Konec legrace, začíná boj o přežití. Čechy čeká zrádné Dánsko, v zádech straší Kanada

Olympijský turnaj se v pondělí ráno probudil do fáze, kde končí legrace a začíná boj o holý život. Česká hokejová reprezentace se po základní skupině ocitla v situaci, kterou si nikdo nepřál, ale k níž herní projev neúprosně směřoval. Bilance jedné výhry a dvou porážek odsoudila výběr Radima Rulíka k nepopulárnímu osmifinále proti Dánsku. Pokud se týmu podaří tuto zrádnou překážku překonat, čeká ho ve čtvrtfinále ta nejtěžší možná zkouška. Odveta proti Kanadě.

• Po prohrách s Kanadou a Švýcary skončili Češi ve skupině třetí
• Hertl bez bodu, obrana hoří
• Povinnost jménem Dánsko

Pohled na dosavadní výkony českého mužstva naznačuje, že k úspěchu bude potřeba více než jen změna sestavy. Bude nutná totální změna mentality a taktické DNA, protože dosavadní průběh turnaje nemilosrdně odhalil, že status hokejové velmoci je v tuto chvíli pouhou vzpomínkou.

Srážka s realitou a defenzivní chaos

Vstup do hokejového turnaje na ZOH proti Kanadě byl pro Česko ledovou sprchou. Výsledek 0:5 nebyl dílem náhody, ale logickým vyústěním rozdílu v kvalitě a rychlosti. Zatímco čeští fanoušci doufali v zázrak, na ledě byl vidět propastný rozdíl v individuálních dovednostech.

Kanadský tým v čele s Connorem McDavidem a Sidneym Crosbym dominoval v osobních soubojích a v rychlosti rozhodování. Soupeř byl o několik levelů výše.

Kapitán Roman Červenka v zápase ani nevystřelil, což je pro ofenzivního lídra alarmující vizitka. Tým působil zakřiknutě, chyběla mu odvaha a schopnost dostat se do předbrankového prostoru, kde kraloval brankář Jordan Binnington.

Už před turnajem bylo jasné, že česká obrana bude postrádat mobilitu potřebnou pro moderní hokej, což se potvrdilo. Čeští zadáci nestíhali přistupovat k hráčům, nechávali před Lukášem Dostálem dálnice volného prostoru a v osobních soubojích u mantinelu byli ztraceni.

Následné utkání s Francií sice přineslo povinné tři body po výhře 6:3, ale způsob, jakým se k nim tým dopracoval, vyvolal více otázek než odpovědí. Pětiminutový výpadek ve druhé třetině dovolil outsiderovi srovnat krok.

Defenzivní hrubky, kdy se soupeř dostával do přečíslení tří proti nikomu, jsou na této úrovni neakceptovatelné a útočník Matěj Stránský jen nevěřícně kroutil hlavou nad tím, co se na ledě dělo. Ačkoliv se ofenziva probudila díky Martinu Nečasovi, celková organizace hry hořela.

Závěrečná těsná prohra se Švýcarskem 3:4 pak jen potvrdila, že bez zraněného Jana Rutty a otřesem mozku vyřazeného Pavla Zachy ztrácí česká defenziva a střední pásmo potřebnou stabilitu, což tým srazilo na konečné třetí místo ve skupině A.

Hledání ztraceného Hertla a nutná rekonstrukce útoku

Jedním z klíčových témat v zákulisí turnaje je nulová produktivita Tomáše Hertla. Elitní centr z Vegas Golden Knights, od kterého se očekávala dominance na vhazování a v předbrankovém prostoru, zatím bodově mlčí.

Hertlův styl hry trpí, pokud nemá na křídlech hráče, kteří mu dokáží vytvořit prostor pro jeho silovou hru u mantinelu a před brankou. V dosavadním průběhu byl Hertl často nucen suplovat defenzivní práci za chybějící kolegy, což mu bralo síly do útoku.

Absence Pavla Zachy je v tomto kontextu pro Česko kritická, protože právě on měl být tím defenzivním svědomím elitních formací.

Trenér Rulík tak musí pro osmifinále sáhnout k radikálnímu řezu a pokusit se Hertla oživit tím, že k němu přiřadí to nejlepší, co má k dispozici. Pomoct by měla dravost Ondřeje Paláta a střelecký instinkt Davida Pastrňáka.

Podcenění outsidera bude cestou do pekla

Osmifinálový soupeř z Dánska sice nepatří mezi favority na medaile, ale jeho výkony ve skupině C jsou jasným varováním. Dánové sice prohráli s USA 3:6, ale dokázali americkému výběru plnému hvězd NHL vstřelit tři branky, což se českému útoku proti Kanadě nepodařilo.

Jejich hra je založena na propracovaném defenzivním systému a smrtících protiútocích, které táhnou mladý talent Oscar Fisker Molgaard nebo budějovický Nick Olesen. Proti Německu sehráli vyrovnanou partii, kterou ztratili až v závěru poměrem 1:3.

Taktika pro úterní zápas musí být diametrálně odlišná od té, kterou budeme potřebovat později. Proti Dánsku musí Česko nastoupit s totální ofenzivou a agresivním forecheckingem. Je nezbytné dostat dánské obránce pod tlak hluboko v jejich pásmu a nenechat je rozehrát.

Klíčem bude disciplína, protože Dánové ukázali, že jejich přesilová hra umí trestat. Sestava Česka by měla být postavena ofenzivně: první útok ve složení Palát, Hertl a Pastrňák musí dominovat na puku, zatímco druhá formace vedená Martinem Nečasem na centru s křídly Červenkou a Kašem by měla využívat rychlostní převahu.

Třetí lajna s Kubalíkem, Tomáškem a Stránským musí zajistit tlak do brány a čtvrtá formace Fleka, Faksy a Chlapíka by měla za úkol unavit soupeře pohybem. Ale jak to postaví Radim Rulík, je prozatím ve hvězdách.

Znovu a lépe

Pokud český tým zvládne povinnost proti Dánsku, čeká ho ve čtvrtfinále Kanada, která skupinou projela jako nůž máslem. Kanadská dominance, potvrzená výhrami nad všemi soupeři včetně Česka, je postavena na neustálém pohybu a rotaci hráčů, kdy obránci jako Makar podporují útok s lehkostí útočníků.

Současná Kanada je jinde než zbytek světa, a první zápas tomuto tvrzení dal za pravdu. Otevřená partie s tímto týmem je sebevraždou. Taktika pro čtvrtfinále musí být postavena na totální destrukci soupeřovy hry. Krása medaile nevyhrává, obzvláště ne proti nejlepšímu týmu světa.

Proti Kanadě musí Česko aplikovat past ve středním pásmu, která donutí kanadské hvězdy nahazovat puky a podstupovat fyzické souboje u mantinelu. Zde bude klíčová role Radko Gudase a Radka Faksy. Ti musí hru přitvrdit na hranici pravidel a znechutit hvězdám jako McDavid hokej.

Sestava pro tento zápas by měla doznat defenzivních úprav, kdy by se Radek Faksa mohl posunout do role centra první formace s úkolem osobně bránit největší hvězdy soupeře, zatímco Pastrňák s Nečasem by číhali na brejky.

Obrana musí hrát jednoduše. To znamená žádné křižné pasy ve vlastním pásmu, pouze o sklo ven. Bez maximální obětavosti, blokování střel vlastními těly a životního výkonu Lukáše Dostála by sen o medaili mohl skončit velmi rychlým a bolestivým procitnutím.

Brankář Lukáš Dostál, který byl jediným pozitivem prvního duelu, bude muset podat výkon na hranici lidských možností.

První úkol čeká už v úterý

Česko stojí na hraně propasti. Dosavadní výkony plné defenzivních hrubic a bezzubého útoku musí být zapomenuty. Nyní rozhoduje aktuální forma a nastavení hlavy. Osmifinále ZOH 2026 proti Dánsku startuje v úterý 17. února v 16:40. Pokud Češi neuspějí, půjde o jeden z největších neúspěchů v historii.

Zdroj: autorský článek