19.3.2011 vstoupil Jon Jones do dějin smíšených bojových umění jako nejmladší šampion UFC. Neskutečným výkonem tehdy umlátil šampiona Mauricia „Shoguna“ Rua a sebral mu šampiónský opasek.

Jon Jones se stal od svých prvních krůčků v UFC miláčkem Dany Whitea

Dvojnásobný šampion UFC, nejmladší držitel titulu, nejvíce titulových obhajob, nejdelší série bez porážky v UFC a člen Síně slávy. To je jen krátký výčet rekordů, které drží žijící MMA legenda Jon Jones. Pojďme se proto vrátit o 12 let dříve, kdy začala jeho neskutečná jízda šampiona šampionů UFC.

„Bones“, který dostal svou přezdívku kvůli jeho štíhlé postavě, vstoupil do vod UFC v létě roku 2009. Již v prvních zápasech se stal miláčkem Dany Whitea.

A byl to právě šéf největší světové MMA organizace, který orodoval za své nejžhavější zboží po diskvalifikaci za zakázané lokty, kdy mu byla odepřena jasná výhra. Dodnes tak svítí v rekordech Jonese jediné červené políčko s přívlastkem „diskvalifikace“.

Po návratu ale najel zpět na vítěznou vlnu a když o dva roky zničil do té doby neporaženého Ryana Badera, dostal se k titulové šanci. V té zahrála svou roli i štěstěna, protože Jones se v titulovém zápase ocitl jako náhradník za zraněného Rashada Evanse.

Před dvanácti lety se stal nejmladším šampionem UFC

A tak se 19. března 2011 na UFC 128 utkal tehdy 23letý Jon Jones s šampionem polotěžké váhy Mauriciem „Shogunem“ Ruem. Celý svět viděl zrod legendy a rekord nejmladšího šampiona UFC, který drží i po 12 letech.

Jones již od začátku zápasu diktoval tempo a po necelých 30 vteřinách dostal svého soupeře na zem a tam jen ničil krátkými údery přes tři minuty. Když pak Shogun vstal, dostal sérii tvrdých úderů a jen tak tak ustál první kolo.

Když pak šampion o přestávce odcházel ke svým trenérům, dýchal hodně zhluboka. Jones se pak do zkušeného Brazilce pustil i v úvodu druhého kola, kde jej trefil pekelným loktem z otočky. Když pak v polovině kola dostal Jones svého protivníka opět na zem, v tu chvíli šampion pocítil, že polotěžká váha toho večera změní svého krále hned v první obhajobě.

Onoho večera se zrodila legenda

Jones byl toho večera rychlejší, přesnější a silnější v postoji i na zemi. Třetí kolo pak už vypadalo jako hra kočky s myší. Po minutě vzal agilní mladík svého soupeře opět na zem a tam jej zasypával tvrdými lokty. Když se pak Brazilec pokusil opustit nekomfortní zónu, Jones mu dal tvrdý spodek, koleno na hlavu a rozhodčí musel ukončit zápas.

Onoho večera začala jeho neskutečná série rekordů. Onoho večera se zrodila legenda. Přestože Jones v průběhu let zažíval mnohé kontroverze, před dvěma týdny opět dokázal šokovat svět bojových sportů, když po třech letech bojového půstu získal titul šampiona těžké váhy.

Mnozí odborníci jej tak právoplatně považují za toho vůbec nejlepšího bojovníka historie smíšených bojových umění. Záznam celého utkání najdete na videu níže. Nenechte si ujít výkon, který vstoupil do dějin MMA.

Zdroj: UFC, Wikipedia, Twitter účet – Josh

Turnaj UFC 286 v Londýně nám nabídl i souboj bývalého zápasníka Oktagonu, kterým není nikdo jiný, než Ludovít Klein. Ten třetí výhru v řadě bohužel neslavil, nakonec se musel spokojit s remízou. Co řekl po turnaji?

Ludovít Klein si připsal třetí zápas v řadě bez prohry! Nicméně ze třetí výhry v řadě se radovat nemůže, jelikož mu byl Jai Herbert více než vyrovnaným soupeřem. První slovenský bojovník v UFC tedy roli favorita nedostál.

V prvním kole přitom začal zápas právě Klein o něco lépe. V druhé minutě krásně chytil kop, který mu mířil na žebra, a doručil úspěšný takedown. Herbert je ale skvělý v brazilském jiu-jitsu a šlo to znát.

Ve druhém kole, které bylo vyrovnané, působil o něco lépe Klein. Držel střed oktagonu, byl přesnější, aktivnější a třebaže nedostal Herberta do nějak velkých problémů, byl nebezpečnější.

Třetí kolo bylo pro změnu nahoru dolu. Klein byl zpočátku aktivnější, kreativnější a lépe trefoval, snažil se Herberta několikrát překvapit. Jenže ve druhé polovině kola dostal Herbert Kleina na zem. Ten se ale nevzdal, dokázal vstát a sám doručil takedown.

Zápas došel až na body, rozhodčí poté určili remízu. Klein měl štěstí v tom, že jeho soupeři strhli dva body za úder do slabin, jinak by měl nyní na kontě porážku.

V UFC má tak aktuálně sérii tří vítězství, dvou porážek a jedné remízy. Co vzkázal jeden z nejlepších slovenský MMA bojovníků svým fanouškům?

„Tak z Londýna si napodruhé přivážím remízu. Mrzí mě první kolo, které jsem pokazil nejvíc, ale i napříč tomu jsem si tento zápas neskutečně užil!

Jsem rád, že mi vycházely věci, které jsme trénovali, ale ukázaly se další, na kterých je potřeba pracovat. Ovšem to je krása tohoto sportu. Stále je co se učit a v čem se zlepšovat,“ napsal na Instagram.

Zdroj: UFC

UFC za sebou má další číslovaný turnaj, tentokráte s pořadovým číslem 286. Fanoušci v Londýně mohli vidět skvělé zápasy, několik ukončení a hlavně úspěšnou obhajobu domácího šampiona. Jak turnaj vypadal?

Early prelims

Už první karta turnaje UFC 286 nabídla zajímavé zápasy. Hned na úvod se střetly Juliana Miller a Veronica Hardy, přičemž zápas skončil na body, když Miller nedokázala potvrdit roli poměrně velké favoritky a prohrála.

Nejočekávanějším soubojem byl ovšem duel Jaie Herberta s Ludovítem Kleinem. Viděli jsme poměrně vyrovnaný, nicméně velmi atraktivní zápas. Bojovalo se na zemi, bojovalo se i v postoji. A došlo se až na body. Zápas skončil remízou, Klein za to vděčí stržení bodu Herbertovi za dva údery do slabin. Připsal si třetí zápas bez prohry v řadě.

Následovala parádní štípaná mezi skotskou Joanne Wood a brazilskou Luanou Carolinou. Od začátku měla navrch rodačka z Glasgow, byla tvrdší, aktivnější a hlavně šla pořád dopředu. Tříkolová řežba skončila na body a výhru si připsala Skotka.

Poté jsme se dočkali prvního předčasného ukončení londýnského galavečera. Postaral se o něj domácí bojovník Jake Hadley, který skvěle trefil na tělo Malcolma Gordona, kterého posléze pouze dokončil na zemi.

Předposlední zápas první karty bohužel skončil velice brzy za nešťastných okolností. Duško Tudorovič si totiž poranil koleno a čeká jej zřejmě operace a spolu s tím i delší pauza. Vítězství si tak připsal Christian Leroy Duncan.

Perfektně však brzký konec předešlého zápasu vynahradila dvojice Lerone Murphy a Gabriel Santos. Tvrdé přestřelky v postoji, aktivní boj na zemi, velké tempo. Tři kola krásného zápasu ovládl na body domácí Murphy.

Prelims

Prelims kartu odstartoval pořádně dramatický souboj. Do akce šel talentovaný Muhammad Mokaev, soupeřem mu byl Jafel Filho. Sice se nejednalo o nejatraktivnější duel večera, nicméně Mokaev si získal pořádný respekt.

Ve třetím kole mu totiž Filho nepříjemně chytil nohu a ani komentátoři UFC nechápali, jak je možné, že Mokaev neodklepal. Ze složité situace se nejen vyhrabal, dokonce utáhl Brazilce na škrcení.

Jakmile Filho odklepal, tak už Mokaev dal najevo, že jeho noha rozhodně není v pořádku. Kulhal a jeho nohu rozhodně čeká vyšetření. 22letý rodák z Ruska má nyní bilanci 10-0.

V dalším duelu jsme pro změnu viděli neuvěřitelně tvrdý knokaut. Postaral se o něj Yanal Ashmouz, který brutálně vypnul Sama Pattersona. Ten se po zápase pořádně dlouho hledal a přicházel k sobě.

Předposlední duel prelims karty skončil na body. Tříbodovou atraktivní podívanou obstarali Chris Duncan a Omar Morales. K vidění byly tvrdé přestřelky a k tomu pět úspěšných takedownů domácího borce. Ten po zásluze vyhrál na body na split-decision.

Roli velkého favorita pak v posledním souboji prostřední části turnaje potvrdil Jack Shore, který vesměs nedal šanci Makwanu Amirkahimu. Toho ve dvou kolech postupně rozebíral, aby doručil úspěšný rear-naked choke.

Hlavní karta

Vettori zkušeně došel pro výhru, Maia přestřílela svou soupeřku

Hlavní kartu otevřel souboj dvou elitních borců ve střední váze. Marvin Vettori jako čtyřka, Roman Dolidze jako devítka. Italský bojovník mohl pouze ztratit, Gruzínec mohl především získat. Jako favorit byl vnímán bývalý titulový vyzyvatel.

Dolidze byl v celém zápase tím, kdo spíše držel střed klece a byl tím, kdo se snažil tlačit. Jenže Vettori odváděl skvělou práci. Všechna tři kola se odehrála v postoji a Ital skvěle bránil Gruzíncovy pokusy o útoky. Navíc sám skvěle dokázal kontrovat.

Byl to tak právě Vettori, kdo dokázal přesvědčit bodové rozhodčí o své výhře. Ostatně si připsal více signifikantních úderů a byl navíc přesnější. Dost možná si tak řekl o další titulovou šanci. Vše ale bude záležet na tom, jak dopadne titulová odveta mezi Alexem Pereirou a Israelem Adesanyou.

Další byla na řadě poslední ženská bitva na turnaji. Proti sobě se postavily osmička a dvanáctka muší váhy, konkrétně Jennifer Maia a Casey O’Neill. Favoritkou byla druhá jmenovaná, nicméně Maia má větší zkušenosti a proto bylo vhodné brát kurzy s rezervou.

A to se v zápase také potvrdilo. Maia totiž nasadila vysoké tempo v počtu úderů a měla jasnou taktiku, svou soupeřku jednoduše přestřílet. Sice byla většinu zápasu v ústupu, jenže O’Neill se kvůli skvělé taktice Brazilky dostávala k jedničkám, maximálně dvojkám. Nedokázala rozjíždět delší kombinace a v zápase se to projevovalo.

Když tedy po zápase nad hlavu zvedala ruce Brazilka, nikoliv skotská rodačka, nebylo se čemu divit. Každopádně se jednalo o další atraktivní duel, který rozhodně bavil. O’Neill prohrála v kariéře vůbec poprvé.

Nelson doručil armbar, Gaethje těsně porazil Fizieva

Gunnar Nelson a Bryan Barberena se postarali o první zápas na hlavní kartě, který nemuseli rozhodovat bodoví rozhodčí. Do duelu šel jako mírný favorit Islanďan, nicméně Američan je znám pro svou divokost, kterou ale proti Nelsonovi nestihl předvést.

Nelson totiž předvedl přímo až profesorský výkon. Barberena prakticky nedostal šanci v zápase cokoliv ukázat. Jakmile se pak zápas dostal na zem, byl Islanďan ve svém živlu a devět vteřin před koncem prvního kola nasadil úspěšný armbar.

Barbarena nedokázal do konce kola vzdorovat a raději odklepal. Zachránil si tak ruku, připsal si ale druhou prohru v řadě a k tomu druhou v řadě na submisi. To Nelson podruhé v řadě vyhrál a celkově si připsal už 13. výhru na submisi.

Pro nebritské publikum zřejmě nejočekávanější souboj hlavní karty nastal hned před titulovým duelem. Justin Gaethje a Rafael Fiziev patří mezi nejatraktivnější bojovníky nejen v lehké váze. Jejich zápasy baví, slibují pořádné řežby v postoji a nic jiného se nečekalo od jejich měření sil.

Jako favorit šel do duelu překvapivě méně zkušený Fiziev, ovšem Gaethjeho kvality nelze vůbec podceňovat. V UFC totiž nikdy nebojoval s bojovníky mimo top 10 žebříčku a porazili jej jen Eddie Alvarez, Dustin Poirier, Khabib Nurmagomedov a Charles Oliveira.

Od prvních minut ale bylo zřejmé, proč tomu tak bylo. Fiziev do zápasu vstoupil velmi agresivně, byl navíc rychlostně lépe vybavený a Gaethje byl nezvykle tím, kdo v zápase tolik netlačil. Oba dávali do svých úderů i kopů spoustu síly, současně šlo znát, že před sebou mají respekt.

Druhé kolo se neslo v podobném duchu. Nicméně zdálo se, že má stále Fiziev mírně navrch. Dobře kombinoval údery, střídal své kombinace a Gaethje to neměl lehké. Přesto také trefoval. Gaethje navíc uštědřil svému soupeři nepěkný eye-poke a zdálo se, že právě ten hodně naklonil zápas v jeho prospěch.

Třetí kolo Gaethje jasně ovládl a být tato pětiminutovka o něco delší, dost možná by Fizieva dokázal knokautovat. Našel totiž recept, trefil hned několik zdviháků a na závěr doručil i takedown.

A výsledek? Velmi těsně vyhrál Gaethje na body na split-decision. Oba borci ovšem doručili parádní zápas! Ustáli, co by mnoho jiných neustálo. Zkrátka krásný duel.

Edwards zůstává šampionem!

Hlavní zápas večer nabídl završení trilogie a titulovou odvetu, do níž se postavili Leon Edwards a Kamaru Usman. Usman po dlouhé době nevstupoval do zápasu jako šampion, když jej v předešlém duelu Edwards ukončil v pátém kole parádním highkickem.

Do tohoto souboje šel Usman jako favorit, nicméně první kolo měl lepší Edwards. Skvěle kopal, takticky si počínal náramně. Navíc odmítal Usmanovy pokusy o takedown, který kromě držení středu klece neměl navrch víceméně v ničem.

Druhé kolo ale bylo jiné. Usman byl mnohem aktivnější, dostal Edwardse do mírných problémů, doručil i takedown, nebyl daleko k pokusům o nasazení škrcení. Edwards sice stále hrozil, ale kolo šlo určitě za Usmanem.

Do třetí pětiminutovky vstoupil akčně opět Usman. Doručil takedown, Edwards mu ale ze země vstal. Při druhém pokusu dostat rodáka z Jamajky na zem se však Edwards chytil pletiva a tak došlo ke stržení bodu.

Mimo to se jednalo o dosud nejvyrovnanější kolo. Edwardsovy kopy psaly vlastní příběh, zatímco Usman spoléhal na to, že se mu podaří takedown, popřípadě, že Edwardse rozebere svými údery na hlavu.

Ve čtvrtém kole se začalo projevovat, že Usman inkasoval mnoho kopů na tělo. I on se svou kondicí začínal vypadat unaveně a Edwards toho velice dobře využíval. Usman sice doručil takedown, jenže zápas na zemi udržet nedokázal, a Edwards byl v postoji přesvědčivější.

Poslední pětiminutovka nabídla vyrovnanou podívanou, nicméně Usman vypadal zoufale z toho, že se mu nedařilo Edwardse dostat na zem. Neměl na to už dost sil. A v postoji byl přesnější právě Edwards. Ani jeden borec nenašel recept na to, aby ukončil toho druhého.

A tak zápas došel až na body. Tam je nepsaným pravidlem, že chceš-li porazit šampiona, musíš proti němu dominovat. To rozhodně nebyl Usmanův případ a tak si Edwards připsal úspěšnou první obhajobu.

Zdroj: UFC, Twitter, Sherdog