Návrat Slavie do extraligy je v procesu. Klíčem je nová aréna

Hlasy v hokejovém éteru o možném návratu pražské Slavie zpátky do extraligy nabývají na intenzitě. Dnes už to není jen pouhý sen fanoušků, ale také klubového managementu, který začal na celém procesu aktivně pracovat. Všichni vědí, že potencionální návrat je spíš otázkou maratonu než sprintu. Stejně tak je jasné, že bez nové moderní arény se dveře zpátky mezi elitu neotevřou.

HC Slavia Praha vyhlíží v budoucnu návrat do extraligy
Klíčem je výstavba nové arény, která by mohla započít v roce 2028
Majitel Stanislav Tichý počítá také s dočasným azylem mimo Eden

Restart po deseti letech

Ani v první lize si hokejová Slavia po návratu do starého a útulného Edenu nevedla nijak valně. Prvních pár sezon se ještě držela v horních patrech tabulky, pak ale padala níž a níž. Dnes, po dlouhých deseti letech, se snad konečně blýská na lepší časy. Nejen že Slavia bojuje po dobrém startu do sezony o čelo tabulky v MAXA Lize, ale za oponou se kují plány, jak zašlou slávu slavné značky oprášit.

V roce 2019 převzal klub podnikatel Stanislav Tichý, který postupně zbavil organizaci dluhů a stabilizoval její chod. Od začátku měl velké plány. Nikdy nechtěl být jen pouhým vlastníkem v kanceláři s nohama na stole. Nyní stojí Tichý v čele skupiny, která se snaží prosadit přímý postup prvoligových celků do extraligy. Žádná baráž, jejíž zdolání je dnes pro vítěze MAXA Ligy prakticky nedosažitelným Everestem.

Přesto si je majitel Slavie společně se svými kolegy vědom, že zrušení baráže není zdaleka jediná komplikace, jak svůj klub zpátky mezi elitu dostat. K tomu se váže výrazné navýšení rozpočtu a splnění řady licenčních podmínek, které v tuto chvíli vlastně ani není schopna hokejová Slavia naplnit. Tichý ví, že extraliga na starém Edenu nepatří mezi realistické vize. Začít se musí tedy jinde.

Nová aréna jako klíč

Co platilo před deseti nebo patnácti lety, neplatí dnes. Slavia není zdaleka jediná, která prahne po návratu mezi elitu. Jak se však hokej modernizuje, posouvá vpřed, posouvá se také vybavení arény a potřebný komfort jak pro hráče, tak pro diváky.

Staré zimáky jsou ekonomicky i prakticky nevýhodné. Možná se nabízí otázka, jak mohou v současných podmínkách hrát extraligu třeba Olomouc nebo Mladá Boleslav, ale tohle téma dnes nechejme stranou.

Také prvoligová Jihlava už pochopila, kudy by mohla do extraligy vést cesta. Vybudování nové arény se špičkovým zázemím přibližuje Duklu k extralize mnohem blíž, než třeba účast Vsetína v baráži. Najednou se o Jihlavě mluví jako o moderní perspektivní organizaci, jenž dřív nebo později hrát nejvyšší soutěž bude, ať už do ní povede cesta skrz baráž, změnou formátu v prostupnosti do extraligy nebo odkupem licence.

Slavia se tedy tak trochu po vzoru Jihlavy vydává stejnou cestou. Prvotní cíl není získat extraligovou licenci okamžitě, ale vybudovat podmínky k jejímu dosažení. Za oponou současné Slavie vzniká projekt k vybudování nové multifunkční arény.

Nejedná se o žádnou nadějnou vlaštovku, ale o projekt, který už je v pokročilé fázi. Začátek výstavby je naplánován plus minus jeden rok na rok 2028, realizace pak na následující dva roky.

Kapacita nového stadionu by se měla pohybovat kolem sedmi až osmi tisíc. Nový stánek by měl vyrůst na současném místě, kde stojí starý Eden. To znamená, prakticky úplně totožná cesta, kterou zvolila Jihlava. iDnesu Stanislav Tichý řekl, že se momentálně pracuje na standardu stadionu, aby byli celý projekt schopni ufinancovat.

Azyl jako nevyhnutelná překážka

V každém případě je jasné, že stejně jako Jihlava, ani Slavia nebude mít po dobu minimálně dvou let kde hrát. V případě první ligy ale není situace tak neřešitelná, jelikož standarey MAXA Ligy jsou daleko za těmi extraligovými. Najít dočasný azyl pro první ligu nebude asi tak těžké.

Pak je tady ale ještě jedna varianta, že se Slavii přeci jen podaří postoupit sportovní cestou ještě dříve, než bude mít novou arénu postavenou. V takovém případě by byla velká škoda extraligovou licenci jen tak zahodit.

I na tuto variantu se Tichý a spol. připravují. Majitel Slavie řekl, že pokud by se tak stalo, určitě by organizace udělala vše pro to, aby licenční podmínky splnila.

Příkladem je extraligové Kladno, které odehrálo sezonu během rekonstrukce v nedalekém Chomutově. Pravdou ale je, že chomutovský stadion je možná jediný mimo extraligové okruhy, který dokáže licenční podmínky bez výjimek splnit.

Tak či tak jsou ale v tuto chvíli vyhlídky o budoucnosti klubu od sestupu v roce 2015 nejrůžovější. Fanoušci by zpátky v extralize Slavii určitě rádi přivítali především kvůli derby se Spartou. Už v minulosti se ukázalo, dokazuje to také fotbal, že pražský trh je na dva kluby v elitní soutěži dostatečně velký.

Slavia může na úspěchy jen vzpomínat

Mladší fanoušek zná možná tyto události spíš z vyprávění, ale není tomu zase tak dávno, co patřila hokejová Slavia ještě mezi nejlepší kluby v Česku. V roce 2008 slavil dnes prvoligový klub mistrovský titul. Zdá se to neuvěřitelné, ale nadále platí, že Slavia je posledním pražským týmem, který dokázal extraligu vyhrát. Jejímu rivalovi ze Sparty se to povedlo dokonce ještě o rok dříve.

Ještě v roce 2013 končili hokejisté s mladičkým Tomášem Hertlem v sestavě sezonu s bronzovou medailí na krku. Vladimír Růžička byl uznávaný pan trenér, který se na úspěšné éře klubu podílel obrovským podílem. Slavia hrála v moderní O2 aréně (tenkrát SAZKA Aréna), všechno se zdálo sluncem zalité.

Jenomže jak už to ve sportu občas chodí, pak přišly finanční komplikace a rychlý sešup dolů. V sezoně 2014/2015 skončil pražský celek po základní části na posledním místě, následně nezvládl ani skupinovou baráž. Po dlouhých jednadvaceti letech Slavia opustila nejvyšší soutěž. To znamenalo také vystěhování z největší haly v Česku. Slavná značka byla najednou v troskách.

Zdroj: iDnes, autorský článek