UFC 296: Šampioni se nemění, Ferguson opět prohrál, Buday převálcován a sedm ukončení před limitem. Podívejte se na zásadní momenty

Nejlepší světová MMA organizace se vrátila do Las Vegas. V tamní T-Mobile Areně se konal poslední galavečer tohoto roku. UFC 296 nabídlo návrat Martina Budaye, na hlavní kartě jsme mohli vidět dva titulové zápasy a celkově se jednalo o velmi našlapaný event, který rozhodně nenudil.

500Kč zdarma s promo kódem: BIGPROMOCZ

dalších 3000Kč za vklad + free spiny

VYUŽÍT PROMO KÓD

18+ Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost.

Early Prelims UFC 296

Martin Buday poprvé v UFC prohrál

V UFC dosud vyhrál všechny čtyři zápasy, chvíli byl v top 15 žebříčku těžké váhy. Nyní před sebou měl Martin Buday další velkou výzvu. V organizaci měl přivítat Shamila Gazieva, dosud neporaženého ranaže.

Slovenský bojovník byl mírným favoritem, bohužel tuto roli v kleci vůbec nepotvrdil. Hned od úvodních vteřin totiž dominoval reprezentant Bahrajnu, který rozdával tvrdé rány ve velké četnosti a Buday se v podstatě sotva zvládal bránit.

Po třech minutách musel Budaye kontrolovat doktor, dovolil mu však pokračovat, dokud vidí na své levé oko. Gaziev ale poté pokračoval v likvidaci bývalého šampiona Oktagonu. Slovák došel do druhého kola, byť v pauze říkal, že na zraněné oko úplně nevidí.

I mezi koly jej kontroloval lékař, do toho druhého jej však pustil. Tam se ale Buday dlouho neohřál. Gaziev pokračoval v tom, co začal v prvním kole, a brzy bylo po všem. Slovenský těžkotonážník už byl i v obraně poměrně pasivní a nevypadalo to s ním dobře. Rozhodčí tedy zápas ukončil.

Druhý i třetí zápas UFC 296 nabídly další ukončení

Veterán UFC proti nováčkovi v UFC. Andre Fili šel už do svého 21. zápasu pod hlavičkou nejlepší světové organizace, v níž už působí deset let. V roli favorita změřil síly s Lucasem Almeidou, který nastoupil teprve do třetího duelu ve světové lize mistrů.

Zkušenosti byli jasně na straně prvně jmenovaného a nutno zmínit, že je dokázal americký bojovník velice pěkně zužitkovat, když zápas ukončil už v prvním kole.

Tvrdou ranou pravačkou poslal Fili Almeidu k zemi, kde už jen stačilo dojít pro finiš. A to se povedlo. V čase 3:32 bylo po všem. Američan si tak vylepšil bilanci na 23-10. To Almeida prohrál druhý ze třech zápasů v UFC a celkově to má nyní 14-3.

Následovala bitva v muší váze mezi Tagirem Ulanbekovem a Codym Durdenem. Rychlé tempo, přestřelky v postoji a ze strany prvního jmenovaného také neustálé pokusy o submise. Nuda to rozhodně nebyla.

Místy se zdálo, že Durdena snad nejde ukončit. Ubránil několik pokusů o škrcení, přežil gilotiny. Pak sám dokázal rozdávat tvrdé rány v postoji. Favorizovaný Rus to proti němu neměl snadné. Nakonec se ale může dvanáctka divize radovat z další výhry.

Ulanbekov ve druhém kole dlouho visel na zádech svého soupeře ve stoje, hodně se vyčerpal, nakonec ale 35 vteřin sekund před jeho koncem doručil rear-naked choke a vylepšil si skóre na 15-2. Durden přišel o sérii čtyř výher.

Prelims UFC 296

Ženskou válku ovládla Ariane Lipski

První ze dvou ženských duelů na celém UFC 296 svedly Case O’Neill a Ariane Lipski. Zatímco O’Neill do zápasu vstoupila jako dvanáctka své divize a favoritka po jedné porážce, její brazilská soupeřka chtěla svou bilanci v UFC konečně přetavit do pozitivna.

Lipski dříve bojovala v KSW (5-0), po příchodu do UFC ovšem tak trochu narazila. První dva zápasy prohrála, pak dva vyhrála, aby následně zapsala další dvě porážky. Na střídačku přišly výhra a prohra. Nyní si chtěla připsat třetí výhru v řadě. A to se jí povedlo.

Její soupeřka, která se narodila ve Skotsku, si dosud v organizaci počínala lépe (4-1), nicméně Brazilka s polskými kořeny se skvěle připravila a od začátku byla tou lepší. Měla tvrdší údery, v postoji reprezentantku Austrálie tvrdě rozebírala.

První kolo ještě O’Neill přežila, druhé však nikoliv. Sérií tvrdých úderů ji Lipski dostala do velkých potíží, na zemi jí zkoušela nasadit neúspěšně škrcení, aby však posléze přešla na armbar a donutila svou soupeřku odklepat.

Ariane Lipski si tak vylepšila bilanci na 17-8 (6-5 v UFC) a určitě se posune do první patnáctky své váhové divize. Case O’Neill naopak kouše druhou porážku v řadě a pohoršila si na 9-2.

Cody Garbrandt doručil výstavní KO

Býval šampionem bantamové váhy, poslední roky se u něj ovšem nesly ve znamení úpadku. Poté, co získal titul, se zdálo, že je Cody Garbrandt na vrcholu a nejlepší roky má před sebou. Jenže následovala série tří proher, z toho mu dvě uštědřil T. J. Dillashaw.

Celkově po zisku titulu prohrál pět z šesti zápasů. Z šampiona byl najednou jakýsi odpadlík. Za prohry se ovšem nemusel stydět, všechny byly se solidními soupeři. Nicméně sám Gabrandt si to zřejmě celé představoval jinak.

Poslední zápas ovšem vyhrál a nyní na to chtěl navázat a přidat druhou výhru v řadě. Tentokráte měl jeho formu otestovat Brian Kelleher, jenž se žádné výzvy nezalekne, o čemž svědčilo nejen jeho skóre 24-14. Kelleher má své kvality, ale rozhodně se neřadí mezi špičku.

Podle toho ostatně zápas vypadal. Gabrandt dělá vše pro to, aby se vrátil na nejvyšší úroveň a s Kelleherem neměl nějak zásadní problémy. Brian sice dobře kopal, jinak měl ale Cody navrch silově, rychlostně a celkově byl lepším.

Navíc hned v prvním kole dokázal Gabrandt zápas ukončit. V čase 3:42 poslal smrtící ránu pravačkou a Kelleher šel k zemi, v zápase nechtěl pokračovat a tak nebylo co řešit. Stylový návrat na místo činu, posléze si Cody řekl o zápas s Deivesonem Figueiredem, což už jednou na stole bylo. Dočkáme se?

Ženský zápas roku? Dost možná!

Druhý a poslední ženský zápas na UFC 296 obstaraly pětka a devítka bantamové váhy, konkrétně Mexičanka Irene Aldana a Brazilka Karol Rosa. V roli favoritky do něj šla první jmenovaná, nicméně neměla to vůbec snadné.

Zejména v prvním kole si totiž Rosa vedla velmi dobře. Zaměřila se na jednu věc, levou nohu Aldany. Jen v prvním kole poslala téměř 30 legkicků a celkově měla navrch. Vypadalo to, že její soupeřka bude mít co dělat, aby s rozkopanou nohou zápas dokončila.

Ve druhém kole však Aldana začala otěže zápasu přebírat. Za zmínku stojí, že od první vteřiny se zaměřovala na box, kterým ve druhém kole, rozkopané noze navzdory, dokázala Brazilku čím dál častěji ohrožovat. Jednou trefila dobrý spodek a Rose to rozhodně nechutnalo.

A třetí kolo? Nesmyslná štípaná. Za zmínku stojí, že Aldana po druhém kole měla na kontě přes 80 ran na hlavu soupeřky, to Rosa rozdala přes 50 legkicků. Rosa dokonce vytvořila ve své váze rekord v počtu legkicků.

Rána střídala ránu, obě bojovnice se nešetřily. Rosa měla čím dál viditelnější škody na obličeji, Aldana měla čím dál více barevnou nohu. Mexičanka ovšem měla i v poslední pětiminutovce navrch a ve zřejmě nejlepším ženském zápase roku vyhrála na body u všech rozhodčích 29-28.

Prelims kartu uzavřela další přestřelka

Poslední zápas prelims karty nabídl souboj čtrnáctky a patnáctky polotěžké váhy. Utkali se dva ranaři, jmenovitě Alonzo Menifield a Dustin Jacoby, přičemž jako mírný favorit byl vnímán druhý jmenovaný.

Vzhledem ke stylu obou borců se však dalo jen stěží tipovat, jak jejich bitva dopadne. Vědělo se v podstatě jen to, že mrknutí ve špatnou chvíli se může vymstít. Očekávalo se další ukončení, toho jsme se ale překvapivě nedočkali.

Zápas totiž došel na body, nicméně jak Menifield, tak Jacoby nebyli daleko k tomu, aby svého soka ukončili. Zejména Jacoby v jednu chvíli ustál téměř nemožné. Skoro by se chtělo říci, že přežil vlastní smrt.

Podle statistik sice rozdal více úderů, ať už celkově či signifikantních, Jacoby, větší škody napáchal na svém soupeři po všech stránkách právě Menifield, který se tak stal jednomyslně vítězem na body, což znamená, že už má na kontě čtyři výhry v řadě. Jacoby pro změnu prohrál třetí z posledních čtyř duelů.

Hlavní karta UFC 296

Emmett se postaral o brutální knokaut

Josh Emmett za sebou měl dvě porážky. Zejména Ilia Topuria jej v posledním duelu pořádně zničil. Na poslední akci nejlepší MMA organizace planety v roce 2023 se tak měl utkat s Gigou Chikadzem, ten ale ze zápasu musel odstoupit.

Deset dní před turnajem ovšem na velkou výzvu kývl Bryce Mitchell. Ten měl s Emmettem společnou jednu věc. V jeho předposledním zápase jej naprosto převálcoval Topuria, který mu uštědřil první prohru v kariéře. 29letý Američan dokonce uvažoval o konci kariéry.

Mitchell se však rozhodl pokračovat, spravil si chuť výhrou nad Danem Igem, jenže Emmett byl o poznání těžší prověrkou. Ostatně se jedná o šestku pérové váhy, má za sebou velké bitvy. Byla to tedy pořádná výzva.

Bylo znát, že ze svého o 9 let staršího soupeře má Mitchell respekt. A ukázalo se, že právem. V čase 1:57 totiž Emmett doručil brutální knokaut. Jediná rána a Bryce byl mimo. Poměrně dlouhou dobu. Z klece musel odcházet za pomoci ostatních.

Doufejme, že bude Mitchell v pořádku. Emmett si každopádně připsal veledůležitou výhru. Jak pro jeho kariéru, tak pro jeho sebevědomí.

Ferguson nezlomen, Pimblett přesto vyhrál

Legenda vs. oblíbenec Dany Whitea, šéfa UFC. Tony Ferguson se po šesti prohrách v řadě postavil do klece s Paddym Pimblettem. Byl znovu velkým outsiderem, na zápas však hodně trénoval a dělal vše pro to, aby si připsal vítězství.

Fanoušci Fergusona sice na jednu stranu volají po tom, aby už Tony skončil, nicméně všichni tak nějak doufají, že ještě nepatří do starého železa, třebaže má 39 let. Pro mnoho fanoušků MMA je těžké vidět, jak dostává tvrdé bití.

Panovaly tedy obavy, jak zvládne duel s mladším Pimblettem. A první kolo potvrdilo, že obavy byly oprávněné. Ferguson hodně inkasoval, rychlostně i silově měl Angličan navrch, nicméně kritické momenty ustál.

Ve druhém a třetím kole byla bitva o poznání vyrovnanější, byť většinu času dominoval Pimblett na zemi. Ve třetím kole už toho měl Paddy fyzicky dost, čehož si Ferguson všiml a chtěl s ním být v postoji, kde působil najednou o něco lépe. Nicméně rodák z Liverpoolu vzal zápas na zem, kde duel odkontroloval.

Zápas skončil na body, Tony nedostal bití a nad výkonem Paddyho panuje mnoho otazníků. Byl to poslední zápas pro Fergusona? Co bude dál s Pimblettem? Toť otázky, na které se snad brzy dozvíme odpověď.

Rakhmonov míří za titulem

Shavkat Rakhmonov patří už nějakou tu chvíli mezi nejzajímavější bojovníky v UFC. Má 29 let, kosí jednoho soupeře za druhým. Vypracoval se na pátou pozici welterové váhy. V Las Vegas ho měl prověřit Stephen Thompson.

Výsledek? 18. výhra v kariéře, 18. výhra před limitem, 6. výhra v UFC. Kvůli přípravě na zápas dokonce odmítl účast na sestřině svatbě. Neuvěřitelná cílevědomost, neskutečné soustředění. Navíc taktická připravenost na jedničku.

Rakhmonov zvládá doručit atraktivní zápasy, ne však za každou cenu. Když je to nutné, tak atraktivitu ve prospěch výhry klidně opomene. A to se stalo tentokráte. Thompson se v prvním kole dobře jeho wrestlingu bránil, v tom druhém už ale rodák z Kazachstánu vzal Wonderboye na zem a došel si pro ukončení.

Nějakou chvíli to trvalo, nakonec však pár sekund před koncem druhé pětiminutovky Rakhmonov nasadil rear-naked choke a Thompson odklepal. Je tak evidentní, že je stále neporažený Kazachstánec jen kousek od titulové šance.

Pantoja obhájil, pak se omlouval za neatraktivní boj

První ze dvou titulových zápasů nabídl zajímavou podívanou. Alexandre Pantoja absolvoval první obhajobu, vyzval jej Brandon Royval. Zatímco vyzyvatel chtěl zápas držet v postoji, kde působil lepším i aktivnějším dojmem, šampion preferoval boj na zemi.

Pantoja byl v prvním kole lepší. I díky krátké kontrole zápasu na zemi. Nicméně od druhého kola jako by s ním něco nebylo v pořádku. Působil vyčerpanějším dojmem než soupeř, víceméně jel na jistotu, neriskoval.

Druhou pětiminutovku sice na zemi odkontroloval, ale údery rozdával víceméně pouze Royval. V dalších kolech už byl Pantoja i na zemi aktivnější, nicméně že by to z jeho strany byla nějaká hitparáda, to se říci nedá. Nutno však zmínit, že i v postoji dokázal Pantoja tvrdě udeřit, jen jeho soupeř působil živějším dojmem, což však bylo jediné, v čem měl navrch.

Brazilec rozhodně doručil atraktivnější zápasy, nicméně kontrola v podstatě ve všech pěti kolech mu stačila k tomu, aby dokázal obhájit titul. Vyhrál tedy na body, posléze se omlouval za nudný výkon s tím, že Brazílie potřebuje mít svého šampiona a že nechtěl o pás přijít.

Edwards s přehledem porazil Covingtona

Colby Covington v titulovém zápase? Fanouškům UFC se to příliš nelíbilo, nicméně se tak stalo. I když 651 dní nezápasil a jeho posledním soupeřem byl Jorge Masvidal. Každopádně o jeho duelu s Leonem Edwardsem se hodně mluvilo, jelikož Američan opět způsobil mnoho povyku.

Nepěkně se snažil dostat svému anglickému soupeři do hlavy, ten po něm hodil na tiskové konferenci láhev. Posléze říkal, že si to nebere osobně, nicméně bylo otázkou, jestli si tento postoj udrží také v zápase. Udržel.

Covington měl z šampiona obrovský respekt. První kolo bylo z obou stran oťukávací, ale Edwards měl navrch. Jasně svému vyzyvateli naznačil, čeho je schopen a že bude trestat každý jeho pokus o útok.

S výjimkou pátého kola vypadaly všechny pětiminutovky víceméně stejně. Covington byl v defenzivě, byl pasivní. Bál se útočit. Edwards se nikam zbytečně nehnal. Každý náznak soupeře trestal a hrál na jistotu.

Jen v pátém kole Covington dokázal šampiona kontrolovat na zemi, pokoušel se o submisi a ukončit zápas, což byla jeho jediná šance na výhru, to se ale nepovedlo. Edwards tedy zůstává šampionem a bude zajímavé sledovat, kdo bude dalším vyzyvatelem.

Zdroj: UFC, Tapology