Cyklistika

Tadej Pogačar vyhrál na Dauphiné královskou etapu a míří za celkovým triumfem

Tadej Pogačar vyhrál na Critérium du Dauphiné, jenž je generálkou na Tour de France již třetí etapu a druhou po sobě. V dnešní královské etapě učinil rázný krok za celkovým prvenstvím v tomto závodě. Nyní je bilance s jeho největším vyzyvatelem Jonasem Vingegaardem již 3-1.

Aktualizováno 16. 6. 2025, 10:35

David Sobola

Tadej Pogacar Tour de France — Foto: Depositphotos

Na programu královská etapa
Pogačar zvítězil klasickým nástupem
O jasném favoritovi letošního Tour de France je rozhodnuto

Královská etapa na Dauphiné rozhodla o celkovém prvenství

V dnešní bezmála 132 kilometrů dlouhé etapě. Jenž dostala přízvisko „královská“, byla již sedmým pokračováním závodu World Tour Critérium du Dauphiné. Jenž slouží každoročně jako generálka na Tour de France.

V minulosti tu zde vyhrál například i dopingový hříšník Lance Armstrong. V dnešní předposlední etapě, jenž byla svým zvlněným profilem a náročným stoupáním vyhodnocena jako královská etapa. Jasně dominoval opět Tadej Pogačar.

V 26 letech i nadále pokračuje za stíhací jízdou za „kanibalem“ Eddy Merckxem. Jelikož zde již vybojoval 3. etapové prvenství a celkově již 98. v kariéře. Legendární Merckx doposud s více než 200 triumfy neochvějně vládne. Ovšem „novodobý kanibal“ za ním míří mílovými kroky.

V psychologické bitvě má jasně navrch Pogačar

Tadej Pogačar jasně demonstruje v tomto závodě svou nejen fyzickou nezdolnost, ale i mentální pohodu. Pryč jsou doby, kdy Pogačar v letech 2022 a 2023 po jediném výbuchu přišel o prvenství na Tour de France, jenž vždy využil jeho úhlavní vyzyvatel. Nebavíme se teď o Primoži Rogličovi. Ten má v posledních letech problém vůbec Tour dokončit. Ale o Dánovi Jonasi Vingegaardovi.

Pogačar za poslední dva roky naprosto dospěl i po psychické stránce. Jelikož se již bezhlavě neúčastní každého závodu. Narozdíl od Vingegaarda jenž šetří vždy síly především na Tour de France. V loňském roce předvedl úchvatný double Giro – Tour jako první závodník od Marca Pantaniho v roce 1999. A aby toho nebylo málo, získal i duhový trikot pro mistra světa a má ve svém držení tzv. Trojkorunu. Na ni dosáhly jen největší legendy tohoto sportu.

V letošní sezoně vynechal obhajobu na italském Giru a málem vyhrál na monumentu Paříž – Roubaix! Jedná se o nejvšestrannějšího cyklistu v současném pelotonu ale i historie. Navíc tím, že vynechal Giro, jasně ukázal, že si v letošní sezoně brousí zuby na Tour a na Vueltu. Španělskou Vueltu jako jediný závod z Grand Tour nemá ve své sbírce, a tím by opět vstoupil do historie hrstky jezdců, co dokázali vyhrát všechny závody Grand Tours. Doposud se to jako posledním povedlo Albertu Contadorovi a Vincenzu Nibalimu.

Pogačar stále více připomíná Merckxe

Pogačar v dnešní etapě nenechal nikoho na pochybách a vyhrál svým typickým nástupem několik kilometrů před cílem. Zní to již jako obehraná písnička. Tadej šlápne v kopcích do pedálů a nikdo na jeho nástup není schopen reagovat. Opravdu rok od roku sedí přirovnání k tomu, jak v 70. a 80. letech minulého století naprosto stejným způsobem dominoval Eddy Merckx.

Tentokrát si Pogačar schoval závěrečný nástup 12 kilometrů před cílem. To bylo poslední stoupání na Valmeinier. S převýšením více než 1800 metrů. A naprosto osamocen si dojel pro etapový triumf a nutno podotknout, že v závěru ještě značně zpomalil. Na Vingegaarda najel dalších 14 sekund a v průběžném pořadí má na svého úhlavního rivala náskok již přes minutu. A v posledním dějství, jež je na programu zítra, se dá těžko předpokládat, že by Dán nadělil Pogačarovi minutu. O prvenství v tomto závodě je tak s největší pravděpodobností rozhodnuto. A psychologickou bitvu před Tour jasně vyhrál Pogačar.