Českomoravská spolupráce stále funguje. Světové jedničky Barbora Krejčíková s Kateřinou Siniakovou úspěšně obhájily loňský triumf z Melbourne a po nedělní výhře 6:4 a 6:3 nad Japonkami Aoyamaovou a Shibaharaovou si tato dvojice připsala už svůj sedmý primát z grandslamové turnaje.

Letošní Australian Open bylo pro naše barvy více než úspěšné. V mužské dvouhře se probojoval až do čtvrtfinále talentovaný Jiří Lehečka, v té dámské měla Česká republika hned trojí zastoupení v osmifinálové fázi. Ani jeden z těchto úspěchů však není tím nejvýraznějším.

Ve dvouhře se ani jedné v poslední době příliš nedaří, Barbora Krejčíková s Kateřinou Siniakovou si ale dokáží spravit chuť ve čtyřhře. Obě tyto hráčky se znají velice dobře. Už ve svých juniorských letech společně totiž dokázaly vyhrát dva grandslamy pro hráčky do osmnácti let.

V tuto chvíli mají na svém kontě hned sedm grandslamů seniorských a v žádném případě neřekly poslední slovo.

Cesta za obhajobou loňského titulu nezačala příliš přesvědčivě. Ihned v prvním kole totiž musely turnajové jedničky bojovat ve třech setech. Po opadnutí prvotní nervozity už šlo vše jako po másle. Před samotným finále povolily soupeřkám nejvíce zisk pěti her, byly tak pasovány do role jasných favoritek.

Finálovými sokyněmi jim byly překvapivé finalistky z Japonska. Shuko Aoyamaová s Enou Shibaharaovou se jakožto desáté nasazené probojovaly do svého prvního finále na grandslamovém turnaji. Možná právě tato nezkušenost se stala pro asijský pár osudnou.

Ihned v úvodu zápasu českomoravský pár získal rychlý brejk a dostal se do vedení. Japonky měly následně sice dvě příležitosti ke srovnání stavu, nakonec ovšem neuspěly a úvodní sadu Krejčíková se Siniakovou opanovaly poměrem 6:4.

Na začátku druhého setu jako by se nasazené desítky nepoučily, znovu přišla okamžitá ztráta podání. Nakonec za stavu 1:2 přeci jen dokázaly nepříznivý stav srovnat a dokonce se dostat do vedení.

Češky následně znovu ukázaly svou fazonu a po zisku čtyř her v řadě dokázaly získat i druhý set. Sečteno podtrženo, po devadesáti minutách a výsledku 6:4, 6:3 se světové jedničky mohly začít radovat z dalšího úspěchu.

Pro Barboru Krejčíkovou a Kateřinu Siniakovou se letošní Australian Open stalo vůbec prvním grandslamem, který dokázaly úspěšně obhájit. Zároveň fantastická dvojice nenašla přemožitelky už na čtvrtém po sobě jdoucím turnaji velké čtyřky a je tak otázkou, kolik primátů spolu tyto dvě dámy ještě dokáží získat.

Zdroj: WTA, Australian Open

Dlouhé a náročné dva týdny se blíží ke svému konci. Na letošním Australian Open už totiž zbývá odehrát jen finálové duely. Hraje se nejen o body a peníze, nýbrž i o nesmazatelnou stopu v tenisové historii. Novak Djokovič může získat rekordní desátý titul z Melbourne a dostat se zpět na pozici jedničky. V dámské čtyřhře se naopak pokusí o obhajobu Barbora Krejčíková s Kateřinou Siniakovou.

Údajně nekvalitní míčky nebo časté chyby rozhodčích. Úvodní grandslam sezony se ve svém průběhu musel vypořádat s vlnou kritiky nejen od širší veřejnosti, ale i samotných hráčů. Přesto je tenisový svět v očekávání, jak to celé nakonec dopadne.

Dvorec pojmenovaný po Rodu Laverovi, legendárním Australanovi, obstará víkendové finálové boje nejen s domácí senzací či neporazitelnými tenistkami z České republiky.

Dámská střelnice a nenasazení finalisté

Sobotní den bude ve znamení dámské dvouhry a pánské čtyřhry. V 9:30 Středoevropského času nastoupí ke svému finále na dvorec Roda Lavera Elena Rybakinová s Arynou Sabalenkovou. Kazaška Rybakinová zatím na turnaji ztratila jeden jediný set a pokusí se získat svůj druhý grandslamový titul.

Na druhé straně sítě se postaví světová pětka, Běloruska Sabalenková. Pro tuto čtyřiadvacetiletou tenistku z Minska se jedná o první finálovou účast na grandslamu v její stále krátké kariéře. Doposud na Australian Open však neztratila jediný set a právem je pasována do pozice mírné favoritky.

Vzájemná bilance obou tenistek též hovoří lépe pro Sabalenkovou. V dosavadních třech duelech na okruhu WTA odešla vždy vítězně ve třech sadách. Fanoušci se bezpochyby mohou těšit na nefalšovanou řežbu. Obě tenistky se totiž spoléhají na tvrdé první podání a raketové údery od základní čáry.

Po skončení ceremoniálu dámské dvouhry přijde na řadu, pro domácí velice atraktivní, pánská čtyřhra. Do finále se dosti překvapivě probojovaly dvě nenasazené dvojice s nulovou zkušeností z takto velkých zápasů. Výraznou výhodou se tak ve výsledku může stát sehranost.

Zkušenosti jsou na straně monacko-polské dvojice Hugo Nys, Jan Zieliňski. Oba hráči se aktuálně pohybují kolem čtyřicátého místa žebříčku a jsou čistokrevnými deblisty. Zatím společně dosáhli na jeden titul kategorie ATP 250 a případné sobotní vítězství je katapultuje až na hranici TOP 10.

Druhou finálovou dvojicí se po fantastické jízdě stali domácí Jason Kubler s Rinky Hijikatou. Nenasazení Australané hrají vůbec první společný turnaj, dá se však očekávat, že zdaleka ne poslední.

V cestě do finále přešli hned přes tři dvojice nejlepší desítky a navazují na loňskou cestu krajanů Kyrgiose s Kokkinakisem. Těžit mohou bezpochyby z domácí, bouřlivé atmosféry, ostatně jako v celém dosavadním průběhu turnaje.

Závěrečná neděle s českou stopou

Nedělní program bude zajímavý hlavně pro tuzemské fanoušky tenisu. Už od páté hodiny ranní totiž nastoupí k dalšímu finále dámské čtyřhry dvojice Barbora Krejčíková, Kateřina Siniaková. Nasazené jedničky a obhájkyně loňského titulu zatím na turnaji ztratily jediný set a to hned v prvním kole, od té doby prochází pavoukem bez větších potíží.

V neděli budou čelit přemožitelkám turnajových dvojek, Japonkám Shuko Aoyamaové a Eně Shibaharaové. Po loňském semifinále mají nasazené desítky šanci připsat si první grandslamový titul. Tyto dvojice na sebe zatím na okruhu nikdy nenarazily, těžko tedy odhadovat průběh zápasu.

Celé Australian Open 2023 tradičně zakončí finálové klání mužů. Letos se do finále probojovali dva z hlavních favoritů. Na jedné straně Řek Stefanos Tsitsipas, na druhé Srb Novak Djokovič.

V sázce je mnoho. Vítěz finále se totiž dostane na první místo žebříčku ATP. Pro Tsitsipase jde o jeho druhou finálovou účast na grandslamu. První zkušenost pro něj skončila porážkou v Paříži, kde padl na raketě svého nedělního soka ve čtyřech setech, má tak Srbovi co vracet.

Djokovič se naopak může zapsat do historie. Po loňské absenci sahá po svém už desátém zisku trofeje Normana Brookse, čímž by znovu posunul hranici svého vlastního rekordu v počtu titulů na melbournské půdě.

Zároveň má srbská bývalá světová jednička šanci získat celkově dvaadvacátý grandslamový triumf, čímž by Djokovič vyrovnal na vrcholu historických tabulek svého odvěkého rivala Rafaela Nadala.

Právoplatným favoritem je i přes zranění nohy Novak Djokovič. V posledních zápasech doslova ponižuje své soupeře nevídanými debakly v pokročilých fázích turnaje. Na Srbovu stranu hraje také vzájemná bilance, osm posledních vzájemných duelů s Tsitsipasem dokázal opanovat.

Zdroj: Australian Open

Cesta mezi tenisovou elitu je pro většinu hráčů zdlouhavá a často neúspěšná. Najdou se však hráči tak nadaní, že se probojují mezi nejlepší tenisty světa v mžiku oka. Případem za všechny budiž dvacetiletý Američan Ben Shelton. Během pár měsíců se z univerzitního šampiona totiž stal čtvrtfinalistou Grand Slamu a po boku svého otce zdaleka neřekl poslední slovo.

Urostlý levák z Atlanty, jenž září úsměvy na všechny světové strany o sobě dává v posledních měsících vědět stále častěji. Nicméně ještě před necelým rokem byste ho na okruhu ATP hledali marně. Zvolil totiž na radu svého otce dosti nezvyklou cestu k profesionálnímu tenisu. Výsledky naznačují, že to byla volba správná.

Tenisové začátky a zázemí

Shelton pochází z čistě tenisové rodiny. Otec Bryan je dlouholetým univerzitním trenérem a také bývalým hráčem elitní stovky, matka Lisa bývala nadějnou juniorkou. I přes jasný předpoklad pro hraní tenisu nehodlali rodiče svého syna do výběru sportu nutit. Dokonce do svých dvanácti let nehrál pravidelně, věnoval se primárně americkému fotbalu v pozici quarterbacka.

V pubertě jako by se najednou něco změnilo, mladý Ben začal tenis milovat. Přirozeně si ho pod svá křídla vzal v pozici trenéra jeho otec. Shelton začínal sbírat vítězství jako na běžícím pásu a cesta ve šlépějích otce vypadala stále reálněji.

Po přesunu do kategorie juniorů dostal v tu dobu teprve šestnáctiletý mladík nápad, vycestovat na turnaj juniorského okruhu ITF mimo Ameriku. Otec se ho zeptal „Jsi nejlepší junior v USA?“ Ben reagoval, „Nejsem tati.“

Otec na něj: „Proč chceš teda hrát v zahraničí, když ještě nejsi nejlepší tady?“ Shelton si vzal tuto radu k srdci a do letošního roku neodehrál jediný zápas mimo Spojené státy americké.

Univerzitní tituly

Ve svých sedmnácti letech začaly přicházet nabídky sportovního stipendia od prestižních univerzit. Otec Bryan trénoval na „University of Florida“, a tak bylo jasné, kam jeho syn zamíří.

Ve svém prvním roce dokázal Shelton v týmové soutěži NCAA pomoci „Gators“ k zisku celostátního titulu rozhodující výhrou a zakončil sezonu se zápasovou bilancí 10-2. V loňském roce naopak opanoval individuální šampionát a stal se tak univerzitním hráčem číslo jedna.

Raketový vzestup

Student financí začal pokukovat po profesionálním okruhu ATP. Díky výsledkům z univerzity se mu dostalo několika divokých karet na turnaje kategorie Challenger Tour, kde prakticky okamžitě začal získávat důležité body do žebříčku.

Širšímu tenisovému okolí se ukázal až na srpnovém Masters v Cincinnati. V prvním kole porazil, ve třech setech v tu dobu šestapadesátého hráče žebříčku, Lorenza Sonega. Ve druhém kole ho čekal pátý hráč světa Casper Ruud. Shelton exceloval. Bez výraznějších potíží zvítězil dvakrát 6-3 po prakticky perfektním výkonu a když v závěrečné hře zahrál vítězný lob zády k síti, sám nevěřil svým očím.

Když vypadl v prvním kole US Open ohlásil Shelton přerušení studia a plný přesun mezi profesionály. Dodal však, že má v plánu ve studiu financí pokračovat na dálku. V závěru sezony přišla šňůra tří titulů na Challengerech v řadě. Díky těmto výsledkům se 21. listopadu poprvé podíval do elitní stovky, celý rok zakončil na místě sedmadevadesátém.

První turnaje mimo USA a životní úspěch

Rok 2023 pro Sheltona znamená první plnou sezonu v pozici profesionála a také s tím spojené cestování mimo rodnou zem. Své působení odstartoval na Novém Zélandu, kde vypadl ihned v prvním kole kvalifikace s Australanem Jamesem Duckworthem. Další týden už se mu podařilo připsat první vítězství, nic ale nenasvědčovalo výraznější šanci na delší setrvání v pavouku Australian Open.

Los byl pro Sheltona příznivý. Do prvního kola nastoupil proti nenasazenému Číňanovi Zhizhen Zhangovi. Po dlouhé bitvě nakonec dokázal Američan zvítězit v tiebreaku závěrečný sady, připsal si tak první kariérní výhru na Grand Slamu. Tím jeho cesta turnajem však jen začala.

Další dva zápasy zvládl Shelton bez ztráty setu i navzdory nevraživé atmosféře. Ve třetím kole se totiž střetnul s domácím miláčkem Alexeiem Popyrinem. „Byla to podobná atmosféra jako při venkovním zápase na univerzitě. Už při vstupu na kurt mě fanoušci vybučeli, ale dokážu si toto nepřátelské prostředí užívat.

Nikdo vás nepodpoří, když zahrajete vítězný úder. Umí to být chvílemi trochu hořké, primárně mě to ale spíš motivuje. Zápas jsem si užil a poprvé jsem se tu cítil na kurtu jako doma,“ odpovídal Shelton na zvídavé otázky novinářů po životním postupu do osmifinále.

Americká derby

V osmifinále narazil na nenasazeného krajana Jeffreyho Johna Wolfa. I tento zápas se dostal do rozhodující páté sady. Shelton nakonec zvítězil po výsledku 6-7, 6-2, 6-7, 7,6 a 6-2, které mu tak zaručilo skok žebříčkem až na 43. místo.

Někdo by mohl namítnout, že měl dvacetiletý tenista z Atlanty obrovské štěstí na los. Něco pravdy na tom bude, přeci jen ve čtyřech zápasech nehrál s jediným hráčem TOP 50. To se změnilo ve čtvrtfinálovém souboji, kdy narazil na dalšího krajana Tommyho Paula.

Paul šel do zápasu jako favorit. Pětatřicátý hráč žebříčku měl za sebou výhry nad dvěma nasazenými Španěly, Davidovichem Fokinou a Bautistou-Agutem. Tato zkouška byla pro Sheltona tou zatím nejtěžší.

Starší a zkušenější z dvojice Američanů nakonec prokázal přeci jen stabilnější výkonnost a po výsledku 6-7, 3-6, 7-5 a 4-6 se Shelton musí s Melbourne rozloučit. Tato nečekaně dlouhá cesta turnajem se každopádně stala jedním z nejvýraznějších příběhů letošního Australian Open.

V průběhu turnaje ukázal Shelton vítěznou mentalitu a do jisté míry i drzost. Tyto atributy předurčují tohoto mladíka k dalším úspěchům a mužský tenis v USA tak živí naději na ukončení dvacetiletého čekání na Grand Slamového šampiona.

Zdroj: New York Times, Australian Open