Měl jsi mu dát víc bomby, slyšel Lengál od synů po prohře s Buchingerem v Edenu. Chuť si chce spravit v Brně

Vladimír Lengál za sebou má jednu z největších výzev od doby, co se dal na MMA. V Edenu změřil síly s legendárním Ivanem Buchingerem. Věřil si, výhra jej mohla přiblížit titulu. Slovenský veterán jej ale porazil ve druhém kole. V rozhovoru pro Ruik bojovník z jižní Moravy odpověděl i na to, co mu po porážce řekli synové.

• Vladimír Lengál v sobotu nestačil na Ivana Buchingera
• Po prvním kole věřil, že může slovenskou legendu ukončit
• Chuť si chce napravit v listopadu v Brně

Všechno se na mě sesypalo, přiznává Lengál

Od Edenu už to jsou tři dny. Jak jste na tom fyzicky? Vyvázl jste ze zápasu bez zranění?

Jsem bez zranění, ale nějak to vše na mě padlo. Samozřejmě i psychika a jsem vyčerpanej.

Když nepočítáme výsledek zápasu, jak jste si turnaj, atmosféru a show okolo užil?

Byl to zážitek.

Máte za sebou Štvanici i Eden. Kde se vám líbilo víc? Co má větší kouzlo? V čem jsou odlišnosti?

Štvanice je víc komornější, Eden je víc honosný. Štvanice byla skvělá, bral jsem vítězství a bonus večera. Za Eden jsem rád, ale má hořkou pachuť.

Ale už k zápasu. Na to, že Ivan Buchinger bude tahat zápas na zem, jste se připravoval. V prvním kole jste se i dobře bránil. Co bylo v tom druhém jinak, že se mu povedlo dojít pro ukončení? Hrála roli únava?

Po 1. kole jsem si říkal, že super, jdu ho ukončit. On mě ale okamžitě bez úderu dostával na zem a já se snažil vstát a držet se plánu. Bojovat v postoji. Čím dál víc mě tavil a uštvával, až se mu to podařilo, když založil ruku hluboko pod nos a vzal mi spodní čelist. Říkám si, že budu bojovat, dokud to nepraskne, což se naštěstí nestalo a já přežil.

Jak mi ale založil ruku hluboko pod čelist, věděl jsem, že to je můj konec. Pak to rozhodčí ukončil a Buki mě ještě chvíli škrtil. Dal mi to sežrat. Pak se to na mě všechno sesypalo. Nemohl jsem ani stát na nohách. Byl jsem tak hoďku mimo.

Jak jste se vůbec v zápase cítil? Máte za sebou různé těžké zápasy i velké úspěchy, ale stát v MMA v kleci s Buchingerem… Měl jste nějak v hlavě, co vše dokázal?

Vše bylo v poho. Na zápas jsem se těšil. Cítil jsem se skvěle, byl jsem připraven. Vím, co Buki dokázal, respektuji ho, ale nijak mě to nesvázalo. Mrzí mě to moc, ale jdem dál.

Bude potřeba do toho šlápnout, má jasno

Na Ivana jste si věřil, ale on byl v zápase jak klíště. Muselo to být náročné. Jak prohru koušete? Nebo třeba právě kvůli tomu, co Buchinger dokázal, si z ní neděláte tak těžkou hlavu?

Štve mě to, ostudu jsem neudělal, vyhrál lepší a já to cením. Soupeři gratuluju. Mám na čem pracovat.

Už jste zápas zpětně viděl? Jak sám svůj výkon hodnotíte? Určitě tam byla i pozitiva. Co se dalo podle Vás udělat jinak?

Soupeře jsem otřásl údery a naskakoval koleno, které jsem netrefil a soupeř mě opět svázal. Škoda. Mohl jsem ho dokončit rukama, ale v ten moment jsem to tak cítil.

Chtěl jste se dostat k titulu, Ivan je pětkou divize. Je to pro vás třeba nějaká zpráva, že je ještě potřeba přidat? Nebo že třeba jiní soupeři ze špičky by vám stylisticky sedli více?

Je to taková zpráva, že ta cesta je dlouhá a těžká. Mohl jsem tam být. Teď bude potřeba do toho ještě víc šlápnout!

Jak zápas zhodnotili vaši synové? Pochválili vás? Nebo i něco vyčítali? 

Cituji: „Táto, tys prohrál. Škoda! Ale první kolo jsi vyhrál. Měl jsi mu dát víc bomby a ukončit ho.“

Co bude dál? Štvanice? Nebo spíše Brno? A máte v hlavě třeba i nějakého soupeře?

Chtěl bych 1. 11. zápasit v Brně a pořádně si před domácím publikem spravit chuť. Soupeře nemám, ale chtěl bych zahraniční fightery.

Děkuju moc. Snad příště budete slavit výhru. Přeji hodně štěstí.

Děkuju. Je to potřeba.