Spojte se s námi


Motorsport

Velká cena Francie – Informace, program, stream

Formule 1 v letošní sezóně navzdory původnímu plánu odjede „pouze“ dvaadvacet závodů, přičemž dvanáctým podnikem ročníku 2022 je Velká cena Francie (Formula 1 Lenovo Grand Prix De France). Jaký je tedy program a kde můžete průběhu celého závodního víkendu sledovat?

Publikováno

dne

Formule 1 v letošní sezóně navzdory původnímu plánu odjede „pouze“ dvaadvacet závodů, přičemž dvanáctým podnikem ročníku 2022 je Velká cena Francie (Formula 1 Lenovo Grand Prix De France). Jaký je tedy program a kde můžete průběhu celého závodního víkendu sledovat?

Závod ve Francii je jedním z nejstarších v celé historii automobilového závodění. První závody se v této zemi uskutečnily už v roce 1906, přičemž Velká cena Francie je jednou z těch, která stála u zrodu oficiálního mistrovství světa Formule 1 v roce 1950.

Tehdejší podnik vyhrál Juan Manuel Fangio se svou velmi slavnou Alfou Romeo, závodní okruh se ovšem tenkrát nacházel v obci Gueux blízko Remeše.

První závod se na okruhu Paula Ricarda odjel v roce 1971, pracovat se na něm ovšem začalo už dva roky předtím, tedy v roce 1969.

Při tehdejším návrhu okruhu působili v roli konzultantů francouzští závodníci Jean-Pierre Beltoise a Henri Pescarolo. První Velkou cenu v Le Castellet vyhrál Jackie Stewart na svém monopostu Tyrrell 003.

Circuit Paul Ricard

Samotná délka trati činí 5,842 km a skládá se z patnácti zatáček. Circuit Paul Ricard, jak zní oficiální název okruhu nabízí dvě DRS zóny, a to na cílové rovince a na rovince mezi zatáčkami 7 a 8.

První detekční bod pak najdeme v nájezdu do zatáčky číslo 14, druhý se nachází před zatáčkou číslo 7. Formule 1 vypsala Velkou cenu Francie standardně na 53 kol, během kterých piloti ujedou téměř 310 kilometrů.

Kromě detekčních bodů si ale také můžete prohlédnout průměrné rychlosti, kterých piloti v jednotlivých zatáčkách dosahují, a také na jaký převodový stupeň obvykle v dané zatáčce řadí.

Velká cena Francie – program

Poprvé vyjedou vozy Formule 1 na závodní dráhu v pátek 22. července, konkrétně ve 14:00, a to samozřejmě v rámci prvního tréninku (oficiálním názvem Free Practice 1 – pozn. red.). Ten potrvá standardně jednu hodinu.

FP2 odstartuje v tentýž den v 17:00. Třetí a poslední volný trénink pak je na programu v sobotu 23. července, a to v čase od 13 do 14 hodin.

Úderem šestnácté hodiny čeká jezdce a týmy kvalifikace na nedělní Velkou cenu, jejíž start F1 naplánovala na 15:00.

Velká cena Francie – stream

Živé přenosy závodů Formule 1 je možné sledovat na televizních stanicích Sport 1 a Sport 2. K dispozici budou také internetové streamy a v neposlední řadě také F1 TV, kde si můžete přepínat i onboard kamery jednotlivých jezdců.

Právě F1 TV ale nabízí i další funkce, a to livetiming či detailní telemetrii. Kromě kompletního programu F1 můžete sledovat i tiskové konference nebo tréninky a kvalifikace Formule 2 či Formule 3.

Velká cena Francie – kurzy

Závodní okruh, na kterém je velmi těžké cokoliv předpovídat. To je Paul Ricard a Velká cena Francie. Při nedávném podniku sezóny v Rakousku zvítězil Charles Leclerc před Maxem Verstappenem, ovšem nebýt Sainzova odstoupení v důsledku selhání motoru, mohlo mít Ferrari double.

Ve Francii se bude chtít Red Bull v čele s Verstappenem vrátit do sedla a po dvou závodech zase vyhrát Velkou cenu. Do boje o vítězství se ale postupně vrací také Mercedes. Na koho si vsadíte vy?

Kalendář závodů Mistrovství světa vozů Formule 1 pro sezónu 2022

20. března – Velká cena Bahrajnu (Sachír)
27. března – Velká cena Saúdské Arábie (Džidda)
10. dubna – Velká cena Austrálie (Melbourne)
24. dubna – Velká cena Emilia Romagna (Imola)
8. května – Velká cena Miami (Miami)
22. května – Velká cena Španělska (Barcelona)
29. května – Velká cena Monaka (Monako)
12. června – Velká cena Ázerbájdžánu (Baku)
19. června – Velká cena Kanady (Montreal)
3. července – Velká cena Británie (Silverstone)
10. července – Velká cena Rakouska (Spielberg)
24. července – Velká cena Francie (Paul Ricard)
31. července – Velká cena Maďarska (Hungaroring)
28. srpna – Velká cena Belgie (Spa-Francorchamps)
4. září – Velká cena Nizozemska (Zandvoort)
11. září – Velká cena Itálie (Monza)
2. října – Velká cena Singapuru (Singapur)
9. října – Velká cena Japonska (Suzuka)
23. října – Velká cena USA (Austin)
30. října – Velká cena Mexika (Mexico City)
13. listopadu – Velká cena Brazílie (Interlagos)
20. listopadu – Velká cena Abú Dhabí (Yas Marina)

S datem 25. září měla v kalendáři své místo i Velká cena Ruska na okruhu v Soči. Vlivem nedávných událostí na Ukrajině však F1 tento závod z rozpisu odstranila a podle oficiálních informací už ani žádným závodem nahrazena nebude.

Reklama

Motorsport

17. srpen 2002. Den, kdy doping zhatil Tomáši Engemu veškeré naděje v stálou budoucnost ve Formuli 1

Závodnická kariéra Tomáše Engeho se nedá jinak popsat než výjimečná. Natolik výjimečná, že by se ani její filmové zpracování v žádném případě neztratilo mezi ostatními snímky z prostředí motorsportu. Na maďarský závod Formule 3000 17. srpna 2002, tedy přesně před 20 lety, však jediný český jezdec ve Formuli 1 rozhodně nevzpomíná v dobrém.

Publikováno

dne

Závodnická kariéra Tomáše Engeho se nedá jinak popsat než výjimečná. Natolik výjimečná, že by se ani její filmové zpracování v žádném případě neztratilo mezi ostatními snímky z prostředí motorsportu. Na maďarský závod Formule 3000 17. srpna 2002, tedy přesně před 20 lety, však jediný český jezdec ve Formuli 1 rozhodně nevzpomíná v dobrém.

Největší česká závodnická naděje té doby

Tomáš Enge byl již před svou premiérou v F1 osvědčeným závodníkem. Jeho úspěchy v mistrovství Formule 3000 (v té době druhé nejvyšší ligy po F1) mu zaručovaly jistou budoucnost v královně motorsportu.

A když po nehodě Luciana Burtiho ve Spa nadešla možnost zajezdit si v závěrečných třech velkých cenách sezóny 2001, nic nebránilo Engemu začít novou kapitolu kariéry, tentokrát ve Formuli 1.

Bohužel, rok 2002 se ukázal pro Engeho jako zlomový v tom špatném slova smyslu. Tým Prost, jenž jej zaměstnal na poslední tři závody předešlého ročníku F1, na začátku roku zkrachoval. Enge tedy musel zůstat ve Formuli 3000 a doufat, že jeho bohaté zkušenosti v seriálu mu nejen zaručí tížený titul, ale také zasloužené místo v jednom z předních týmů F1.

Smůla se mu však dále lepila na paty. V prvním závodě ročníku 2002 F3000 v Brazílii odstoupil po technické závadě. Třikrát během sezóny jej odstřelili soupeři, včetně jeho největšího rivala o titul Sébastiana Bourdaise. Jeho zkušenosti a um mu nicméně přinesli tři triumfy, a tedy zasloužený boj o titul šampiona.

Osudový závod

Desátý podnik sezóny v Maďarsku bohužel rozhodl naprosto vše. Včetně možné zářivé budoucnosti Engeho ve Formuli 1.

17. srpna 2002 se Enge postavil na čelo startovního roštu vstříc důležitému vítězství v sezóně F3000. Rodák z Liberce předvedl famózní první kolo a ujel zbytku pole již na rozdíl 2,4 sekundy.

Enge dominoval po celý průběh závodu. A ačkoliv nehoda několika vozů v posledních kolech stáhla celý vláček k sobě kvůli výjezdu safety caru, Enge si pohlídal restart v závěrečném okruhu a dojel si na Hungaroringu pro své čtvrté vítězství sezóny.

Vidina titulu F3000 byla stále silnější. Po závodě Enge podstoupil nevinný dopingový test. Co se však nestalo…

Studená sprcha

13. září, měsíc po závodě v Hungaroringu vyšlo najevo, že měl Enge v moči stopy marihuany. Český jezdec směl pokračovat v sezóně, kterou nakonec druhým místem v závěrečném závodě v Monze ovládl. Na chvíli se mohl pyšnit titulem mistra Formule 3000.

1. října přišel od FIA finální verdikt, na který čekal nejen celý Engeův tým, ale také celá česká závodnická obec. Verdikt byl nekompromisní. Enge přišel o deset bodů za vítězství na Hungaroringu, což jej obralo o titul ve Formuli 3000, jenž připadl do klína Bourdaisovi.

Reputace Engeho v mezinárodní závodnické scéně se nenávratně pošramotila. Enge se sice vydal směr Le Mans, vrátil se v roce 2004 do F3000 a okusil i svět amerických závodů. 17. srpen 2002 se však bohužel zapsal do historie českého motorsportu jako den zhaslých nadějí pro Engeho opět okusit svět Formule 1, ve kterém by se rozhodně neztratil.

Zdroj: Formule 2002/03 (Jiří Nikodým)

Pokračovat ve čtení

Motorsport

Sbohem MGU-H, vítej udržitelné palivo! FIA potvrdila změny technických regulí Formule 1 pro rok 2026 a dál

Světová rada motorsportu konečně klepla pomyslným soudcovským kladívkem a stvrdila změny technických předpisů Formule 1 platné od sezóny 2026. V hlavních rolích figurují zvýšené hodnoty elektrického výkonu a stoprocentní udržitelná paliva. Motory nicméně zůstanou stejné, tedy šestiválce s objemem 1,6 litru.

Publikováno

dne

Světová rada motorsportu konečně klepla pomyslným soudcovským kladívkem a stvrdila změny technických předpisů Formule 1 platné od sezóny 2026. V hlavních rolích figurují zvýšené hodnoty elektrického výkonu a stoprocentní udržitelná paliva. Motory nicméně zůstanou stejné, tedy šestiválce s objemem 1,6 litru.

Konečně je to tady. Mezinárodní automobilová federace (FIA) potvrdila reformu pohonných jednotek, které se na trati představí poprvé v roce 2026. S přihlédnutím na důležitost těchto změn se dá pochopit, že proces schvalování trval FIA nějakou tu dobu.

Řídící orgán F1 stanovil čtyři klíčové pilíře nových regulí, které představují další krok k celkové ekologizaci sportu.

Čtyři pilíře budoucnosti Formule 1

Prvním pilířem je zachování spektáklu, což se zaručí tím, že zůstanou fanouškům a expertům známé šestiválce. To znamená, že týmy, respektive jejich dodavatelé motorů, se nebudou příliš výkonnostně odlišovat. Umožní se tím lepší, a tedy atraktivnější závody.

Druhý pojednává o ekologické udržitelnosti. Nové pohonné jednotky budou zahrnovat využití elektrické energie řádově v 50 %. Zároveň jimi budou proudit 100% udržitelná paliva, jejichž výrobou se již nespálí žádný neekologický karbon. Nová paliva tak budou splňovat všechny emisní regule. A to hlavně díky tomu, že spalováním paliva během jízdy se již nevyloučí žádný oxid uhličitý.

Třetí se charakterizuje finanční udržitelností. Vývoj pohonných jednotek bude týmy stát mnohem méně peněz díky již zavedeným finančním stropům. Tím se zajistí snížení celkových nákladů týmů na konstrukci vozů. FIA nicméně stále hodlá prezentovat F1 jako světovou výkladní skříň technologického vývoje.

Závěrečný pilíř má zaručit atraktivitu motorů pro další potenciální výrobce pohonných jednotek. Předpisy by měly umožnit vstup novým značkám do F1. Všichni odstartují do nové éry ze stejného bodu (alespoň na papíře), a tak se tyto značky nemusejí bát, že již zavedení výrobci budou mít oproti nim nějaký velký náskok.

Další zásadní body nových regulí

Pohonné jednotky pro sezóny 2026 a dál stále budou produkovat výkon přesahující tisíc koňských sil.

Síla kinetického motoru (MGU-K) se zvýší trojnásobně z aktuálních 120 kW na 350 kW. Zároveň bude MGU-K uložen v bezpečností schránce společně s veškerými elektrickými zařízeními, které budou podléhat recyklaci.

Co však s novými předpisy zmizí z motorů budoucnosti je MGU-H (motorgenerátor tepelné energie).

Objem využitého paliva se oproti původní specifikaci motorů V8, využívané v Formuli 1 do roku 2013, dostane na poloviční hodnoty.

Zdroj: F1

Pokračovat ve čtení

Motorsport

Tak to je nádhera! Podívejte se, jak vypadá auto, se kterým pojede Kimi Räikkönen závod NASCAR

Kimi Räikkönen, který na konci loňského roku uzavřel svou bohatou kariéru závodníka Formule 1 se zase vrací k závodění. Tentokrát ovšem nikoliv v rámci Velkých cen královny motorsportu, nýbrž si vyzkouší sérii NASCAR. A auto, se kterým pojede je vskutku nádherné!

Publikováno

dne

Kimi Räikkönen, který na konci loňského roku uzavřel svou bohatou kariéru závodníka Formule 1 se zase vrací k závodění. Tentokrát ovšem nikoliv v rámci Velkých cen královny motorsportu, nýbrž si vyzkouší sérii NASCAR. A auto, se kterým pojede je vskutku nádherné!

Dlouho mu ta pauza od závodění a motorsportu nevydržela. Räikkönen totiž po svém odchodu prohlásil, že mu Formule 1 ani trochu chybět nebude. To samé platí o závodění obecně, finská legenda si zkrátka chtěla dát pauzu od cestování a veškerých aktivit s tím spojených a věnovat se hlavně rodině.

Snad jediný druh motorsportu, který v tu chvíli připadal v úvahu byly motokáry, ke kterým chová Räikkönen lásku už od útlého věku.

Nutno podotknout, profesionálním závodníkům ovšem po ukončení kariéry zkrátka chybí ten adrenalin. Ten pocit, když nasednou do závodního auta, nasadí si helmu a plně soustředí na svůj výkon.

V nedávném čase tak Räikkönen oznámil, že se zúčastní závodu NASCAR, který se uskuteční 21. srpna na ikonickém okruhu Watkins Glen. Tento okruh ostatně hostil závody Formule 1 v rámci Velké ceny USA v letech 1961 až 1980.

Kromě něj by v závodě měli účinkovat také bývalý pilot F1 Daniil Kvjat nebo vítěz Le Mans 2010 Mike Rockenfeller.

Dvaačtyřicetiletý Fin ovšem už nějaké zkušenosti s NASCAR má, když se zúčastnil závodu Xfinity Series a jednoho závodu Truck Series v roce 2011 během své přestávky od F1.

Trackhouse Racing

Nyní se Räikkönen přidá k týmu Trackhouse Racing, který letos získal už dvě vítězství. O to první se na okruhu COTA postaral Ross Chastain, druhé prvenství pro tento tým vyjel Daniel Suarez v Sonomě.

Pro tým Trackhouse Racing ale je typické, že poskytuje šanci jezdcům i z jiných závodních sérií a do závodů nasazují třetí vůz. Tento projekt dostal název Project 91, což je jeden z důvodů, proč bude mít Räikkönen na autě právě tohle číslo.

Bývalý pilot Ferrari, Lotusu nebo McLarenu tak usedne do vozu Chevrolet Camaro ZL1, jenž vypadá opravdu nádherně.

Zdroje: NASCAR, Trackhouse Racing

Pokračovat ve čtení

Oblíbené