V Chile byla kvůli brutálním protivládním protestům předčasně ukončena fotbalová liga! Prezident země vyhlásil stav nouze
Jihoamerická krev je horká asi podobně jako balkánská, ne-li ještě více. V kombinaci s katastrofální politickou scénou v jihoamerických státech se jedná o extrémně nebezpečnou věc. O tom se nyní opět přesvědčuje Chile, kde kvůli protivládním protestům, které trvají zhruba od poloviny října, musela být předčasně ukončena nejvyšší fotbalová liga. Došlo však i ke zrušení či přemístění jiných, nejen sportovních událostí.
Třebaže je Chile nejbohatším státem v Jižní Americe, ničemu to nepomáhá. Od poloviny října zde probíhají obří protivládní protesty, které stály život již několik lidí. Prezident země vyhlásil stav nouze a v sobotu 30. listopadu Chilská fotbalová federace oznámila předčasné ukončení tamní ligové soutěže.
Již šest týdnů trvající protesty tedy stojí za tím, že nejvyšší fotbalová liga jest ukončena šest kol před koncem. Nicméně díky domluvě klubů jsou jasně dané některé věci. V první řadě se kluby shodly, že ze soutěží nikdo nesestoupí a ani se nebude mezi jednotlivými úrovněmi postupovat. Zároveň se kluby nejvyšší soutěže dohodly na tom, že titul bude udělen týmu, který se doposud nacházel na prvním místem tabulky.
Mistrem tamní nejvyšší ligy se tedy stal celek Universidad Católica, jenž vedl ligu o 13 bodů. Jedná se o čtrnáctý titul v klubové historii.
Mimo předčasné ukončení fotbalové soutěže došlo rovněž ke zrušení přípravného zápasu reprezentace Chile proti Peru. Chilská metropole Santiago pak přišla o pořadatelství finále Poháru osvoboditelů, jež se nakonec muselo přestěhovat do Limy. Krom fotbalu se přerušila rovněž Chilská rallye, která se měla jet v dubnu coby čtvrtý díl mistrovství světa. Zrušena teda byla s řádným předstihem.
Nutno podotknout, že protivládní protesty začaly poměrně nevinně. Za vším stojí zdražení jízdného v městské hromadné dopravě v hlavním městě, Santiagu. To se samozřejmě obyvatelům chilské metropole nelíbilo, nicméně z protestů proti výši jízdného se stal boj proti nerovnosti, vysokým cenám zdravotní péče a špatnému financování vzdělávání. Navíc se protesty z metropole rychle rozšířily do zbytku státu.
Situaci vůbec nepomohlo, že stát k potlačení demonstrací použil tvrdé manévry bezpečnostních složek. Naopak to vyvolalo větší vlnu agrese v demonstrantech a vše to jen zhoršilo. Prezident Sebastián Piñera následně vyhlásil stav nouze a rovněž prohlásil, že celá země je nyní ve válce, čemuž by odpovídal i stav, v jakém se nacházejí chilská města.
Při protestech bylo zabito 26 lidí a zraněny byly stovky lidí. Před dvěma týdny chilský prezident souhlasil s uskutečněním referenda, v němž se mají Chilané vyjádřit, zda-li si přejí ústavní změny. Současné ústavní zákony totiž vešly v platnost v roce 1980, kdy ještě země byla pod vojenskou nadvládou.
Nicméně situace se stále nezlepšuje. Aktuálně se jedná o největší protesty v zemi za posledních 30 let. Ke zlepšení nepřispěl ani fakt, že v úterý hlava státu veřejně vystoupila v televizi, kde se omluvila a oznámila, že splní některé z požadavků – navýšení mezd, navýšení důchodů a zavedení progresivního zdanění, tzn. vyšší daně pro bohaté.
Občané v zemi totiž stále požadují Piñerovu rezignaci. Požadavky, jejichž brzké splnění oznámil, totiž čekaly na schválení příliš dlouho a trpělivost zkrátka přetekla. Jak již bylo řečeno, Chile je bohatou zemí, což si uvědomují i její občané. Nicméně mají v aktuální situaci jasno – politici jsou ti, kdo kradou.
Skrz politickou situaci v Chile je však dusno již delší dobu a dá se říci, že aktuální situace je i dohrou politických problémů z let 2006 a 2011, kdy tehdejší politické elity naslibovaly „hory doly“, nicméně ke splnění mnoha slibů vůbec nedošlo.
Nepříjemným důsledkem protestů jest, že v zemi mnohonásobně vzrostl zájem o nákup zbraní a kurzy střelby. Od konce října došlo k 86% nárůstu registrací nových zbraní. Abychom vše ale zakončili alespoň nějak pozitivně – ne všechny protesty v Chile jsou násilné. Některé jsou i mírumilovné. Jeden takový se konal v Santiagu 25. prosince a zúčastnilo se jej přes 1 milion lidí.
Nezbývá než doufat, že se situace co nejdříve zklidní a že v důsledku tohoto pekla již nepřijde nikdo další o život či ke zdravotní újmě. To je však zřejmě pouze nereálné přání.
