Tadej Pogačar je nezastavitelný: po páté slaví výhru Tour de France

Tadej Pogačar napsal další kapitolu své neskutečné kariéry. Už ve svých sedmadvaceti letech popáté vyhrál nejprestižnější cyklistický závod světa Tour de France. Tímto neskutečným výkonem vyrovnal historický rekord, který dosud drželi jen čtyři jezdci – Jacques Anquetil, Eddy Merckx, Bernard Hinault a Miguel Induráin.

• Zkrácenou závěrečnou etapu vyhrál Mathieu van der Poel, Pogačar uhájil celkové vedení s náskokem přes šest minut
• Mexický nováček Isaac del Toro vybojoval s Pogačarovou pomocí celkové třetí místo a bílý dres pro nejlepšího mladíka
• Největší rival Jonas Vingegaard musel kvůli zlomenině klíční kosti po nešťastném pádu v 15. etapě odstoupit

Tadej Pogačar nic nevypouští, v poslední etapě přesto dominoval Van der Poel

Závěrečná etapa Tour de France letos musela být zkrácena kvůli rozsáhlým požárům na jihozápadě Francie. Nakonec se jelo pouhých 89 kilometrů. Samotná závěrečná etapa bývá takovým klasickým rozloučením s ročníkem a většina lídrů si užívá oslavy. To ale neplatí pro Tadeje Pogačara, který až do cíle na slavné Champs-Élysées bojoval o další výhru s nizozemským klasikářem Van der Poelem.

Po vypjatém souboji nakonec zvítězil Van der Poel. O triumf ho ale málem připravil někdo úplně jiný než Pogačar. Za Nizozemcem se totiž odehrával sprinterský souboj, kterému kraloval Van der Poelův týmový kolega Jasper Philipsen. Samotný Philipsen skončil na druhém místě a v cíli hezkým gestem oslavoval triumf týmového kolegy.

Na celkovém pořadí se samozřejmě nic nezměnilo. A přestože Pogačar v etapě netriumfoval, do cíle dojel ve žlutém dresu jako vítěz. Dominantní náskok 6 minut a 26 sekund udržel před druhým Remcem Evenepoelem, který může spokojeně slavit životní výsledek.

Pogačar a jeho pravá ruka: zářící Isaac del Toro

Zmínili jsme první dvě místa, ale kdo uzavírá stupně vítězů? Je to debutující mladík v dresu UAE Team Emirates-XRG Isaac Del Toro. Tento teprve dvaadvacetiletý Mexičan prožil absolutně snový debut, když se umístil na třetím místě v celkové klasifikaci a domů si bere i prvenství v soutěži o bílý dres pro nejlepšího mladého jezdce.

No a právě výraznou roli v jeho úspěchu hraje i jeho slovinský kolega Tadej Pogačar. Pogačarova týmovost se ukázala především ve 20. etapě na Alpe d’Huez, kde šanci na další etapové vítězství vzdal ve prospěch svého kolegy. Tadej se proměnil v domestika a pomohl Isaacovi ubránit třetí místo v celkové klasifikaci.

Pogačar se v rozhovoru nebránil hovořit o tom, že pro něj bylo ctí svému kolegovi pomoct. Zároveň konstatoval to, že si uvědomuje, jak náročné je pro někoho jiného pracovat, a že je vděčný del Torovi za veškerou pomoc při získávání žlutého trikotu.

Dvojice si dojezd na Alpe d’Huez vysloveně užila, a to i s typickým gestem pro Del Toro s přezdívkou „Torito“ (býček).

UAE Team Emirates united 🤝

Tadej Pogacar and Isaac del Toro cross the line side-by-side 💛 pic.twitter.com/rjLoRCs2BG

— Cycling on TNT Sports (@cyclingontnt) July 25, 2026

Pád Vingegaarda: rival, nebo kamarád?

Osud letošního ročníku se výrazně ovlivnil už týden dříve, a to při nešťastném pádu Jonase Vingegaarda. Dvojice Jonas Vingegaard a Tadej Pogačar absolutně dominuje cyklistickému světu už několik let.

Tento ročník neměl být výjimkou, ale nečekané se stalo skutečností. V 15. etapě na Plateau de Solaison se dosud druhý muž průběžného pořadí připletl do nepříjemného pádu. Výsledek? Dánský rival Pogačara utrpěl zlomeninu klíční kosti a s Tour se musel rozloučit.

Samotný Pogačar reagoval na nešťastné odstoupení pro Le Tour se zjevnou lítostí: „Je to hodně smutné, Tour bez něj už nebude stejná. Vždycky spolu bojujeme o vítězství. Na začátku jsme možná neměli nejlepší vztah, ale poslední dva roky jsme tak trochu přátelé a rivalové, kteří se vzájemně respektují. Myslím, že se mezi námi rozvinulo přátelství.“

I bez svého největšího rivala pak Pogačar závodu naprosto dominoval a definitivně nic nepodcenil. Potvrzuje to i jeho neskutečný výkon, když překonal traťový rekord ve stoupání na Alpe d’Huez, kde doslova vyletěl na vrchol v čase 35:27. Tímto výkonem po více než dvaceti letech sesadil z trůnu Maria Pantaniho.

Zdroje: Autorský článek, Letour.fr