Musíme to uhrát vůlí, kterou nemáme. Srdcař Žižka o mizérii Zlína i dezolátním stadionu

Dvaačtyřicetiletý veterán Beranů Tomáš Žižka stál v létě před těžkým rozhodnutím. Buď ukončit kariéru, nebo najít síly ještě na jednu sezonu, která měla být pro Zlín kritická. Nakonec skutečně je, možná ještě víc, než by před startem ligy čekal. 

Zlín se řítí střemhlav do průšvihu. V nedůstojném prostředí moderní doby. Předvádí na extraligové poměry nedůstojné výkony. Deprese leží ve zlínské kabině od prvního kola.

Součástí potápějící lodi je i dlouholetý srdcař Tomáš Žižka. Před sezonou našel ještě poslední zbytky motivace. Věřil, že bude součástí týmové vůle, která odvrátí katastrofický scénář, který jim předpovídá řada odborníků. Aby se mohl soustředit plně na svou hru, vzdal se i kapitánského céčka.

Teď je ale součástí situace, ve které Berani  nikdy nebyli. Jedenáctá sezona zlínského odchovance je bezesporu nejtěžší zkouškou jeho kariéry. Loučit se po sezoně fiaskem rozhodně nechce.

Pro Zlínský deník se Žižka rozpovídal o současné tristní situaci týmu: „Kritické je to už dlouho. Když už konečně uhrajeme body, tak v dalších zápasech je naše hra špatná. Psychika nás všech není ideální, v této situaci nikdo nikdy z nás nebyl. Odráží se to pak na výkonech,” vyprávěl lídr kabiny Beranů.

Součet letošní bilance je tragický. 38 odehraných zápasů, 25 bodů a jen 7 vítězství. Loni získali Ševci za 52 kol 43 bodů. To se ale nepadalo a za nimi byli ještě slabší České Budějovice s prvoligovým kádrem. Se současnou formou to vypadá na ještě horší výsledek než loni.

V sezoně, kdy poslední tým padá rovnou do Chance ligy a o jednu pozici lepší tým bude skládat reparát v baráži. Recept na záchranu hledá Žižka i celý tým hodně ztěžka: „V této situaci si nemůžeme říct, že půjdeme hrát dobrý hokej, musíme to ubojovat a dávat góly. Uhrát to vůlí, kterou někdy ani nemáme,” líčí zlínský odchovanec.

Křik a výčitky v kabině jsou v této sezoně běžnou záležitostí. Nedávno se snažil se zvýšeným hlasem promluvit do duše kádru i bývala legenda Petr Čajánek. Bez efektu: „V kabině kolikrát můžeme křičet jak chceme, výkony se však řeší na ledě a ne podle toho, kdo toho nejvíce nařve.”

CHÁTRAJÍCÍ SVATOSTÁNEK

Kriticky nevypadají jen výkony Beranů na ledě, ale taky samotný obal celé organizace s názvem Zimní stadion Luďka Čajky. Z kdysi uznávaného chrámu zlínských hokejistů se stává kůlnička na dříví.

„Když jsem v roce 2001 odcházel do Ameriky, tak zázemí tehdy bylo více než dostačující. Po mém návratu však vše vypadalo stejně, za tu dobu se v kabinách nic neodehrálo. Jsou v havarijním stavu, nefunguje klimatizace. Sprchy jsou v dezolátním stavu,” říká Žižka, který už na místním zimáku něco zažil.

Klub si dělal ještě nedávno naděje na rekonstrukci stadionu. Rozpracovaný projekt se však zadrhnul na administrativních záležitostech.

„Zlín od NSA nedostane dotaci na rekonstrukci zimního stadionu. Nevlastní malý pozemek. To znamená, že asi 10 let zůstane stadion beze změny. Město pouze zalepí netěsnou střechu, vymění mantinely a snad i sedačky,” napsal nedávno na svém Twitteru reportér ČT Sport Josef Kvasnička.

Zlín je na cestě do pekel, zbraně ale neskládá. O zázrak se ve žlutomodrém dresu pokusí i trojice nových posil Valentin Claireaux, Petr Šidlík a Pavel Makarenko. 

Jenomže na druhé straně posiluje i Kladno, které je největším a vlastně jediným konkurentem Beranů v této sezoně. Varovnou blikající kontrolku podtrhuje i fakt, že mají Rytíři osmibodový náskok.

Zdroj: PSG Berani Zlín, Zlínský deník