Legendární boxer Lukáš Konečný se vrací do ringu. V sedmačtyřiceti letech a v Brně
Někdejší profesionální mistr světa v boxu Lukáš Konečný se ve svých sedmačtyřiceti letech vrací do ringu. V sobotu 7. března bude hlavní osobností při galavečeru v Sono clubu v Brně, kde v rámci programu nastoupí proti Alessandro Jandejskovi. Nejen o tomto zápasu promluvil v rozhovoru pro Ruik.cz
- Jsem starý, ale snad něco umím, říká Konečný ke comebacku
- Jeho svěřenkyně Fabiana Bytyqi ukončila kariéru
- Konečný promluvil i o ZOH 2026
Jak berete svoje nadcházející vystoupení v Brně?
Pořadatelé mě zlanařili, abych se vrátil do ringu. Pořád trénuji. Jsem sice starý, ale snad stále něco umím. Nastoupím v Brně v klasickém boxu. Do ničeho jiného se necpu. Nová organizace profesionálního boxu se chce zviditelnit a přitáhnout lidi. Proto pořádají galavečer s množstvím zápasů. Budou tam brněnští boxeři a do toho já.
Jste i boxerským trenérem v Ústí nad Labem a vaše svěřenkyně Fabiana Bytyqi ukončila boxerskou kariéru. Jak byste to komentoval?
Jestli mě to mrzí, nebo nemrzí, není podstatné. Prostě ve třiceti letech skončila a tím se potvrzuje, že se nedá na nejvyšší úrovni sportovat celý život. Je mistryní světa, z čehož vyplývá, že víc toho dosáhnout ani nemohla. Chodí občas na tréninky a věřím, že se nějakým způsobem zapojí jako činovnice do chodu kolem boxu.
Ještě menší odbočení k jinému sportovního dění. Předpokládám, že jste sledoval zimní olympiádu v Miláně, kde český rychlobruslař Metoděj Jílek získal zlato a stříbro. Vaše hodnocení?
Předvádět takové výkony v devatenácti letech, je neskutečné. Vyloženě musí dávat nehorázné tréninkové dávky. Umím to ocenit i z toho hlediska, že v České republice nemá rychlobruslení kvalitní tréninkové podmínky. O to víc si Metoděj Jílek zaslouží obdiv a uznání.
Olympijské hry prožíváte i jako divák zřejmě intenzivněji než běžní fanoušci, protože jste se ve výpravě České republiky přímo zúčastnil boxerského turnaje na letních OH v Sydney 2000. Jaké to bylo reprezentovat na takové světové akci?
Především musím připomenout, že od té doby už uplynulo šestadvacet let. I po tak dlouhé době si vybavuji, že to byl krásný zážitek. Většinou jsou sportovci zvyklí na akce ve „svém“ sportu a najednou je na olympiádě více sportovců pohromadě třeba v olympijské vesnici. Pokud to jde, chodíte si vzájemně fandit, což pro mě bylo v Sydney hodně příjemné.
Právě olympiáda v Sydney 2000 byla pro vás odrazovým můstkem pro přechod do profesionálního boxu, že?
Ano, dá se to tak říci. Už v roce 2001 jsem přešel do profesionální ringu.
Zdroj: Autorský rozhovor
