Před sedmi lety sváděl souboje s automaty, teď Zdeněk Ondrášek skolil Angličany
Říkají mu Kobra! Třicetiletý útočník Zdeněk Ondrášek se ocitl na vrcholu své fotbalové kariéry. Ta mu však vždy nepřinášela pouze jen radost. Útočník amerického Dallasu se před sedmi lety dostal do konfliktu s automaty, poté dostal šanci v zahraničí a dnes, jakožto člen reprezentačního výběru, poráží Anglii.
O tom, že fotbal dokáže napsat pozoruhodné příběhy, jsme se už mnohokrát přesvědčili. Jeden z nich vypráví o svérázném útočníkovi, který byl už některými fanoušky odsuzován a takřka zapomenut.
První říjen byl dnem, kdy vyšla do světa nominace české fotbalové reprezentace, a v ní se objevilo jedno nečekané jméno. Zdeněk Ondrášek. Ale proč vlastně nečekané, když strakonický rodák, nikoli dudák, patří mezi nejlepší střelce podzimní části americké Major League Soccer?
Jednalo se totiž o vůbec první povolání urostlého útočníka do národního týmu. Když se však Ondrášek o nominaci dozvěděl, neváhal, ihned sbalil kufry a vyrazil na první letadlo směr Praha. Právě zde měl totiž pomoci mančaftu Jaroslava Šilhavého v kvalifikačním utkání na Mistrovství Evropy proti favorizované Anglii.
Pojďme teď ale malinko odbočit. Cesta až na samotný vrchol hráčské kariéry byla totiž pro Kobru, jak je přezdíván díky svému obřímu hadímu tetování, pořádně trnitá. První fotbalové krůčky zaznamenal v západočeském Stříbře, odkud se přes Blatnou dostal až do Českých Budějovic.
Zde si následně v pouhých osmnácti letech připsal debut v první lize, a to poté co se v dorostenecké soutěži prostřílel do čela tabulky střelců. Ohromný talent v něm viděl zejména zkušený trenér František Cipro, díky němuž se poprvé podíval do dospělého fotbalu.
Ten však nebyl jediným lákadlem, které okusil. Holohlavý čahoun našel zálibu v hazardních hrách a automatech. Když už se však zdálo, že svůj výjimečný talent jen tak zahodí, přišel kariérní zlom. Přestup do zahraničí. Signál k tomu, aby na sobě opět začal pracovat, a znovu tak nastartoval kariéru. Osvobození, které nikdo nečekal. Není na denním pořádku, aby zahraniční mužstva skautovala hráče z podprůměrných českých týmů.
Putoval tedy do norského Tromsø, které si ho upsalo v rámci hostování s následnou opcí. Ondráček zaznamenal velký progres. Válka s automaty nebyla lehkou záležitostí, on ji však dovedl do zdárného konce. Zvítězil! A co víc, ve své úvodní sezóně mile překvapil. Vstřelil čtrnáct branek.
V Norsku nakonec vydržel čtyři sezóny předtím, než ho oslovila polská Wisla Krakov. Dokonce i tam našel střeleckou nit, trvalo mu to však poměrně delší dobu. První tři sezóny se spíše trápil, až v té závěrečné opět vyletěl ze dna nahoru!
Jedenáct branek z devatenácti utkání pomohlo Ondráškovi k tomu, aby na sebe upozornil v americké Major League Soccer. Angažmá v Dallasu ho velice lákalo, a tak neváhal a opět poslechl své srdce. Nešel si však do Ameriky užít posledních pár let fotbalové kariéry, přijel se ukázat!
A to taky udělal. V texaském třetím nejlidnatějším městě si fanoušci českého útočníka naprosto zamilovali. Vkládali do Ondráška důvěru od samého počátku, přestože začátky na novém kontinentu nebyly vůbec jednoduché. A on jim ji však dokázal splatit. V osmnácti utkáních vsítil sedm branek a probojoval se společně se svými spoluhráči do play-off.
Pozoruhodné výkony a forma, ve které se nacházel, nemohly uniknout ani trenérům české reprezentace v čele s Jaroslavem Šilhavým, který si ortodoxního útočníka vyžádal. V pátek večer se již mohl po dlouhé cestě a několika tréninkových jednotkách konečně objevit na lavičce národního týmu v duelu s Anglií.
Jeho záměrem bylo mužstvu co nejvíce pomoct a udělat proti gigantovi dobrý výsledek. A i to se podařilo. Ondrášek na hřiště vyběhl jako žolík v 65. minutě na místo Patrika Schicka. Po necelých dvaceti minutách na place si výborně našel prostor uprostřed vápna a přízemní střelou po přihrávce Masopusta překonal bezmocného brankáře Pickforda. 2:1 pro Čechy!
Fantastický debut! Ondrášek nám vystřelil výhru a skolil Anglii. Připsal si tak premiérový gól v reprezentačním dresu, a to v ten nejlepší možný moment. Prožil den, na který bude ještě dlouho vzpomínat nejen on, ale i celý český fotbalový národ. S Anglií se přece jenom nevyhrává každý den.
