrovská podpora pro Češku
Celá plejáda hráček zveřejnila podporu české tenistce. Ještě masivnější ohlas má celá kauza u sportovních fanoušků. Ti navíc nemusí schovávat svůj názor za smajlíky, tak jako tenistky.
Reakce fanoušků jsou tak až velmi ostré. Nejvíc je dráždí srovnání s kauzami Jannika Sinnera a Igy Swiatek, kteří dostali jen tříměsíční tresty. Mnozí vidí v rozdílném přístupu dvojí metr a pocit, že velká jména mají měkčí zacházení. Kritika míří i na samotný systém, který neumí rozlišovat mezi úmyslem a chaotickou situací.
Další část fanoušků považuje večerní kontrolu mimo testovací okno za zbytečně tvrdý zásah. Připomínají, že sportovec má právo cítit se doma bezpečně a že okolnosti nebyly standardní. Čtyřletý trest vnímají jako trest smrti pro kariéru hráčky, které bude brzy sedmadvacet let. Podpora pro Vondroušovou je silná a mnozí doufají, že odvolání k CAS ještě může něco změnit.
Demonstrace síly, ne spravedlnost
Ano, Markéta Vondroušová udělala chybu. Možná i sérii více chyb. A lze očekávat nějaký trest. Pointa ale je, že každý exemplární trest je ze své podstaty nespravedlivý.
Exemplární trest nikdy neslouží k posouzení konkrétního případu, ale k vyslání signálu ostatním. V takové chvíli přestává být důležitá míra viny jednotlivce a na prvním místě stojí potřeba systému ukázat sílu.
A odůvodnění trestu od Mezinárodní agentury pro bezúhonnost v tenisu (ITIA) vlastně ani nezastírá samotný fakt, že trest pro wimbledonskou vítězku má být hlavně signálem pro ostatní. Hovoří se v něm o připomínce ostatním, že testování může proběhnout kdykoliv a kdekoliv.
Jenže organizace ITIA by měla být schopna i jiný typ připomínky. Takovou, která nebude drakonickým trestem, a která zničí kariéru tenistce. Je do nebe volající, že hráčce za těchto okolností hrozí násobně vyšší trest než v případě pozitivního dopingového testu.
Logika by měla stát nad slepým výkladem pravidel. A i ti nejpřísnější kritici musí vzít v potaz, že Vondroušová byla tři dny po inkriminované kontrole testována negativně.
