Pět zásadních faktorů, které dovedly Oceláře ke zlatému hattricku
Třinečtí Oceláři dokázali něco, na co česká nejvyšší hokejová soutěž čekala 20 let. Ve čtvrtečním finálovém utkání číslo šest zvítězili poměrem 2:1 a odvezli si z největší haly v republice do Slezska Masarykův pohár. Ten je v posledních letech pod místními Beskydami jako doma.
Každá velká mozaika se skládá z velkého počtu malých dílků. Pokud do sebe zapadnou, pak teprve zafunguje ona stále omílaná chemie. Tohle je těch pět zásadních dílků zmíněné skládanky, které letos dovedly Oceláře ke zlatému hattricku.
VYROVNANOST KÁDRU
Po tomhle touží snad každý hokejový trenér. Mít v sestavě čtyři vyrovnané formace, přičemž každá z nich je v klíčový moment utkání schopna rozhodnout zápas. Samozřejmě, i Třinec měl v týmu svá elitní esa a takzvané pracanty, kteří odvádí nepopulární černou práci.
Když se ale podíváme na statistiky, žádný z třineckých hokejistů nefiguroval už v základní části na předních pozicích produktivity. Nejlepší byl na osmém místě Martin Růžička, který nasbíral o 22 bodů méně než celkový vítěz kanadského bodování Filip Chlapík. To i přesto, že Oceláři nastříleli třetí nejvyšší počet branek ze všech týmů.
Stejně tak tomu bylo i v play-off. Tam první tři pozice obsadili poražení finalisté, až na čtvrté pozici se usadil třinecký Andrej Nestrašil s 11 body. Do první desítky produktivity se ve vyřazovacích bojích vlezl už jen Růžička.
Ofenzivní síla Třince byla rozložena, nikdo nedominoval tak, jako ve Spartě nebo v Českých Budějovicích. A když už, sbírali elitní borci hromadu bodů ve smrtících přesilovkách. Tam neměli Oceláři absolutně žádnou konkurenci.
PROFESIONALITA
Pamatujete si, když v prosinci Václav Varaďa oznámil, že po sezoně končí? Byl z toho poprask. Začali se šířit diskuse, že to bude mít na kabinu nepochybně negativní vliv. Že hráči nebudou mít motivaci tvrdě bojovat o své místo v sestavě, kterou už v další sezoně povede někdo jiný.
Mluvilo se o neshodách se sportovním manažerem klubu Peterkem, Varaďa se rozhodl vypovědět netradičně dlouholetý kontrakt. Nic příjemného. Dnes mluví třinecký kouč o rozdílných vizích.
Přesto to Oceláři ustáli. Varaďa dokončil sezonu se ziskem třetího titulu v řadě, s klubem se přes všechno rozchází v dobrém. Sám kouč, hráči i prezident klubu Ján Moder říkali, že jsou to profíci. Tato slova se později bez výjimky potvrdila.
VÁCLAV VARAĎA
I přes to všechno udržel Varaďa v kabině Ocelářů vítěznou mentalitu. Od jeho příchodu dokázal na střídačce během pěti sezon to, co se podařilo naposledy pouze ve Vsetínské dynastii Horstu Valáškovi.
Měl jasný směr, do kterého si nenechal mluvit. Ze svých svěřenců dokázal vyždímat naprosté maximum. Říká se, že 364 dní v roce ho mohli mít hráči občas plné zuby, jen aby ten 365 den mohli slavit.
V souboji s jeho protivníkem Josefem Jandačem je označován právě on za možná klíčový faktor, který rozhodl finále. Podle prezidenta klubu je to přesně ten vítězný typ, který Ocelářům v předchozích letech chyběl.
NEČEKANÉ TRUMFY
Cit pro výběr hráčů je další faktor, který v posledních letech v Třinci mimořádně funguje. Nejedná se jen o borce typu Růžička či Nestrašil. Ideální příklad letošního nečekaného žolíka je Vladimír Svačina.
Z Vítkovic si musel během sezony sbalit kufry, Oceláři si ho stáhli hlavně do prvoligového Frýdku. Jenomže pak přišel koronavirus a marodka, díky čemuž se Svačina vrátil zpátky do Třince, odkud v roce 2019 odešel.
V play-off to byl právě ten žolík, který psal velké příběhy. Rozhodl bezbrankové druhé semifinálové utkání v nájezdové loterii, ještě důležitější nájezd proměnil v posledním finálovém utkaní. Proměněné trestné střílení znamenalo nakonec vítězný gól.
Ale nebyl to jen Svačina, který překvapil. Stejně tak se z Frýdku v sestavě mistrů prosadil sedmadvacetiletý Mikuláš Zbořil. Byť jeho hrubka ve čtvrtém finálovém utkání v O2 Aréně nastartovala obrat Sparty, rozhodně nebudil svou spolehlivou hrou dojem prvoligového beka.
KLÍČOVÁ ROZHODNUTÍ
Od začátku bylo jasné, že ve finále mezi Třincem a Spartou budou rozhodovat detaily. Tohle tvrzení se potvrdilo, když měly oba celky po čtyřech zápasech shodně dvě vítězství, série se tak stěhovala do Werk Arény.
Třinečtí trenéři se rozhodli pro nečekaný tah, kdy rozdělili dvojici Vrána – Růžička, která spolu hrála prakticky celou sezonu. Žádné drastické změny, jen kosmetická úprava s cílem oživit hráče, od kterých trenéři čekali, že by mohli sérii rozhodnout.
Výsledek? Do té doby v play-off trápící se Martin Růžička gól a dvě asistence. Oceláři zničili v klíčovém pátém utkání Spartu na domácím ledě 7:3.
Za geniální tah se dá taky označit volba brankáře pro zápas číslo šest. Zatímco Pražané vsadili opět na Júliuse Hudáčka, kterému se utkání v Třinci vůbec nepovedlo, Varaďa vsadil poprvé v play-off od začátku zápasu na Marka Mazance.
Po utkání kouč Ocelářů řekl: „Prostě jsem to cítil. Musíte to mít v sobě. Cítil jsem, že to Marek zavře, a neměl o tom pochybnosti. Dělám kroky, o kterých jsem přesvědčený,” dojatě odpovídal na jeden z dotazů pro iDnes.
Zdroj: Tipsport Extraliga, HC Oceláři Třinec
