Komentář: Češi proti Finům nedokázali vystoupit ze svého stínu, který je na světovém šampionátu provázel
Čtvrtek 28. května byl posledním dnem mistrovství světa, na kterém se představila česká hokejová reprezentace. A také posledním zápasem Radima Rulíka na střídačce českých hokejistů. Samotný zápas tak nějak kopíroval účinkování českých hokejistů na světovém šampionátu.
- Češi nezachytili tempo první třetiny
- Finové vyučovali z efektivity
- Češi neměli dost síly, aby dostali soupeře pod vytrvalý tlak
První třetina rozhodla o výsledku
Čtvrteční zápas Finska s Českem nebyl jediným na světovém šampionátu, kdy výsledek první třetiny určil směr zápasu. Objektivně nutno dodat, že proti Finsku to byl pro české hokejisty asi nejtěžší úkol. Přitom prvních pět minut vypadalo nadějně. Kromě šance Barkova neměli Finové střelu na branku, čeští hokejisté měli čtyři střely.
Jenže po chybě Cibulky ve středním pásmu jako by se české plány začaly hroutit. A finští hokejisté nabrali sebevědomí. Začala tím kritická desetiminutovka, během které Češi nevystřelili na branku a Finové vstřelili dvě branky.
Celkem podobná písnička jako v utkání s Norskem nebo Slovinskem. Přitom máme v živé paměti i zápasy, kdy se první třetiny povedly, jako například se Švédskem nebo Kanadou.
Těžko říct, zda za nepovedenou první třetinu mohla nervozita související s tím, že v týmu bylo osm hráčů, kteří se na světovém šampionátu představili poprvé. Aneb únava, která se mohla nakumulovat z dvojzápasu s Norskem a Kanadou. Přitom stačilo porazit Norsko a sil mohli mít hráči více. Ale ani přesun z Fribourgu do Curychu kondici hráčů nepřidal.
Druhá třetina dodala mírný optimismus
Čeští hokejisté vstoupili do druhé třetiny aktivně a do šance se dostal Kempný. Bohužel nedal a Finové z protiútoku navýšili skóre na rozdíl tří branek. Byla to přitom jejich devátá střela v zápase! Co by dali čeští střelci za efektivní zakončení například proti Slovinsku. Šancí bylo dost, stačilo je jen proměnit. A možná by se potom dostavila i herní pohoda na české hokejky.
Českým hokejistům slouží ke cti, že zápas nevzdali. Sedlák si vynutil na svoji osobu faul a početní výhoda byla vylepšena, když byl Voženílek faulován na brankovišti. Češi naložili s dvojnásobnou výhodou nejlépe jak mohli a aspoň mírně překlopili momentum v té chvíli na svoji stranu.
Ve zbytku druhé přesilovky Voženílek marně hledal před brankou volného Kubalíka. Opět to byla situace, kterou soupeři dokázali v předchozích zápasech využít, třeba Norsko. Opět rozdíl v efektivitě zakončení.
Ne vždy když se chce, tak to jde
Ani poslední dvacetiminutovku parta kolem Sedláka a Červenky nezabalila. A nastala i situace, kdy během několika střídání byli Finové pod tlakem. Během této části hry trefili Cibulka a Tomášek tyčku. Smůla? Ano, může být a nepovedený výsledek ze čtvrtfinálového zápasu takto okomentovat.
Říká se ale, že štěstí přeje připraveným. A to česká reprezentace na letošním světovém šampionátu rozhodně nebyla. Ne zcela stoprocentní nastavení v zápasech se slabšími soupeři jako Slovinsko nebo Itálie se nyní vrátilo Česku v nepěkné formě. Zápas s Norskem byla kapitola sama o sobě.
A kdyby zvládli lépe tyto zápasy, nemuselo by se dnes žehrat na nastřelené tyčky nebo zcela jinou úroveň soupeře. Tuto výhodu si čeští hokejisté sebrali sami jak na olympijských hrách, tak na mistrovství světa.
V posledních minutách už Češi neměli dostatek sil, aby svého soupeře dostali pod tlak. A když Finové zvýšili na 4:1, zdálo se, že už rezignoval i trenérský štáb. V posledních minutách se nepokusil ani o risk bez brankáře.
Možná to mělo svůj důvod, českým hokejistům docházely síly několik minut před koncem základní hrací doby v zápase s Kanadou. Se Švédy nebo Slováky to bylo obdobné, ale tam se jim gólový rozdíl povedlo udržet. Radim Rulík se svými kolegy zřejmě to vycítil, a tak Kořenáře neodvolal z branky.
I proti Norům to vypadalo, že hokejistům české reprezentace docházely v poslední třetině síly. Může se argumentovat náročným programem, ale ten měli i soupeři českých hokejistů.
Letošní konec české hokejové reprezentace ve čtvrtfinále je tak zřejmě zaslouženým a adekvátním odrazem toho, co čeští hokejisté na světovém šampionátu ve Švýcarsku předváděli.
Zdroj: Autorský článek
