Rulíkova kritika v mediích je k ničemu. Hráči potřebují dostat sodu, jinak se český hokej nikam neposune
KOMENTÁŘ – Kdo musel v pondělí ráno vstávat do práce a nechal si tak ujít závěrečné vystoupení české dvacítky v základní skupině juniorského šampionátu v Kanadě, dostal po probuzení velký šok. Svěřenci Radima Rulíka podlehli Lotyšsku, které původně nemělo na MS ani startovat.
Velké ranní překvapení pro probouzející se. Pro fanoušky, kteří odložili na úkor juniorského hokeje svou večerku, zase doslova noční můra. Souboj s papírovým outsiderem z Lotyšska měl být pouhou formalitou. Obzvlášť po dobrém výkonu proti Finsku.
Pokud jsme však v pátek večer chrlili na mladé české hokejisty chválu, nezbývá nám nic jiného, než zase zvednout prst. Je pravda, že čtvrtfinále měl český tým jisté, přesto by měla být porážka s Lotyšskem nepřípustná. Navíc, připustíme-li fakt, že se soupeř dostal na šampionát jen na úkor vyřazeného Ruska.
Že došlo k podcenění soupeře, o tom netřeba vůbec diskutovat. V opačném případě by museli Lotyši předvést hokej jako z jiné planety. Protože ať už se náš mládežnický hokej nachází v jakékoliv krizi, tyhle porážky jsou nepřípustné. Hráči, kteří bojují o své kariéry v NHL, si nemohou dovolit takový zápas vypustit. Navíc v hokejem posvátné Kanadě, kde jsou na očích víc než jinde.
S hlavním koučem Radimem Rulíkem se nejspíš shodneme, když dáme stranou řeči o ztrátě sil: „Byl by alibismus říkat něco o únavě. V tomhle věku takoví hráči nemají s únavou problém, navíc ve třetí třetině byli dominantní. To bylo o hlavě. O motivaci a určité hrdosti, s kterou jsme nehráli,” má jasno kouč, kterého citoval hokej.cz.
Rulík rozhodně po utkání kritikou nešetřil: „My byli laxní, pomalí a nedůrazní. V podstatě jsme nehráli, z naší strany tam v podstatě nebyl tým po dvě třetiny. Nemohlo to vyústit v nic jiného,” uvědomuje si. Stejně tak řekl jeden holý fakt, že výkonem proti Lotyšsku český výběr zcela znehodnotil dosavadní výkon na turnaji, včetně zmíněného bojovného výkonu proti Finsku.
POMŮŽE KARTÁČ?
Slova hlavního kouče v mediálním prostoru potěší jen v tom, že se za nic neschovává. Řeči o mezinárodní ostudě bývají v mnoha případech přehnané, ale těžko po tomto utkání hledat jiný výraz. Kabina se po utkání zavřela, za zavřenými dveřmi probíhala grilovačka. Tedy doufejme, protože nic jiného by na místě teď ani nebylo.
Ideálně si vzpomenu na zázrak na ledě v podání mladých Američanů na olympiádě v Lake Placid z roku 1980. Tam se kouč s klukama nemazlil, bezprostředně po vypuštěném zápase zažili možná nejtvrdší tréninkový dril v jejich kariérách. Přesně to by teď potřebovali čeští mladíci, bez ohledu na to, jaký rok visí na hlavičce kalendáře.
Výsledek utkání tak nějak vysílá z Kanady do Česká signál: „Postup máme jistý, ser*me na to.” Tohle jim ale žádný z náročných českých fanoušků tolerovat nebude.
Teď čekají na české mladíky Američané. Za odměnu za svůj přesvědčený výkon vyfasovali toho nejtěžšího soupeře. po právu, nic jiného si nezaslouží. V podstatě jen postup by mohl částečně zahladit stopy této blamáže. I když ani ten by si snad teď ani nezasloužili. A pokud ano, budou to muset ukázat. Sami se dostali do těžké situace, sami se potom budou koukat českým fanouškům na ulici do obličeje.
Zdroj: MS juniorů 2022
