Takřka konec kariéry, nevyléčitelné zranění, přesto je Nadal ve finále. Proč je jedním z největších sportovců historie?

Rafael Nadal je pro malé děti vzorový příklad, jak v tenise, tak v životě. Život mu do cesty házel spoustu klacků v podobě těžkých zranění, Španěl se ale nikdy nevzdal a vždy bojoval. O každý míček, o každý game, o každý set, o každý návrat na kurty. A ačkoli má na dosah punc nejlepšího tenisty historie, zůstává stále stejně skromný a váží si všeho, co mu život nabízí.

Psal se červen 2021. Nadal na „svém“ French Open, kde vyhrál rekordních 13 grandslamových titulů velice nečekaně prohrál v semifinále s Novakem Djokovičem. Pro antukového krále to byla na Roland-Garros teprve čtvrtá porážka v kariéře.

Jenže ta horší zpráva pro Nadalovy fanoušky přišla až poté. Španělský tenista předčasně ukončil sezónu kvůli nespecikovatelnému zranění levé nohy a rozsah byl dokonce tak vážný, že Nadal ani nevěděl, zda se ještě někdy k tenisu vrátí. Podle svých slov myšlenky na konec kariéry neměl, ale rozhodně to nebylo vyloučené.

Střih, jsme v lednu 2022 a Nadal je ve finále Australian Open. A to přitom ještě na konci prosince vůbec nevěděl, zda vůbec bude na prvním grandslamu sezóny startovat. Po návratu z turnaje v Dubai totiž prodělal koronavirus, který ho podle jeho slov poměrně poznamenal.

Nikdo nevěděl, v jaké kondici se v Melbourne Nadal představí. Zda se na něm podepíše nedávná nemoc či jak na tom bude s pohybem po zranění levé nohy. To je mimochodem nevyléčitelné, jak popsal sám Nadal, hraje s bolestí, kterou se snaží všemi různými prostředky potlačit.

Nadala nikdo neviděl takřka půl roku na kurtu a experti se tak zdráhali odhadovat, jak daleko na Australian Open dojde. Jenže „El toro“ zase jednou všem ukázal, jaký je bojovník. Na tenisové kurty se vrátil s naprostou grácií, elegancí a bojovností sobě vlastní. Například v prvních dvou setech v semifinále proti Berrettinimu připomínal svou o deset let mladší verzi.

Ačkoli v červnu oslaví 36. narozeniny, rodák z Mallorcy nestárne. Zejména obdivuhodné na Nadalovi je jeho psychika. Nemá nejlepší servis na světě, ani nejlepší backhand, není možná ani nejrychlejší. Přesto v součtu je nejlepší ve všem. Má v hlavě nastaveno, že je nezastavitelný. Jde si za svým, v každé výměně, nikdy nic nevypouští a to mu přináší ovoce.

Ukázkový pro malé tenisty je i svým chováním. S pokorou hraje až do samého vítězství, takřka nikdy jej neuvidíte na kurtu rozmlátit raketu, k soupeři vždy chová velký respekt a když prohraje, na nic se nevymlouvá. Někomu vadí jeho zdlouhavé rituály, těmi však nepoškozuje protihráče, je na ně prostě zvyklý a pokud je to pravidly dovoleno, nikdo mu je nemůže zakázat.

Zároveň je úžasné si všimnout jeho „hladovosti“. U tenisty, který vyhrál vše, co jde, byste asi nečekali takové emoce, jaké momentálně Nadal předvádí v Austrálii. Například ve čtvrtém kole proti Khachanovi měl celý zápas jasně pod kontrolou, přesto když ve čtvrté sadě získal brejk, poklekl na zem a celou Rod Laver Arénou se rozhlehlo jeho oslavné „Siiiiiiiiiiiii“.

I to dokazuje, jak moc pro Nadala úspěch znamená. Po postupu do finále mu při převlékání u lavičky dokonce ukápla slza, naměkko byl i při následném rozhovoru. Španělský tenista si prostě váží věcí, které se mu naskytají a nic nebere jako samozřejmost.

Pokud zvládne i poslední krok, stane se minimálně na čas největším tenistou historie. Vyhrál by totiž rekordních 21 grandslamů, na tuto metu ještě nikdo nedosáhl. Poznamenalo to však nějak Nadala? Ani náhodou. „Jsem strašně vděčný, že tady můžu být. Kdo to se mnou celé neprožíval, neví, jak moc to pro mě znamená,“ vykládal skromně po semifinále rodák z Baleárských ostrovů.

Nadal se může stát nejlepším španělským sportovcem historie, jeho chování to však absolutně neovlivňuje. Naopak, zdá se, že čím je starší, tím víc si úspěchů váží a tím je skromnější. Všechny své úspěchy si tak rozhodně zaslouží.

Pro všechny fanoušky světového tenisu může být hrdost vyslovit větu: „Viděl jsem hrát Rafaela Nadala.“

Zdroj: Australian Open, Livesport