Domácí prostředí jako povolený doping? Italský rekord na ZOH 2026 potvrzuje sílu hostitelské země
Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině 2026 jsou u konce a statistiky mluví jasně: pořadatelství funguje jako jeden z nejspolehlivějších akcelerátorů úspěchu. Domácí Italové letos vybojovali 30 medailí, čímž o 13 cenných kovů překonali svůj výsledek z Pekingu, a dokonce dosáhli historického maxima. Jak tento „medailový boom“ funguje, proč se hostitelům tak daří a co za tímto fenoménem skutečně stojí?
- Itálie navýšila svou medailovou sbírku ze 17 (Peking 2022) na letošních 30, což je její historické maximum na ZOH
- Úspěch není náhoda, hostitelské země začínají masivně investovat do sportovních center a talentů už 8 let předem
- Znalost tratí, absence cestování a tlak domácích fanoušků na rozhodčí i soupeře tvoří unikátní kombinaci výhod
Italský triumf v Miláně: Když se investice vyplatí
Získat medaili na olympijských hrách je vrcholem kariéry, ale získat ji doma před vlastními fanoušky, to pro sportovce znamená ještě něco navíc. Itálie se letos díky 30 medailím (z toho 10 zlatým) vyšplhala na celkové čtvrté místo v medailovém pořadí národů, hned za Norsko, USA a Nizozemsko.
Tento výsledek ale nebyl levný. Itálie patří k zemím, které své sportovce motivují podle Forbesu i finančně, jelikož za zlatou medaili letos vyplácela přes čtyři miliony korun (213 tisíc dolarů).
Celkový účet za italské medailové prémie se tak vyšplhal na závratných bezmála 7,8 milionu dolarů. Itálie tím jasně ukázala, že domácí hry jsou prioritou, na které se nešetří.
Jak pořadatelství ZOH zvedá medailové zisky
| Rok a hostitel | Předchozí OH | Jako hostitel | Čistý nárůst |
| 2026 – Itálie | 17 | 30 | +13 |
| 2022 – Čína | 9 | 15 | +6 |
| 2018 – Jižní Korea | 8 | 17 | +9 |
| 2014 – Rusko | 13 | 29 | +16 |
| 2002 – USA | 13 | 34 | +21 |
Proč hostitelská země téměř vždy „vyroste“?
Statistiky ukazují, že nárůst formy není jednorázový úkaz. Země, která získá právo pořádat olympiádu, obvykle začne vykazovat zlepšení už jednu až dvě olympiády před tou samotnou domácí.
Je to logické: vlády uvolňují více peněz na sportovní programy, staví se moderní areály a roste prestiž daných disciplín v očích mládeže.
The host country always gets a huge bump at the Olympics
— Lev Akabas (@LevAkabas) February 23, 2026
Italy was no different, increasing their haul from 17 medals in Beijing 2022 to 30 in Milan 2026 pic.twitter.com/suLKMxk5fg
Dalším faktorem je výběr sportů. Hostitelská země má právo navrhnout zařazení sportů, které jsou v její kultuře populární a v nichž má silnou základnu.
V kombinaci s tím, že domácí sportovci znají každý centimetr sjezdovky či ledového koryta, se z nich stávají favorité i v disciplínách, kde by jinak na medaile jen těžko dosáhli.
Budoucnost a olympijské sny: Kdo bude další?
V diskusích pod sportovními přehledy se často objevují jména zemí, které by si podobný medailový impuls zasloužily. Fanoušci často na sociální síti X zmiňují Švýcarsko, Rakousko nebo Slovensko.
Zatímco první dvě jmenované země už zimní hry v historii hostily dokonce dvakrát (Innsbruck 1964 a 1976, Svatý Mořic 1928 a 1948) a ze své tehdejší formy bezpochyby těžily, pro Slovensko zůstává olympiáda spíše jen velkým snem.
Právě Slovensko je v zajímavé pozici. Jde totiž o zemi se zejména lyžařskou tradicí, která by domácí „boost“ potřebovala jako sůl, aby mohla konkurovat alpským velmocím.
Příklady z předchozích olympiád ale ukazují, že cesta k medailím vede přes miliardové investice a dlouhodobé plánování, což aktuálně Slovensko spíše vyřazuje ze hry.
Zdroj: X, Forbes
