Josefine Knutsson otevřeně: Překvapivý konec v UFC, noční směny na psychiatrii a velké plány v Oktagonu

I přes pozitivní bilanci v UFC přišla o smlouvu. Nyní je Josefine Knutsson po roce a půl bez zápasu připravena na velkolepý návrat pod hlavičkou Oktagonu. V rozhovoru pro Ruik třicetiletá bojovnice otevřeně mluví o tvrdé zkoušce psychiky, svém vztahu k Lucii Szabové i o tom, jaké ambice má nejen při víkendové premiéře v Liberci.

• Josefine Knutsson se po nečekaném konci v UFC a krachu projektu GFL vrací do klece po těžké rok a půl trvající přestávce
• Cílem třicetileté zápasnice je oživit slámovou váhu, být maximálně aktivní a výhledově získat titul
• Své vynikající postojářské kvality a přezdívku „Thunder“ hodlá naplno předvést už tento víkend proti brazilské soupeřce

V kleci Thunder, v osobním životě dívka, která miluje klid

Hned na úvod bych se tě chtěl zeptat, kdo je Josefine Knutsson? Jak by ses představila fanouškům jako člověk?

V první řadě bych řekla, že jsem cílevědomý a disciplinovaný člověk. Vyrůstala jsem s láskou k soupeření a posouvání svých limitů. Vždy se cítím nejlépe, když pracuju na dosažení konkrétního cíle.

Mimo klec jsem docela klidná osoba. Ráda relaxuju se svou rodinou a se svým mopsem. A když je čas bojovat, přepnu se do velmi soustředěného a odhodlaného módu. Jsem hrdá na to, že reprezentuju sebe, svůj tým a sport jako profesionálka.

Co děláš, když zrovna netrénuješ? A co jsi dělala, než ses stala profesionální bojovnicí?

Když netrénuju, snažím se udržet si v životě rovnováhu a klid. Opravdu hodně času trávím regenerací a zlepšováním se jako sportovkyně, ale mimo gym ráda trávím čas s blízkými přáteli a dělám věci, které mi pomáhají mentálně, abych načerpala nové síly. Mám ráda vlastně jednoduché věci, tedy dobré jídlo, přírodu, sledování zápasů a trávení času s přítelem.

A než jsem se stala profesionálkou, tak jsem mimo budování sportovní kariéry pracovala na částečný úvazek jako rezidenční asistentka. Podporovala jsem lidi s postižením v jejich každodenním životě. Byla to velmi smysluplná práce, která mě naučila nadhledu. Teď jsem ale extrémně šťastná, že se můžu soustředit jen na boj. Je to něco, na čem jsem tvrdě dřela, a neberu to jako samozřejmost.

Jak by ses popsala jako bojovnice? Co od tebe mohou fanoušci v kleci čekat?

Řekla bych, že jsem technická, disciplinovaná a velmi klidná. Ráda střídám různé prvky. Jsem všestranná a myslím, že v každé fázi zápasu se cítím pohodlně. Fanoušci ode mě mohou očekávat zápasy ve vysokém tempu. Snažím se být tou, která vždy tlačí. A očekávejte i rychlost, kvůli ní mi trenér Sanja dal v rané fázi kariéry přezdívku Thunder (smích).

A sedí ta přezdívka i na tvůj osobní život?

Nemyslím, že si to o mně lidé, kteří mě opravdu znají, myslí. Jsem spíš opak. A ráda zanechávám věci v klidu. Tu přezdívku, respektive její využití, si šetřím do klece (smích).

Máš za sebou velmi solidní úspěchy v postoji. Získala jsi zlato na IFMA Muay Thai World Championship, byla jsi ve finále Japonské K-1. Jak složitá pro tebe byla transformace na MMA?

Rozhodně to byla velká výzva. Ze začátku jsem se soustředila hlavně na svůj striking. Trenéři mi říkali, že se mě soupeřky budou snažit dostat na zem, ale já jsem se tím příliš netrápila. Když se zápas dostal na zem, cítila jsem se komfortně, což mi pomohlo rozdávat údery.

Později jsem ale pochopila, jak důležitá je na vysoké úrovni obrana proti takedownům. Najednou jsem kvůli přehnanému přemýšlení byla někdy opatrnější a ovlivňovalo to i můj striking.

Teď hledám tu správnou rovnováhu, abych mohla plně věřit svým úderům, ale abych zároveň byla stále připravená na takedowny. Díky tomu můžu podávat nejlepší možné výkony.

Josefine Knutsson o překvapivém konci v UFC a hořké zkušenosti s GFL

V MMA ses dokonce dostala do UFC. Jenže jsi skončila, i když jsi měla pozitivní skóre 2-1. Hodně lidí to překvapilo. Co se vůbec stalo? A jak se na celou tuhle zkušenost díváš? Máš ještě ambice se tam vrátit?

Abych byla upřímná, tak mě to taky překvapilo. Měla jsem pozitivní bilanci. Cítila jsem, že s každým zápasem rostu. Ale holt i tohle je součást sportu. Někdy jsou věci zkrátka mimo vaši kontrolu. Rozhodla jsem se to vnímat jako motivaci, ne jako něco negativního. Dodalo mi to další energii k neustálému zlepšování se a dokazování, že patřím na nejvyšší úroveň.

Když se ohlédnu zpět, jsem za tu zkušenost vděčná. Zápasy v UFC mě hodně naučily. Jak profesionálně, tak osobně. Jako bojovnice jsem se vyvinula. Tvrdá konkurence mě posunula. Získala jsem zkušenosti, které můžu zúročit.

UFC pro mě každopádně není uzavřenou kapitolou. Mým cílem je pořád soupeřit s těmi nejlepšími na světě. Pokud se ta možnost znovu naskytne, budu na to připravena. Teď se ale plně soustředím na přítomnost, dobré výkony, budování dynamiky a každou příležitost, která se mi naskytne.

Jsem vděčná za to, že můžu být v Oktagonu. Je to neuvěřitelná organizace, rozhodně jedna z nejlepších na světě.

Po konci v UFC tu byla i ta nešťastná epizoda s GFL, což měla být nová organizace se specifickým modelem, ovšem dosud neměla jediný turnaj. Co se stalo? Jak s tebou komunikovali?

Když jsem jednala s GFL, byla jsem z té příležitosti nadšená. Zejména poté, co mi UFC překvapivě neprodloužilo smlouvu. Chtěla jsem mít možnost bojovat co nejčastěji a ideálně hned po konci v UFC.

GFL mi nabízelo zápas každý druhý měsíc, takže jsem mohla být opravdu aktivní, přičemž bych si současně vydělala slušné peníze. Mohla bych tak dál cestovat na skvělé sparingy a tréninkové kempy, což je pro mě hodně důležité, jelikož ve Švédsku nemáme mnoho MMA bojovnic.

Jenže věci se bohužel nevyvíjely tak, jak jsme očekávali. Situace se změnila ještě předtím, než se cokoliv stalo konečným. Necítila jsem, že by to byl z jejich strany podvod. Spíše šlo o finanční problémy s investory, ale také o to, že byli až moc optimističtí ohledně času.

Finanční boje mimo klec: Ztráta sponzorů a noční směny na psychiatrii

Kvůli různým okolnostem jsi tedy nebojovala rok a půl. Jaké to pro tebe bylo, primárně po sportovní a psychologické stránce?

Byla to opravdu náročné. Jako bojovník chcete zůstat aktivní, chcete zápasit a udržovat se v tempu. Být tak dlouho mimo boj vás prověří fyzicky i psychicky. Moje tělo se loni zhroutilo, protože jsem byla každý měsíc připravená na zápas, soupeřky se zápasy souhlasily, ale po několika týdnech nakonec zápas zrušily.

Na konci roku jsem jela do Thajska, abych se dala dohromady a vrátila se do formy. Zároveň jsem toto období využila k tomu, abych se posunula jako bojovnice. Nebylo to ideální, ale teď se cítím připravená lépe než kdy dřív. Ostatně, je to součást mojí cesty. Zná to každý bojovník.

Jak těžké bylo zvládnout tu pauzu finančně? Musela sis hledat práci mimo gym?

Určitě to byla jedna z nejtěžších částí této cesty. Být rok a půl bez zápasu vás samozřejmě poznamená nejen mentálně, ale i finančně. Ve Švédsku obzvlášť, protože není vůbec snadné si tady získat stabilní sponzory v MMA. Mnoho jich přichází a následně odchází v závislosti na vaší aktivitě a publicitě. Já během své pauzy bohužel některé sponzory ztratila, což je v tomto sportu bohužel běžné.

Zároveň jsem měla velké štěstí, že jsem měla jednoho sponzora, který mě podporoval od prvního dne a zůstal se mnou celou dobu. Taková loajalita je v tomto sportu vzácná, jsem za ni upřímně vděčná.

Ale jinak jsem si samozřejmě našla pár dalších prací, abych to celé zvládla. Chodila jsem na noční směny v psychiatrické péči, pomáhala jsem v gymu. Za obě příležitosti jsem vděčná. Umožnily mi zůstat nad vodou a zároveň pokračovat v plném tréninku. Nebylo to snadné, ale udrželo mě to hladovou a soustředěnou. Je to součást MMA a hodně mě to naučilo.

Oktagon jako nový domov. Josefine Knutsson mluví i o Lucii Szabové

Teď už máš kontrakt v Oktagonu. Byly ve hře i jiné nabídky? A proč sis vybrala právě Oktagon?

Už jsem s Oktagonem byla v kontaktu nějakou dobu. Lidi v něm byli velmi vstřícní, opravdu se mě snažili přivést a pomoct mi uskutečnit návrat. Jsem za to moc vděčná. Chvíli trvalo, než jsme našli správnou soupeřku a vše se sladilo, ale to je holt součást procesu. Teď jsem konečně tady a je to dobrý pocit. Vše je na svém místě. Jsem nadšená, že konečně vstoupím do klece Oktagonu a ukážu, co umím.

Jaké jsou zatím tvoje pocity z Oktagonu? Kolik turnajů jsi viděla? Znáš nějaké bojovníky?

Moje dojmy jsou velmi pozitivní. Je to jedna z největších organizací v Evropě a pravidelně pořádají skvěle promované a skvělé turnaje na vysoké úrovni. Navíc jsem v kontaktu s některými bojovníky, kteří v Oktagonu působili. Můj týmový kolega je například Felipe Lima, který tu bojoval, než šel do UFC. Obdivuju ho za to, že dává do svých zápasů vše.

Kromě něj už dlouho znám Lucku Szabovou. Chodila k nám do gymu na kempy, kde jsme se potkávaly. Ale potkávaly jsme se i na jiných kempech. Je to neuvěřitelně zkušená bojovnice, chovám k ní velký respekt, a to jak ke sportovkyni, tak k člověku. Líbí se mi i její styl boje.

Celkově mi přijde, že Oktagon vyniká jako organizace, která skutečně investuje do svých bojovníků a prezentace tohoto sportu. Moc si toho vážím. O to víc mě těší, že jsem teď jeho součástí.

Švédská expanze jako dobrý nápad

Oktagon už úspěšně expandoval do Německa, zkusil i Anglii. Vidíš realisticky i expanzi do Švédska? A že bys třeba byla hlavní tváří expanze?

Švédsko je malá země, ale naše MMA scéna roste a je tu mnoho talentů. Myslím, že případná expanze Oktagonu do Švédska by způsobila velký rozruch a švédští bojovníci by se rozhodně takové příležitosti ujali co nejlépe, jak by mohli.

Oktagon je organizací, kde by chtěl každý ukázat, co umí. Jsem si jistá, že fanoušci by viděli skvělé zápasy. Švédští bojovníci by určitě doručili velkolepou show. Sama bych ráda ve Švédsku bojovala. Máme hned několik vycházejících hvězd, které by byly skvělými tvářemi expanze. Ať už je to Rashid Gidaev, Elshod Anvarov, Liam Pitts, Randy Fungula nebo Najib Adams.

Oktagon i turnaj v Liberci propaguje jako švédskou invazi a severskou bouři. Je pro tebe výhoda, že budeš mít na turnaji hned několik krajanů, nebo to nehraje žádnou roli?

Určitě je to výhoda. Během fight weeku to vytvářelo dobrou energii. Cítíte se jako součást něčeho většího než jen vlastního zápasu. Ale samozřejmě se soustředím hlavně na svůj výkon.

Každopádně si myslím, že to Oktagonu pomůže budovat silnější pozici na severu. Je vlastně vzrušující být součástí takového vývoje. Jinak znám všechny Švédy na turnaji. Až na Samuela Barka jsou všichni součástí mého gymu, dobře však znám i Samuela.

Jak ses těšila do České republiky?

Vím, že tady během turnajů bývá úžasná atmosféra, kterou jsem viděla prakticky ve všech streamech z turnajů Oktagonu, které jsem sledovala. Často jsem přemýšlela, jaké to asi musí být, když se ocitnete v takovém pekle. Do Česka jsem se jinak těšila. Moc mě baví objevovat a zažívat věci na vlastní kůži.

Chci být šampionkou, má jasno švédská bojovnice

Tvůj zápas bude ve slámové váze, kterou ovšem nedávno Oktagon v podstatě úplně rozpustil poté, co šampionka Mallory Martin otěhotněla. Nebylo totiž kolem koho divizi budovat. Bavila ses o tom s managementem?

Ano, řešili jsme, že Oktagon má problémy s vybudováním slámové váhy. Také se mi opravdu snažili pomoct najít soupeřku, což nebylo vůbec snadné. Přesto jsem tady, abych ukázala, že to je moje divize i do budoucna. Soustředím se hlavně na to, abych co nejlépe využila každou příležitost, kterou mi může Oktagon nabídnout.

Jaké jsou tvé plány a ambice v organizaci?

Moje plány a ambice jsou nyní hlavně takové, abych byla aktivní, abych se zlepšovala a abych v mé divizi zanechala jasný odkaz. Chci se s každým zápasem zlepšovat a ukázat, že na tuhle úroveň patřím.

Co se týká dlouhodobých ambicí, tak bych ráda vybudovala své jméno. Chci se stát jedním z největších jmen v organizaci a pak bojovat o titul. Teď ale musím jít zápas od zápasu.

Při svém debutu změříš síly s brazilskou soupeřkou Mileide Simplicio. Co o ní víš a s jakým nastavením do zápasu půjdeš?

Vím, že stejně jako většina Brazilců bude i ona pravděpodobně hodně tvrdá a všestranná. Příliš jsem ji ale nestudovala. Soustředím se hlavně na svou hru a na to, jak se chci ukázat, než abych se zabývala soupeřkou.

Do zápasu chci jít s tím, že zůstanu klidná, budu věřit své přípravě a prosadím si svůj styl. Ukážu, kdo jsem, a hned od startu chci udávat tón.

Jak vůbec probíhala příprava?

Vše šlo skvěle. Tentokrát se mi podařilo správně vybudovat tělo s dostatečným předstihem před zápasem. Cítím se opravdu dobře. Přesně tak, jak bych se měla cítit. Těším se, až ukážu, proč mám přezdívku Thunder. Doufám, že fanouškům doručím show, kterou ocení. To, aby si to užili, pro mě opravdu moc znamená.

Jaké jsou tvé plány pro zbytek roku?

Chci být co nejvíce aktivní a dostat co nejvíce zápasů. Stejně tak chci ukázat, kdo jsem. A mým cílem je dokázat, že jsem nikdy neopustila tento sport, ale pouze jsem se připravovala a budovala nejlepší verze sama sebe. Chci, aby to lidi viděli.

Chtěla bys na závěr něco vzkázat fanouškům nebo své soupeřce?

Fanouškům bych ráda poděkovala, že při mně stojí i v těchto těžkých časech. Moc to pro mě znamená. A co se týká mojí soupeřky, tak bych jí ráda vzkázala, že k ní chovám respekt, ale jakmile se zavřou dveře od klece, budu tam kvůli tomu, abych odvedla svou práci. Jsem připravena na vše a jdu jí vnutit svou hru.