Ikona dárku Ikona uživatele
Bojové sporty

UFC 328: Šok! Chimaev padl, Strickland opět šampionem. Podívejte se na všechna ukončení

Nedělní číslovaný galavečer UFC byl ostře sledovaný. V Newarku byly k vidění dva titulové zápasy, ovšem především ten hlavní byl vnímán jako jeden z nejvyhrocenějších v historii, třebaže se neočekávalo, že bude kdovíjak vyrovnaný. O zajímavé duely se postaraly i jiné hvězdy než Khamzat Chimaev či Sean Strickland. Jak vypadalo UFC 328?

Publikováno

Od

Favourites IconEmail Icon
Sean Strickland Khamzat Chimaev UFC
Foto: Profimedia

Nedělní číslovaný galavečer UFC byl ostře sledovaný. V Newarku byly k vidění dva titulové zápasy, ovšem především ten hlavní byl vnímán jako jeden z nejvyhrocenějších v historii, třebaže se neočekávalo, že bude kdovíjak vyrovnaný. O zajímavé duely se postaraly i jiné hvězdy než Khamzat Chimaev či Sean Strickland. Jak vypadalo UFC 328?

  • UFC se vrátilo do Newarku se 13 zápasy
  • Fanoušci viděli hned dvě titulové bitvy
  • Galavečer doručil hned 7 ukončení před limitem

Early Prelims UFC 328

První část galavečera UFC 328 nabídla hned čtyři zápasy. A některá jména na Early Prelims mohla být poměrně překvapivá. Objevili se na ní totiž Roman Kopylov nebo Pat Sabatini, které už mohou fanoušci dobře znát.

Třikrát se šlo na body, Susurkaev soupeře uškrtil

Celý galavečer otevřeli Jose Ochoa (před zápasem skóre 8-2) a Clayton Carpenter (8-2), přičemž ani jeden z bojovníků neměl zrovna úchvatnou bilanci v UFC. Carpenter po dvou úvodních výhrách dvakrát prohrál a nyní čelil hrozbě třetí porážky v řadě. To Ochoa zase posbíral dvě porážky a jednu výhru.

Duel nabídl poměrně jednoznačnou podívanou. Carpenter se snažil o takedowny, ze sedmi pokusů však doručil pouze jeden. V postoji pak nepříjemně ztrácel. Ve všech kolech schytal přes 50 úderů, přičemž jich sám vyslal „jen“ 70. Když tedy skončilo třetí kolo, počítalo se s tím, že by měl vyhrát Ochoa. A také se tak stalo. Po výhře úspěšně požádal přítelkyni o ruku.

Prvního ukončení turnaje jsme se dočkali hned v další bitvě mezi Baisangurem Susurkaevem (11-0) a Djordenem Santosem (11-2). Zatímco první kolo bylo ještě vyrovnané, od druhého to začala být čím dál dominantnější jízda ze strany ruského bijce.

Ve třetím kole navíc Susurkaev přenesl zápas na zem a v čase 4:12, tedy necelou minutu před koncem, dokázal duel ukončit na rear-naked choke. Rus tak zaznamenal už 11. vítězství v kariéře před limitem, teprve podruhé zvítězil na submisi. V UFC si vylepšil bilanci na 3-0.

Následoval duel mezi Patem Sabatinim (21-5) a Williamem Gomisem (15-3), který nabídl ve všech třech kolech podobný scénář. Sabatini ve všech kolech zaznamenal úspěšný takedown a také, pochopitelně, více úderů. Připsal si tedy vítězství na body, zasloužené, a navíc již čtvrté v řadě.

První část turnaje pak uzavřeli Roman Kopylov (14-5) a Marco Tulio (14-3). Ruský bojovník se chtěl po dvou porážkách v řadě vrátit na vítěznou vlnu. Do utkání nastupoval jako favorit. Ovšem i Tulio si chtěl po prohře v posledním duelu napravit chuť.

Slavit každopádně mohl jen jeden z nich. A tím šťastným byl Kopylov. Třebaže statisticky byl v počtu úderů mírně lepší soupeř, tři knockdowny ve prospěch ruského bojovníka mluví jasně. Souboj ale skončil až na body. To každopádně Romana mrzet nemusí. Výhra je výhra. Tulio prohrál podruhé v řadě.

Prelims UFC 328

S blížící se hlavní kartou se zvětšovala kvalita zápasů. Prelims UFC 328 tak nabídla velmi kvalitní podívanou. Mohli jsme se těšit na Jima Millera, bývalého šampiona Bellatoru Yaroslava Amosova nebo Atebu Gautiera.

Veterán Miller jako kdyby vůbec nestárnul

Byl na turnajích UFC 100, UFC 200 a UFC 300. A jestli to s ním půjde dobře dál, třeba bude Jim Miller (38-19), nyní 42letý veterán, uvažovat i o účasti na UFC 400. V noci ze soboty na neděli nastoupil už do svého 47. zápasu v organizaci, což je absolutní rekord.

A vedl si náramně. Proti Jaredu Gordonovi (21-8) zvítězil hned v prvním kole. V postoji Miller skvěle číhal a vyčkával. Pak se mu dvě minuty před koncem první pětiminutovky otevřela šance chytit krk soupeře a pokusit se o gilotinu. Toho Jim využil a nezaváhal. Jakmile ji chytil, dotáhl ji do vítězného konce jen minutu a 31 sekund před koncem kola.

Zajímavostí je, že Miller drží rekord v počtu pokusů o submisi, ale také v počtu úspěšných submisí. Tato byla už jeho dvaadvacátá. Výborný počin. Jen tak dál!

Rebecki prohrál potřetí v řadě, Dawson jej porazil 18 sekund před koncem

Záruka atraktivní podívané? Když do klece nastupuje Mateusz Rebecki (20-4), tak to většinou platí. Pokud jej neznáte, tak určitě stojí za připomenutí, že se jedná o muže, proti němuž si připsal Ludovít Klein výhru se zlomenou nohou. Rebeckimu by stačilo ve třetím kole vstát, aby vyhrál. Jenže o zranění soupeře nejspíše nevěděl, duel držel na zemi a Slovák díky tomu slavil na body.

Tentokrát stál proti Polákovi v kleci Grant Dawson (23-3-1). A ukázal se být jako skvělý parťák na zajímavý zápas. V prvním kole se Rebecki příliš nedostával do hry, spíše téměř vůbec. Ovšem druhé kolo už bylo poněkud bláznivější, což vyhovovalo polskému ranaři, který těžil z rychlosti. Mateusz dokonce poslal jednou soupeře k zemi.

Dawson měl výškovou převahu i delší rozpětí paží, ovšem rychlost Rebeckiho se zdála být jako tím zásadním a rozhodujícím faktorem. Zbývalo to potvrdit i ve třetím kole. Jenže Američan mu nechtěl dát šanci. Ještě v první minutě dostal zápas na zem. A co víc, dostal se Polákovi do zad, rychle chytil body triangle a bojoval o rear-naked choke.

Rebecki dlouho bránil a odolával, nicméně jen krátce před koncem kola využil Dawson chvíle nepozornosti, zasunul ruku pod soupeřův krk a 18 sekund před koncem Polák odklepal. Mateusz prohrál už třetí zápas v řadě.

Amosov opět předvedl své kvality, tentokrát vyhrál na arm-triangle choke

Velmi kvalitní evropské utkání měli posléze doručit Joel Alvarez (23-3) a Yaroslav Amosov (29-1). Španěl i Ukrajinec umí ukončovat zápasy před limitem. A oba jsou komplexní, byť alespoň statisticky je Amosov o něco komplexnější.

Alvarez měl na kontě 17 submisí a 5 výher na KO/TKO, zatímco Yaroslav se pyšnil bilancí 9 výher na KO/TKO a 12 submisemi. Za zmínku pak stojí zajímavý příběh ukrajinského bojovníka. Jedná se totiž o bývalého šampiona Bellatoru, který dokonce bojoval proti ruské agresi, přičemž i zachraňoval svůj pás z ruin svého domu.

Často se pak stává, že když se potkají dva skvělí zemaři, doručí bitvu v postoji. I kvůli respektu z dovedností toho druhého. Toto však nebyl ten případ. Amosov působil poměrně jistým dojmem. Věřil si v postoji, ale i na zemi. A také byl celé kolo tím, kdo tahal za delší konec provazu. Ve všech aspektech boje.

Druhé kolo zahájil lépe Alvarez. V prvních sekundách zatlačil na svého soupeře a zkusil rozpoutat přestřelky, v nichž měl opticky navrch. Jenže po minutě se Amosov vyhnul ofenzivnímu výpadu, potopil se do jeho protipohybu, připsal si takedown a rovnou nasadil arm-triangle choke. Fenomenální práce.

Ne snad, že by byl Amosov vůči sobě vyloženě kritický, ale po utkání prohlásil, že vždy může převést lepší výkon. Příště by se rád potkal s někým z první desítky welterové váhy.

Gautier opět úřadoval

Posledním lákadlem před hlavní kartou byl nebezpečný ranař Ateba Gautier (10-1), vycházející hvězda střední váhy. Proti němu do klece nastoupil Ozzy Diaz (10-3), který byl poměrně velkým outsiderem a neměl co ztratit.

Gautier totiž budí respekt. Ve 24 letech se o něm mluví jako o budoucím šampionovi. Navíc už měl na kontě 8 výher na KO/TKO, z toho jich zaznamenal 6 v prvním kole. A proti Diazovi si připsal další finiš.

Ateba se v kleci nijak zdržovat nechtěl. První kolo sice nepatřilo k těm nejaktivnějším, dohromady v něm bylo k vidění jen 22 úderů, přičemž 16 jich zaznamenal Gautier. V druhém kole ale potřeboval Kamerunec jen minutu a deset sekund, než zápas ukončil.

Tentokrát úřadovala jeho pravá ruka, skvěle trefeným overhandem poslal Diaze k zemi. Pak si vítězství ještě pojistil dalšími dvěma kladivy, než zasáhl rozhodčí.

Hned po zápase si Gautier řekl o souboj s Israelem Adesanyou, bývalým šampionem, kterého vnímá jako jeden ze svých idolů, jenž prohrál své poslední čtyři zápasy, z toho tři před limitem.

Hlavní karta UFC 328

Pět zápasů, dva titulové, jeden z nich se měl řadit mezi ty nejvyhrocenější v historii UFC. To slibovala hlavní karta UFC 328. O zábavu se postaraly hvězdy jako King Green, Sean Brady, Alexander Volkov, Joshua Van, Tatsuro Taira, Sean Strickland nebo Khamzat Chimaev.

Green nedal v souboji veteránů Stephensovi šanci a pomohl mu k nelichotivému rekordu

Otevírák hlavní karty UFC 328 nabídl souboj dvou 39letých veteránů v lehké váze. King Green (34-17-1) změřil síly s Jeremym Stephensem (29-22), který už v roce 2022 po šesti duelech bez výhry v UFC skončil.

Následně se Jeremy přesunul do PFL, poté si však napravil chuť v boxu bez rukavic, konkrétně ve stáji BKFC, kde porazil například Eddieho Alvareze. V roce 2025 se tak vrátil do UFC, kde ale hned narazil. Nyní se však chtěl vrátit na vítěznou vlnu. Pomoci mu mohla i váhová výhoda, jelikož nesplnil váhový limit lehké váhy.

Čekala se zajímavá bitva v postoji. Stephens v MMA nasbíral 18 výher na KO/TKO, Green 12. Favoritem byl na vlně dvou výher v řadě plující King.

Stephens od úvodu zkoušel pohybem tlačit a být tím, kdo tvoří zápas. Green ale prokázal, že i ve svém věku má dobré reakce a reflexy. V polovině kola navíc King doručil takedown a u pletiva na zemi zásoboval svého protivníka tvrdými údery. Jeremy se pokusil o kimuru, jenže neuspěl.

Posléze Green začal rozdávat i lokty. A jakmile mu dal Stephens příležitost, dostal se King do zad a nasadil škrcení. Připsal si již desáté vítězství na submisi v kariéře.

Za zmínku stojí, že Stephens má na kontě v UFC už 20 proher, což je absolutní rekord.

Brady dominantně porazil Buckleyho na body

I druhý souboj na hlavní kartě byl čistě americký. Tentokráte ale o něco kvalitnější, přinejmenším žebříčkově. Proti sobě totiž nastoupili šestý a devátý nejlepší bojovník ve welterové váze, konkrétně Sean Brady (18-2) a Joaquin Buckley (21-7).

Buckley už měl na kontě několik výstavních ukončení před limitem. Zajímavostí je, že dosud nikdy neprohrál, ale ani nevyhrál na submisi. Zato nasbíral 15 výher na KO/TKO, včetně slavného kopu z otočky, a čtyřikrát na KO/TKO sám prohrál. Brady naopak měl nejvíce finišů právě přes submise (6), na KO/TKO zvítězil pouze třikrát.

Sean měl o taktice od úvodu jasno. Už v první minutě se dvakrát pokusil o takedown, ovšem Buckley vypadal připraveně a oba pokusy odmítl. Po necelých dvou minutách boje ale Brady uspěl. Dokonce se hned dostal do half guardu. A netrvalo dlouho, než se dostal do plného mountu. Posléze rozdával údery a zdálo se, že míří za vítězstvím. Joaquin ovšem dobře reagoval, dokonce ubránil pokusy o kimuru a první kolo přežil.

Druhé kolo zahájil Brady ještě lépe než to první. Svého krajana dostal na zem už v první minutě, hned na první pokus. Po minutě a půl už byl v plném mountu. Zdálo se, že před sebou má Buckley těžké chvíle, nicméně překvapivě se dokázal postavit. Ovšem pouze na pár sekund. Sean totiž doručil další takedown a posléze zase dominoval.

Do třetího kola šel Buckley s tím, že na body vyhrát nemůže. Od trenérů ve svém rohu slyšel zajímavou motivační řeč. Bohužel mu ale k ničemu nepomohla. Brady totiž napodobil scénář z předešlých minut a duel měl zcela pod svou kontrolou.

Zápas měl jasného vítěze. Hned dva rozhodčí dvě kola nabodovali poměrem 10:8. Brady tedy zvítězil dvakrát 30:25 a jednou 30:27.

Volkov si poradil s Acostou

Poslední netitulový zápas na turnaji obstarali velezkušený Alexander Volkov (39-11) a Waldo Cortes-Acosta (17-2). Jednalo se o duel mezi dvojkou a čtyřkou těžké váhy. Šlo tedy o hodně. Vítěz si mohl posléze říct o případnou titulovou šanci, třebaže je situace na vrcholu divize hodně zamotaná.

Od těžkých vah se často očekává, že zápas skončí knokautem. A nyní se to vyloženě nabízelo. Vždyť Volkov jich v kariéře nasbíral 24, Acosta 9. Jenže tento scénář se na UFC 328 nenaplnil.

Viděli jsme však zajímavou bitvu v postoji. Acosta spoléhal zejména na své ruce, Volkov od začátku věřil kopům, posléze přidával i box. Ruský veterán předvedl takticky skvělý výkon a duel nabodoval ve svůj prospěch. Svému soupeři ukázal, že na úplnou špičku ještě nemá.

Alexander vyhrál 30:27 a dvakrát 29:28. Posléze vyslovil očekávanou prosbu, rád by si zabojoval o titul.

Van obhájil titul, s Tairou předvedli nádherný zápas

První titulový zápas UFC, v němž se oba účastníci narodili v tomto tisíciletí. Přesně o to se postarali šampion muší váhy Joshua Van (16-2), historicky druhý nejmladší držitel titulu v UFC po Jonu Jonesovi, a Tatsuro Taira (18-1), jenž se chtěl stát vůbec prvním japonským šampionem v organizaci.

Van musel počítat s tím, že se jej bude Japonec snažit dostat na zem. V přípravě tedy piloval obranu proti takedownům a různým submisím. Jenže hned v první minutě jej Taira na zem skutečně hodil. Přílišné škody tam každopádně nenapáchal, byť byl i v plném mountu.

V půlce prvního kola dokázal Van vstát. V postoji měl mít díky skvělému a tvrdému boxu navrch, nicméně Tatsuro mu mnoho času na nohách nedopřál. Spíše jen několik sekund, než se duel znovu přenesl na zem. A třebaže opět vstal, tak se také zase ocitl pod svým soupeřem.

Taira předvedl slušný výkon a cestu za výhrou. Pro šampiona bylo dobrou zprávou, že se vícekrát dokázal postavit, jenomže obrana proti strhům pokulhávala.

Druhé kolo zahájil Van solidně. Nejenže ubránil úvodní pokus o takedown, ale následně přesným strikingem znepříjemňoval svému vyzyvateli život. V postoji měl navrch. Jenže Taira si po dvou minutách pomohl úspěšným strhem uprostřed klece. Van byl i ze spodní pozice aktivní. Japonec se nadřel, aby udržel pozici. Kvůli tomu se příliš nedostával k úderům. Ty naopak rozdával spíše šampion.

V poslední minutě Tatsuro zahrozil gilotinou, ovšem Van se ubránil, aby následně trefil z kontru odkrytou bradu a doručil tvrdý knockdown, po němž se pokusil zápas ukončit dalšími údery. Vyzyvatel ale přežil do konce kola, byť do svého rohu odcházel otřesený.

Od startu třetího kola působil Japonec pomaleji. Byl pod tlakem. Šampion rázem dokázal číst a tedy i reagovat na veškeré pokusy o takedown. K tomu ničil vyzyvatele boxerskými kombinacemi. Po sérii několika úderů se Tairovi podlomily nohy, čehož Van využil a snažil se jej dobít na zemi.

Otřesený Tatsuro se snažil hlavně přežít. Joshua s ním překvapivě zůstával na zemi. Dokonce se ho pokusil uškrtit, ale Japonec navzdory svému stavu dobře reagoval. V závěru kola se dokonce vrátil do zápasu a připsal si takedown. Zahrozil i v postoji. Klobouk dolů.

I když se ve třetím kole v jednu chvíli zdálo, že má Van skvěle nakročeno k vítězství, Taira v sobě našel síly, aby hned v úvodu čtvrtého kola dostal soupeře opět na zem. V polovině kola se Van pokusil vstát, nicméně naběhl si do pokusu o triangle choke. Naštěstí pro něj ale dokázal uniknout a bitva se vrátila na nohy.

Bez otevřeného bodování sice nešlo jasně říct, že Joshua Van má před pátým kolem zaručeně vyhráno, ta pravděpodobnost ovšem byla vysoká. I proto se musel Tatsuro Taira snažit zápas ukončit před limitem, chtěl-li získat titul.

Nakonec ale zápas ukončil právě úřadující šampion a obhájce titulu. Tvrdými údery několikrát zasáhl Japonce. Ten působil otřeseně, nicméně stále se držel na nohách a jakmile rozhodčí zasáhl, tak se vyzyvatel zlobil. Zahodil chránič zubů a porážku před limitem kousal těžce.

Van si každopádně připsal velmi cenné a významné vítězství. Taira má ale stále jen 26 let a určitě se může probojovat k další titulové šanci. Šampion si následně řekl o odvetu s Alexandrem Pantojou, proti němuž titul získal poté, co se Brazilec zranil.

Šok! Chimaev přišel o neporazitelnost, Strickland je opět šampionem

To nejsledovanější na konec. Jeden z nejvyhrocenějších duelů všech dob. Khamzat Chimaev (15-0), šampion střední váhy, a Sean Strickland (30-7) se na sociálních sítích, ale i poté na tiskové konferenci vůbec nešetřili. Padala ostrá slova, urážky, které zacházely na obou stranách do osobní roviny.

Nebylo tak překvapením, když na již zmíněné tiskové konferenci byla velmi početná ochranka. Navzdory tomu došlo při staredownu ke kopnutí ze strany Chimaeva do kolene Stricklanda. Samozřejmě panovaly obavy, aby po zápase nedošlo k něčemu podobnému, jako když proti sobě stáli Conor McGregor a Khabib Nurmagomedov.

Co se však týká souboje samotného, favorit byl jasný. Počítalo se s tím, že Chimaev si bude dělat se Stricklandem, cokoliv se mu zachce. Bylo jen otázkou, jestli bude chtít Američana šikanovat a týrat, nebo jestli bude chtít co nejrychleji zápas ukončit. Vyzyvatel neměl mít odpovědi na výborný šampionův wrestling.

A jak to celé probíhalo v realitě? Inu, ještě před zápasem bylo v kleci mnoho lidí, kteří měli zabránit tomu, aby se k sobě oba bojovníci přiblížili dříve, než to celé vypukne. Něco takového se jen tak nevidí.

Při staredownu se oba usmívali, vzájemně se hecovali, dokonce si ťukli pěstí. Na první takedown se čekalo 14 sekund. Nepřekvapivě byl úspěšný. Po minutě měl Strickland poprvé Chimaeva v zádech. Sice se na chvíli vysmekl, ovšem po pár desítkách sekund se situace opakovala.

Strickland působil klidně. Nepanikařil, i když Khamzat pozičně dominoval. Obrana ovšem zápasy nevyhrává. Obzvláště pak v případě, že vám soupeř vlastně ani neumožní rozdávat údery.

Půl minuty před koncem kola se Američan ocitl poprvé v opravdových potížích. Rodák z Čečenska nasazoval škrcení. A když se mu nedařilo procpat ruku na krk, tlačil i na čelist. Sean ani tentokrát nezpanikařil a přežil do pauzy.

Ve druhém kole Chimaev na takedown nespěchal. Díky tomu měl Strickland šanci trefit několik úderů. První pokus o strh jsme viděli „až“ po minutě a půl, přičemž Sean překvapivě nejenže ubránil, ale dokonce se od pletiva dobře odrazil do protipohybu a ocitl se v horní pozici. To ale k ničemu nevedlo, zápas se tedy vrátil do postoje.

Khamzatovi nevyšel ani druhý pokus o přenesení duelu na zem. V jeden moment dokonce sám upadl na zem a čekal, jestli za ním Strickland půjde. A světe, div se, skutečně za ním šel. Pozičně dominoval. Snažil se dávkovat údery. Zatímco v prvním kole držel téměř celých pět minut dominantní pozici šampion, ve druhém kole zhruba polovinu času strávil na zemi nahoře vyzyvatel.

Také ve třetím kole se rodák z Čečenska ihned nesnažil o takedown. Zůstával se Stricklandem v postoji, což samozřejmě vyhovovalo americkému bijci. Sean byl přesnější, navíc dokázal na některé údery včas reagovat úhybem. Přesto se nedalo mluvit o nějaké dominanci. V závěru kola to byl v podstatě úder za úder. A pokus o strh nakonec vůbec nepřišel.

Že by se na Khamzatovi projevilo náročné shazování? Ta myšlenka se nabízela, nicméně do čtvrtého kola naskočil o něco agresivněji a živěji. Zápas pokračoval v postoji. Chimaev měl navrch, byl aktivnější a přesnější. A takedown si schoval na poslední minutu. Sice jej doručil, ale vlastně nic zásadního z něj nevytěžil.

Na startu posledního kola si oba podali ruce a vyjádřili respekt. A Chimaev posléze nenechal nic náhodě. Čečenec se ihned pokusil o takedown, což ale Strickland odmítl a dokonce málem šampiona přehodil. Po neúspěchu obou se bojovalo v postoji.

Na nohách si vedl lépe Američan, který měl více úderů a opět byl přesnější. Khamzat si chtěl pomoci takedownem v poslední minutě, jenže vyzyvatel se opět ubránil. Duel překvapivě došel na body. Rozhodovat počet úderů, tak by tři kola, a tedy i celý zápas, vyhrál Sean. Jenže muselo se počkat na verdikt bodových sudích.

Ještě předtím si ale Chimaev i Strickland podali ruce, objali se a vyjádřili si znovu respekt. Krásné gesto. A překvapivě se takto pokračovalo i po vyhlášení výsledku.

U dvou sudích totiž vyhrál Strickland 48:47, Chimaev si získal jen jednoho rozhodčího. A právě Khamzat připnul svému soupeři pás kolem pasu. Klobouk dolů! Přitom Čečenec přišel nejen o titul, ale také o neporazitelnost.

Zdroj: autorský článek

Favourites IconEmail Icon
Tagy
Reklama
Oblíbené