Energetická krize v hokeji: Existenční potíže očekává až 60 procent klubů, leden bude zlomový

Na český sport dopadá v posledních letech jedna krize za druhou. Jen co se kluby a sportoviště vyhrabaly z koronavirových provazů, už se motají do dalších. Současnou energetickou krizi nejvíce schytají vnitřní sportoviště. V čele těchto problémů stojí lední hokej, jakožto energeticky nejnáročnější sport.

Provoz vnitřních sportovišť, především pak hokejových arén, stojí nemalé peníze. V době, kdy nejsilnější covidová vlna zavřela sportovce na několik měsíců doma, provozovatelé arén jednoduše zhasli světla, stáhli vytápění, v nejhorším případě rozpustili led. Největší strach panoval v tom, že spousta mladých sportovců už se k fyzické aktivitě nevrátí. Nyní je situace ještě horší. Děti by sportovat chtěly, ale dost možná nebudou mít zanedlouho kde.

Udržet dostatečnou kvalitu ledu, teplo v šatnách a chod světelných reflektorů, závisí na velké spotřebě energií. Ty ale v posledních měsících raketově rostou. Už teď jsou na takové úrovni, že bez fixace by mnoho klubů nemohlo nadále stadiony provozovat. Velký počet z nich to pocítí s příchodem roku 2023, kdy jim fixace vyprší.

Týká se to i jiných sportovišť, například krytých bazénů, avšak hokej je na tom v tuto chvíli opravdu nejhůř: „Český sport se řítí do největší krize od pádu Sazky, ta ale nebyla tak velká, protože se týkala provozních peněz pro svazy. Tady se to týká celého sportu,“ říká Miroslav Jansta, předseda České unie sportu v rozhovoru pro iSport.

Už teď stouply pro některé kluby náklady až o desetinásobek. Hokejový svaz se proto rozhodl oslovit provozovatele 170 stadionů v republice, aby zmapoval současnou situaci. Do průzkumu se jich zapojilo 90, jejíž výsledky odhalují za současné situace velmi znepokojivou budoucnost.

„Patnáct z nich nemá fixaci. Za srpen zaplatily více než za celý minulý rok. Dalších šedesát stadionů má zafixované ceny jen do konce roku,“ řekl k situaci Vacke. Nyní jsou kluby závislé na pomoci od státu. Částečně mohou na provoz stadionů přispět i města, ale zdaleka nemají kapacity na to, aby kluby spasily.

Z výsledků průzkumu České unie sportu se  momentálně do existenčních problémů dostává 61 % klubů, až 58 % jich může v příštím roce dokonce ukončit činnost. Je víc než patrné, že bez státní pomoci se tyto kluby nejspíš neobejdou.

„Čeká se na impulz od státu. Nikdy nezaznělo, jestli by zastropování měla být podpora i pro sport. Ale i to zastropování na šesti korunách, to není šest korun. To je elektřina bez distribuce, s distribucí se bavíme o sedmi, osmi korunách,” vysvětlil Vacek s tím, že by se sice jednalo o lepší cenové podmínky, než za současné situace, i tak se ale jedná o mnohonásobně vyšší číslo, než na které byly kluby zvyklé.

Z průzkumu dále vyplývá, že přes 77 % klubů bude muset kvůli zvýšeným nákladům za energie snižovat náklady v jiných oblastech. U téměř 65 % se to pak dotkne přímo mládeže. 

Mnoho českých sportovních subjektů si dlouhodobě stěžuje, že je sport v Česku výrazně podfinancován. Ze státní kasy k němu směřuje jen necelých 5 miliard korun, což je o více než 15 miliard méně, než v Maďarsku a dokonce 25 miliard méně, než vs Švýcarsku. Pokud se nic zásadně ze strany vlády nezmění, bude mít (nejen) český hokej velmi vážné a pro sport zásadní problémy.

Zdroj: iSport