Ze studenta čtvrtfinalistou Australian Open, v rozmezí půl roku! Nezvyklá cesta Bena Sheltona k profesionálnímu tenisu
Cesta mezi tenisovou elitu je pro většinu hráčů zdlouhavá a často neúspěšná. Najdou se však hráči tak nadaní, že se probojují mezi nejlepší tenisty světa v mžiku oka. Případem za všechny budiž dvacetiletý Američan Ben Shelton. Během pár měsíců se z univerzitního šampiona totiž stal čtvrtfinalistou Grand Slamu a po boku svého otce zdaleka neřekl poslední slovo.
Urostlý levák z Atlanty, jenž září úsměvy na všechny světové strany o sobě dává v posledních měsících vědět stále častěji. Nicméně ještě před necelým rokem byste ho na okruhu ATP hledali marně. Zvolil totiž na radu svého otce dosti nezvyklou cestu k profesionálnímu tenisu. Výsledky naznačují, že to byla volba správná.
Tenisové začátky a zázemí
Shelton pochází z čistě tenisové rodiny. Otec Bryan je dlouholetým univerzitním trenérem a také bývalým hráčem elitní stovky, matka Lisa bývala nadějnou juniorkou. I přes jasný předpoklad pro hraní tenisu nehodlali rodiče svého syna do výběru sportu nutit. Dokonce do svých dvanácti let nehrál pravidelně, věnoval se primárně americkému fotbalu v pozici quarterbacka.
V pubertě jako by se najednou něco změnilo, mladý Ben začal tenis milovat. Přirozeně si ho pod svá křídla vzal v pozici trenéra jeho otec. Shelton začínal sbírat vítězství jako na běžícím pásu a cesta ve šlépějích otce vypadala stále reálněji.
Po přesunu do kategorie juniorů dostal v tu dobu teprve šestnáctiletý mladík nápad, vycestovat na turnaj juniorského okruhu ITF mimo Ameriku. Otec se ho zeptal „Jsi nejlepší junior v USA?“ Ben reagoval, „Nejsem tati.“
Otec na něj: „Proč chceš teda hrát v zahraničí, když ještě nejsi nejlepší tady?“ Shelton si vzal tuto radu k srdci a do letošního roku neodehrál jediný zápas mimo Spojené státy americké.
Univerzitní tituly
Ve svých sedmnácti letech začaly přicházet nabídky sportovního stipendia od prestižních univerzit. Otec Bryan trénoval na „University of Florida“, a tak bylo jasné, kam jeho syn zamíří.
Ve svém prvním roce dokázal Shelton v týmové soutěži NCAA pomoci „Gators“ k zisku celostátního titulu rozhodující výhrou a zakončil sezonu se zápasovou bilancí 10-2. V loňském roce naopak opanoval individuální šampionát a stal se tak univerzitním hráčem číslo jedna.
Raketový vzestup
Student financí začal pokukovat po profesionálním okruhu ATP. Díky výsledkům z univerzity se mu dostalo několika divokých karet na turnaje kategorie Challenger Tour, kde prakticky okamžitě začal získávat důležité body do žebříčku.
Širšímu tenisovému okolí se ukázal až na srpnovém Masters v Cincinnati. V prvním kole porazil, ve třech setech v tu dobu šestapadesátého hráče žebříčku, Lorenza Sonega. Ve druhém kole ho čekal pátý hráč světa Casper Ruud. Shelton exceloval. Bez výraznějších potíží zvítězil dvakrát 6-3 po prakticky perfektním výkonu a když v závěrečné hře zahrál vítězný lob zády k síti, sám nevěřil svým očím.
Když vypadl v prvním kole US Open ohlásil Shelton přerušení studia a plný přesun mezi profesionály. Dodal však, že má v plánu ve studiu financí pokračovat na dálku. V závěru sezony přišla šňůra tří titulů na Challengerech v řadě. Díky těmto výsledkům se 21. listopadu poprvé podíval do elitní stovky, celý rok zakončil na místě sedmadevadesátém.
První turnaje mimo USA a životní úspěch
Rok 2023 pro Sheltona znamená první plnou sezonu v pozici profesionála a také s tím spojené cestování mimo rodnou zem. Své působení odstartoval na Novém Zélandu, kde vypadl ihned v prvním kole kvalifikace s Australanem Jamesem Duckworthem. Další týden už se mu podařilo připsat první vítězství, nic ale nenasvědčovalo výraznější šanci na delší setrvání v pavouku Australian Open.
Los byl pro Sheltona příznivý. Do prvního kola nastoupil proti nenasazenému Číňanovi Zhizhen Zhangovi. Po dlouhé bitvě nakonec dokázal Američan zvítězit v tiebreaku závěrečný sady, připsal si tak první kariérní výhru na Grand Slamu. Tím jeho cesta turnajem však jen začala.
Další dva zápasy zvládl Shelton bez ztráty setu i navzdory nevraživé atmosféře. Ve třetím kole se totiž střetnul s domácím miláčkem Alexeiem Popyrinem. „Byla to podobná atmosféra jako při venkovním zápase na univerzitě. Už při vstupu na kurt mě fanoušci vybučeli, ale dokážu si toto nepřátelské prostředí užívat.
Nikdo vás nepodpoří, když zahrajete vítězný úder. Umí to být chvílemi trochu hořké, primárně mě to ale spíš motivuje. Zápas jsem si užil a poprvé jsem se tu cítil na kurtu jako doma,“ odpovídal Shelton na zvídavé otázky novinářů po životním postupu do osmifinále.
Americká derby
V osmifinále narazil na nenasazeného krajana Jeffreyho Johna Wolfa. I tento zápas se dostal do rozhodující páté sady. Shelton nakonec zvítězil po výsledku 6-7, 6-2, 6-7, 7,6 a 6-2, které mu tak zaručilo skok žebříčkem až na 43. místo.
Někdo by mohl namítnout, že měl dvacetiletý tenista z Atlanty obrovské štěstí na los. Něco pravdy na tom bude, přeci jen ve čtyřech zápasech nehrál s jediným hráčem TOP 50. To se změnilo ve čtvrtfinálovém souboji, kdy narazil na dalšího krajana Tommyho Paula.
Paul šel do zápasu jako favorit. Pětatřicátý hráč žebříčku měl za sebou výhry nad dvěma nasazenými Španěly, Davidovichem Fokinou a Bautistou-Agutem. Tato zkouška byla pro Sheltona tou zatím nejtěžší.
Starší a zkušenější z dvojice Američanů nakonec prokázal přeci jen stabilnější výkonnost a po výsledku 6-7, 3-6, 7-5 a 4-6 se Shelton musí s Melbourne rozloučit. Tato nečekaně dlouhá cesta turnajem se každopádně stala jedním z nejvýraznějších příběhů letošního Australian Open.
V průběhu turnaje ukázal Shelton vítěznou mentalitu a do jisté míry i drzost. Tyto atributy předurčují tohoto mladíka k dalším úspěchům a mužský tenis v USA tak živí naději na ukončení dvacetiletého čekání na Grand Slamového šampiona.
Zdroj: New York Times, Australian Open
